• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FALUCIUSVědecké vtipy
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    KAERO: GNU GMP
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    ..python mam rad, ale na Mathematicu nema..
    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    AXTHEB: Tohle jsem víceméně znal, ale přišlo mi, že se tu baví o libovolné přesnosti a bigint má svůj horní limit, pak Tě to hodí na float a tam už dochází ke ztrátě informace.
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    THOMASMORTA: python 2.5+ ma int a bigint, a kdyby ti mel pretyct int tak se (sam) pretypuje na bigint. Ve trojce uz je vsechno rovou bigint.
    5. Built-in Types — Python 2.7.10rc0 documentation
    https://docs.python.org/2/library/stdtypes.html#numeric-types-int-float-long-complex
    4. Built-in Types — Python 3.4.3 documentation
    https://docs.python.org/3.4/library/stdtypes.html#numeric-types-int-float-complex
    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    AXTHEB: V pythonu to jde jak?
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    KAERO: Libovolně dlouhé vyjádření není problém jako součet mocnin prvočísel. Jen zůstává otázka CO s tím počítat. :-)
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    KAERO: v pythonu
    _TOM
    _TOM --- ---
    KAERO: třeba Wolfram Mathematica
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    NEFERNEFER: Asi se mi to nezobrazuje dobře, ale pokud myslíš pro všechna k < max, tak všechny takto generované obrázky budou bílé vpravo od nejzazšího pixelu obrázku max.

    KAERO: Mathematica umí natahovat přesnost až do něurekom.
    NEFERNEFER
    NEFERNEFER --- ---
    RAGUPKI: diky, snad uz chapu... jen pro jistotu - to znamena ze pro vsechna mensinez nez max + 1 mi to da v pravo od nej bilou stranku?
    KAERO
    KAERO --- ---
    me by spis zajimalo, v jakem softwaru se da pracovat s tak dlouhymi cisly bez ztraty digitu? umi treba maple libovolne dlouhe vyjadreni?
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    NEFERNEFER: Netřeba tipovat, ta struktura funkce je docela přehledná, když se to očistí. Funkce 1/2 < floor(mod(X,2)) je nula pro X v <0,1) a jedna pro X v <1,2) , což tvoří mechanismus pro vybarvení. Řekněme, že tvůj binární kód je B, pak k=17*B. První člen floor(y/17) ti dá k v celém tvém obrázku B nezávisle na souřadnici x - ale nikde jinde. Tím se řeší to, že se obrázky nepřekrývají. Zaveďme vertikální offset přes y = k + yoff a zůstaňme u x=0, tedy uvnitř prvního sloupce vlevo. Teď z binárního kódu B potřebuješ vytáhnout pixel odpovídající yoff. B je součtem různých mocnin dvou, přičemž nás zajímá ta yoff-tá mocnina. Tedy to, zda je v čísle B zastoupeno číslo 2^yoff jednou nebo nulakrát. Pokud si vyjádřím y = 17*B + yoff, pak člen mod(floor(y),17) = yoff. Celý první sloupec se mi tedy zjednoduší na X = B / (2^yoff). Z toho podílu chci vyrobit operaci bitwise AND, aby mi dala nulu v případě, že yoff-tý bit v čísle B není a jedničku, pokud je. K tomu mi slouží ta vnější funkce X, protože pokud ten podíl zmodularizuju dvěma, ořežu všechny vyšší bity, které nemají na výsledek vliv. Pomocí floor ořežu všechny nižší bity a zbyde mi buďto 0 nebo 1, který závisí jen a pouze na přítomnosti yoff-tého bitu. Tím jsem si vykreslil celý obrázek do sloupce, akorát díky členu floor(y/17) se mi nevykreslí celý, protože po 17 pixelech tento člen přepne na jiné B o jedna vyšší. Proto tam přidám zalamující člen, tedy když se posunu o x řádků doprava, posunu ten bitshift o yoff (2^(-yoff)) ještě o 17 dál, abych se dostal na další sloupec. Tím jsem tu strukturu zalomil a obrázek mi bude pokračovat pořád doprava, dokud budou populovány bity 2^yoff pro jakkoliv vysoké yoff si napískám.
    NEFERNEFER
    NEFERNEFER --- ---
    NEFERNEFER: rozumej nahoru, ne doprava jak tipujes ty
    NEFERNEFER
    NEFERNEFER --- ---
    RAGUPKI: ja chapu ze to by to ukazovalo kdybych uvazoval ze je to digitalni zobrazeni, ale tady je analyticka funkce (ackoli jsou tam vsude mody takze to zas tak analyticky neni) ktera funguje na urcitem intervalu jako digitalni... ale prave jsi nejsem zdaleka tak jistej jako ty ze i za nim. My jsme tu treba tipovali ze to pretece do dalsiho obrazku.
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    NEFERNEFER: Získáš černou tečku vpravo dole "za obrázkem." Ono totiž nic jako kompletní obrázek neexistuje, čím vyšší číselné řády zaplníš, tím víc vpravo ten obrázek začerníš. Jinými slovy, graf této funkce se dělí na horizontální nekonečně široké proužky naskládané nad sebou, každý je vysoký 17 řádků. V každém proužku je zakódovaný obrázek, který je dán tím číslem k, na kterém začíná. Nad sebou jsou tak seřazeny všechny obrázky, co jdou nakreslit. Jsou nekonečně široké, ale od určitého místa doprava jsou samozřejmě bílé. Systém řazení je podle binárního kódu černá-bílá převedeného na číslo. Čím delší číslo, tím vyšší "adresy pixelů" začerňuješ a tím širší obrázky můžeš dostat.
    NEFERNEFER
    NEFERNEFER --- ---
    OLTSKUL: ty to by mne zajimalo co vyjde kdyby clovek dosadil za k cislo ktere ziska tak ze celej obrazek vyplni 1 (Cernej obrazek) a pricte jednicku :D
    OLTSKUL
    OLTSKUL --- ---
    MIND FUCKIN BLOWN... sorry, neni to vtip, ale udivene se tomu smeju s otevrenou pusou :O

