Ja vam to nechci moc kazit, hricka je to fyzikalne pekna, trebaze vidle a fritezu nebo vareni hrisniku do standardniho vybaveni pekla tusim pridal az Dante ve 13. stoleti :-)
Ale je tam imho nekolik jinych (fyzikalnich) slabin - hned tedy interpretace tech biblickych versu jako 49-nasobny osvit resp. taveniny siry je imho trochu na hrane, ale budiz, to pominu a beru jako dane - vadi mi ale to proste pouziti Stefan-Boltzmannova zakona. Je spatne predpoklad, ze teplota Zeme i nebe se urcuje pouze z prijmu radiacni energie ze Slunce - spravne bychom meli zohlednit celkovou energetickou bilanci, ktera je ovlivnena mnoha faktory.
Napriklad kdybychom vsechno zanedbali a brali Slunce a Zemi jen jako dve absolutne cerna telesa, mela by Zeme povrchovou teplotu 278 K, tj. asi o 10 K nizsi nez skutecna. Ve realite hraje velkou roli albedo (teplotu snizuje), sklenikovy efekt (zvysuje) a rovnez take nizsi emisivita (zvysuje) - zatimco Slunce te aproximaci absolutne cerneho telesa docela pekne vyhovuje, tak Zeme se svoji nizkou teplotou uz fakt moc ne. Protoze ty ruzne vlivy maji ruzna znamenka, odvozena teplota nebe tak muze byt uplne jina.
Neboli:
1) Nebe muze mit znacne albedo, cimz se podstatne snizi prijata svetelna energie - nemaji napr. mit andele stribrna kridla a trumpety? :-)
2) Podobne emisivita povrchu nebe muze byt dost odlisna od emisivity toho zemskeho - nevime, zda ma nebe atmosferu, oceany, atd. S tim souvisi i sklenikovy efekt, ktery u Zeme hraje velkou roli.
3) Svetelna energie se muze v nebi transformovat take na jine formy nez jen na teplo. V teto souvislosti mne napadaji zejmena solarni panely - kdyz se v pekle jede na fosilni paliva, tak nebe by prece melo mit neco cistsiho. :)