KAMAHL: Všechny kvantity nebudou bezrozměrné, naopak budou mít normálně svůj rozměr v té jediné základní jednotce (ačkoli budou často vyjádřeny nějakými obskurními mocnimami té jednotky). Obecně lze zavést systém jednotek s jakýmkoliv počtem základních jednotek - adekvátně tomu se změní počet univerzálních konstant. S tím, jak uberu nějakou základní jednotku, budou další a další fyzikální zákony pokládány za definiční vztahy pro další a další odvozené jednotky (které už nebudou základními), bude tak v systému ubývat univerzálních konstant - budou v takové definici pokládány rovny 1. Podobně jako v CGS je permitivita vakua (včetně racionalizace 4π) rovna jedné. Lze si tedy zavést klidně i systém s ještě menším počtem základních jednotek a univerzálních konstant než CGS. Třeba v systému se dvěma základními jednotkami délkou (d) a časem (t) může mít hmotnost rozměr d³t^-2, práce d⁵t^-4... je patrné, že jsou to jabka a hrušky, a tedy je nesečtu.

KAMAHL: no ano, neuzitecnost je ten problem, a hlavne jak si s tim pak poradi obecne softwary a budouci UI.

KAERO: V CGS soustavě jednotek máš jen 3 základní mechanické jednotky, a všechny ostatní, včetně třeba elektromagnetických lze vyjádřit jejich pomocí. Pak ale můžeme zapojit relativitu a říct že nechť jedna sekunda = jedna světelná sekunda. Pak naoříklad rychlost je jen bezrozměrné procento z rychlosti světla, což zní i celkem rozumně. Pak obdobně z e=m získám identifikaci hmotnosti se vzdáleností. Tudíž všechno v principu lze reduovat na poměry vůči jediné arbitrárně zvolené jednotce, takže všechny kvantity můžu chápat jako v jádru bezrozměrné. Nejen, že můžu sčítat Machovo číslo s indexem lomu, můžu takto klidně sčítat hmotnost se vzdáleností a s elektrickým nábojem a bude to matematicky validní. Užité? To asi moc ne. :D

Pořád musím myslet na páteční seminář, kde kolega mluvil o digitalizaci v metrologii, a ukazoval články které řešily vztah mezi hodnotou a jednotkou. Problém se víceméně dá redukovat na dva názory: výsledek měření "5 🍎" se dá chápat jako "5 jablek", ale taky jako "5 krát jablko", přičemž to "krát" se nepíše jen ze zvyku. A sémantika tohoto problému dělá problém v digitalizaci měření, aby počítače byly schopny rozumět čemukoliv změřenému teď i za 20 let. Vede to totiž k problémům bezrozměrných veličin typu zda je možné sčítat index lomu a machovo číslo.

Jako on to je asi fakt nějaký sémantický problém, ale pořád mi to vlastně přijde jako vtip. Asi už jsem starý a cynický. No vlastně se pořád neumím rozhodnout, zda to je opravdový problém nebo je to jen důsledek oborové idiocie křížence metrologa a programátora.

ERGOSUM: dost by pomohlo, kdyby ses napříč Nyxem přestal pokoušet o tyhle humoty.

Rada pro klimatickou rovnost chce vedle větrné smršti zavést i větrného nafoukni.

ze stejneho jako toto.

VOYAGER: Jednoho večera na koleji Matematické fakulty:
"Mám chuť dělat něco nemožnýho...."
- "Tak pojď, budeme dělit nulou."

KAERO: naopak - více motoristů pak bude moci jezdit nadsvětelnou rychlostí!

ZCR: s tim snizovanim povolene rychlosti jsi malo populisticky, spouste motoristu se to nebude libit. Ale mohl bys to vylepsit tim, ze pridas bod: "Neomezena rychlost svetla mimo obce". Coz by se v budoucnu hodilo pro pripadne navstevy sousedu v jinych hvezdnych soustavach.

HOWKING: ale no tak dobře:

9) každému takový éter, jaký si zaslouží!

HOWKING: Utkám se s vaší tmářskou stranou s tímto pokrokovým programem!

1) přerozdělit neutrony potřebným izotopům
2) homogenizovat heterocykly
3) uzákonit rovnoprávnost všech vazeb
4) prosadit volné rovné právo všech uhlovodíků na funkční skupiny
5) snížit povolenou rychlost světla v obci
6) zavést povinnou koordinaci pro volné ionty kovů
7) podpořit zářivé i nezářivé relaxační procesy
8) éter je tu pro všechny!

HOWKING: Bod 6 jsem si přečetl jen 1. řádek a došel jsem k tomu, že "Zasadíme se o zásadní" je něco, co by se mohlo s klidem tisknout na předvolební billboardy.