    The 'Everything' Formula - Numberphile
    https://www.youtube.com/watch?v=_s5RFgd59ao

    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    MHO: !!!!!!!!!!
    MHO
    MHO --- ---
    ERGOSUM: Na toto téma jsme měli velmi plodný oběd. Víceméně směřujeme ke třem hypotézám co se vlastně děje s tunelem Blanka. Podělím se.

    Shrneme si fakta:
    - tunel nikdo neviděl, nikdo jím nejel. Vše co jsme mohli pozorovat jsou vstupní portály, několik metrů dovnitř a to je vše. Zbytek je pouze mediální konstrukt.
    - ano existují lidé, kteří údajně v tunelu byli, ale nikdo je přímo nezná
    - spuštění tunelu se oddaluje pomocí čím dál banálnějších záminek (kolaudace, kabely, peníze, ...)

    Jsou tři varianty:

    1) Schroedingerův tunel
    S tunelem je to stejné jako s kočkou. Je v kvantovém stavu mezi tím, zda tam ta díra je nebo není. Dospělo se k tomu tak, že veškeré peníze z magistrátu filtroval finanční Maxwelův démon. Na základě jeho fungování doteklo k realizátorům něco mezi 0 a 100% požadované finanční energie. Převod finanční energie na práci a výsledek považujme pro tento příklad za bezestrátový. Problém spočívá v tom, že se nyní každý bojí tunel otevřít a - tak říkajíc - kočku zabít. Z hlediska čerpání EU dotací je lepší tunel jako kvantová možnost.

    2) Experiment s teleportací
    Jsme součástí mostrózního pokusu, kdy se snažíme prokázat teleportaci ve velkém měřítku. Pokud dokážeme přesvědčit obrovské množství lidí, že tunel existuje a je funkční, tak jej prostě začnou používat. Vjedou s autem na Břevnově do díry a silou vůle se objeví v Holešovicích. Sami si to intepretují jako průjezd tunelem, ale bude to revoluce v dopravě. Mimochodem první experiment proběhne ve čtvrtek s cyklisty. Přeci jenom s lehčími předměty to půjde snáze.

    3) Brána Cthulhu
    Při stavbě se prostě ve starodávném podzemí Prahy našlo NĚCO co mělo zůstat skryto. To něco je tak strašné, že se to TI NAHOŘE snaží za každou cenu ututlat. Ale signály jsou jasné. Rusko aktivovalo jaderný arzenál a přesunulo taktické jaderné zbraně na dotřel Prahy. NATO pod průhlednou záminkou jakéhosi konvoje také poslalo do Prahy nějakou monstr zbraň. Všichni jsou připraveni to odpálit jakmile se první chapadla NESMÍRNÉ HRŮZY proderou ven. Doufají, že pár megatun tu hrůzu zastaví.


    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    Tunel Blanka z kvantového hlediska
    1) Nachází se v neurčitém stavu závislém na pozorovateli.
    2) Ačkoliv nemáš energii na překonání kopce, můžeš tunelovat s pravděpodobností 1:n
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam