OLTSKUL: Dělá videa kde krásně ukazuje na co si dát bacha, byť se tváří a vypadá jak blbec, má to dobře připravený. Každej elektronik se někdy spálil o odpor kterým vybíjel nabitý kondíky, půlka mých kolegů včetně mě aspoň jednou v životě v lepším případě buchla pojistku, v horším případě upálila kabel když připojila zem osciloskopu na potenciál... Usměrňovací můstky se dělí na "half-bridge" (2diody) a "full-bridge" (4 diody) s tím, že třeba pohonáři pod pojmem "full-bridge" obvykle rozumí tří fázový usměrňovač (tedy 6ti diodový). "Gretzák" rovná se vždy pouze jednofázový full-bridge se 4mi diodami. U nás v Evropě se pojem "Gretzův můstek" používá pokud vím v češtině a někdy němčině, v angličtině to nikdo nepoužívá, a to i když mluví čech nebo němec.

OLTSKUL: me prijde ze v tom videu vysvetluje krasne k cemu je usmernovac.
uprimne, jak jsem se na to video koukal, tak jsem se i bal sahnout na notebook, abych neschytal ranu, a mel jsem tendenci uhybat pred vybuchujicimi kondenzatory a rozprskavajici se keramikou.
furt se nemuzu rozhodnout, jestli je dobre ukazovat ty silene bezpecnostni chyby, jako treba izolace zemniciho koliku, nebo je dobre to ukazat aby sledujici videli nasledky...

OLTSKUL: Je to Graetzův můstek. Čtyři diody zapojené tak, že na jejich výstupu je pořád stejná polarita. podívej se na schéma na Wikipedii, je na něm docela vidět, jak tam ty proudy tečou.

OLTSKUL: já v tom vidím naprosto klasickej usměrňovač. nic víc v tom nehledám.

cus ve spolek... nevite co to je ten jeho "full bridge rectifier"? je mi jasny ze to je nejaka totalni picovina, ale rad bych vedel, jak moc.,

vysvetlete mi to prosim jak kdyby mne melo byt pet let.

Making a Full Bridge Rectifier
https://www.youtube.com/watch?v=sI5Ftm1-jik

Vzhledem k tomu, že to tady bude pravděpodobně brzy promazáno, protože lidi chtějí číst vtipy, lze diskusi přesunout do [ Vědci objevili ... Sláva zítřku! ]

THEODORT: právě že vůbec. Ukázal spíš náznak důkazu s odkazem na věci které jsou minimálně nejasné, nepřesně formulované atd. Ještě se čeká až vyjde jistá práce na kterou se odkázal, ale nejspíš to bude fail.

DIRK: Nejzajímavéjší na tom je, že řešil supertěžký fyzikální problém a ten Riemann je tam vlastně jako odpadní produkt.

KAERO: Extrémně superslavný matematik se ve velmi pozdním věku po dlouhé vědecké odmlce rozhodne vyřešit extrémně superslavný supertěžký matematický problém a výsledek je spíše rozpačité zklamání. Chápu, že to není moc vtip. Profesor Atiyah udělal hrozně moc na poli obecné topologie, algebraické topologie a algebraické geometrie (a asi i jinde, kam moc nedohlédnu) a hrozně mě mrzí, že jsem ho nikdy neslyšel přednášet. (Můj byvší školitel ho několikrát zažil, když působil ve Francii, a říkal, že to bylo nezapomenutelné -- tihle Velcí jsou vážně velcí.) Riemannova hypotéza odolává dlouho a nebyl důvod si myslet, že půjde vyřešit snadno. Vlastně jsem z toho hrozně zklamaný a není mi do smíchu.

HNILOB: snad mezitim nebude David "Cinzano Bianco" Lister hrat kulecnik se Zemi

DIRK: ja vim ze vtipy se vysvetlovat nemaji, ale mohl bys udelat vyjimku? treba bych pochopil aspon pointu, kdyz uz se tak jako tak nezasmeju...?

Obávám se, že velikým vědeckým vtipem je návrh důkazu Riemannovy hypotézy podaný sirem Michaelem Atiahem. https://www.youtube.com/watch?v=UBVy0oOYczQ

HNILOB: cheatoval, kalendar udelal jako posledni.

-Jak mohl Bůh stvořit vesmír jen za 6 dní?
-Protože ho nemusel dělat kompatibilní s předešlou verzí.

... ad absurdum, kdyby se ten presun v case opravdu vztahoval ke stredu vesmiru, alespon tedy toho naseho, ktery jsme nyni schopni definovat na zaklade mikrovlnneho kosmickeho pozadi, tak cestovat dal nez 1μs v case by melo dost neprijemne nasledky:

Pohyb Slunce: ≈ 370 km/s (vztazeno k mikrovlnnemu kosmickemu pozadi)

Samozrejme se to netyka jen Slunce, ale i vseho co tahne s sebou. Jen pohyb Slunce v ramci Mlecne drahy je zanedbatelne mensi: ≈ 220 km/s

Za tu 1μs urazi Zeme v blizkosti toho nestastneho cestovatele +/-37cm nejakym smerem. V zavislosti na aktualni poloze Slunce v Mlecne draze, poloze Zeme vuci Slunci a poloze toho nestatnika na Zemi jako takove, se zmena polohy muze lisit o +/-10cm.

Cestovat "nekam dal", jako treba do roku 1985?
Brrr... :-Ú

Do středu vesmíru je nejlepší letět ve čtvrtek. (A do čtvrtku vesmíru ve středu.)

Kdybychom měli střed vesmíru, tak bychom mohli pohnout Zemí a stejně by se netrefil :)

To jste přesvědčeni, že Sagitarius A* je středem Vesmíru? Podobná aférka se Zemí už tu byla :)