A tak to zas prrr, přátelé, rozhodně nebyly uspokojivě vyřešeny všechny detaily důležité pro každého normofilika! Mezi číselným údajem hodnoty a názvem fyzikální jednotky totiž patří mezera, tedy 25 K, a stupně Celsia nevyjímaje, 25 °C. Výjimkou jsou stupně, např. u stupňovitosti piva (10°) nebo obloukové míry (taktéž to platí pro obloukové minuty a vteřiny).
OTAVA: Dá se jít ještě níže, díky stejnému principu (povrchové napětí) ... když se voda chladí v nějakém porézním prostředí. Pak je bod tání také posunutý hodně pod nulu, jako u těch kapek. Velikost "kapky "a teplota přechodu spolu úzce souvisí, dá se na tomto principu dokonce měřit velikost těch pórů (kapek).
A lze pak jít do ještě větších extrémů, kdy těch molekul vody bude uzavřeno fakt jenom málo. Existují třeba krystaly (dokonce i přírodní jako beryl či kordierit), kde krystalové voda není nijak pevně uchycena (např. vodíkovými můstky) jako třeba v sádrovci, a prostě se mrcasí v nějaké malé dutince. Případně lze s trochou chemického umu jednotlivou molekulu vody zašít do fulerenu nebo jiné klecovité molekuly.
Je to pak už samozřejmě trošku filosofické otázka, jak skupenství definovat u jedné nebo několika málo molekuk. Nicméně když je to okolí dostatečně nepolární, tak se voda prostě hýbe pořád jako kapalná, "nezamrzne".
Jinak jediná kapalina, do které se dá za absolutní nuly strčit ruka je helium, protože to za normálního tlaku nezamrzá. Leidenfrostův jev ruku ochrání, přesto nedoporučuji. :)