JJOXER: Ano. Rozpínáš se rychleji než kalhoty..

AL3X: Takže proto se nemůžu vejít do kalhot?

Vesmír se nerozpíná "rychlostí", ale "rychlostí na vzdálenost" - asi 70 km/s za megaparsek, tzn dva body vzdálené 3 Mpc už se vzdalují vzájemně 210 km/s.

Pro dva dostatečně vzdálený body může vzájemná "rychlost vzdalování se" být vyšší jak rychlost světla. Nejde ale o pohyb ve smyslu pohybu částic, ale o roztahování samotného prostoru mezi nima.

BROUKOID: vsak ja nenapsal ze ten vyprodukovany vysledek musi byt finalni :)

KAERO: jenom jeden grant?!?

GUMBA: nojo, ale kdyz uz do toho vrtas - kdyz zmenis tak zasadni konstantu jako je rychlost svetla, tak nemuzes uvazovat ze se zmeni jen 'limitni rychlost', a ignorovat ostatni zmeny, treba funkcnost elektrickych sil, vztah energie-hmota, a vlastne uplne vseho. A tyhle zmeny by ti ovlivnily treba i to rozpinani velkeho tresku. neboli nemuzes tu uvahu udelat takhle jednoduse. spravny postup je prece napsat grant, cerpat grant, a pak teprve vyprodukovat vysledek.

NELLAS: Ano, světelný rok je to, co píšeš. V tom původním příspěvku mi přišlo právě úsměvné, že velikost vesmíru je tam udaná ve světelných letech, tj. také by se škálovala s rychlostí světla, takže by pak bylo úplně jedno, jak vysoká rychlost světla vlastně je.

Samozřejmě když se v tom začneme trochu vrtat (to mám rád, původní vtip to řádně znevtipní), tak to zase tak úplně jedno být nemusí. Kdyby byla rychlost světla opravdu milionkrát vyšší než nyní, byl by vesmír stejně velký jako dnes? Tj. byl by při vyjádření v "nových" světelných letech (ly) "jen" 96 000 ly? Pokud by fyzikální zákony zůstaly ve stejné podobě, tj. Lorentzův faktor by měl stejný tvar, jen by se všechno škálovalo s milionkrát vyšší rychlostí světla, tak potom by se ale přeškálovalo i to, co nám brání dosahovat rychlostí blízkých rychlosti světla a co tedy také zabránilo vesmíru v ještě daleko většímu rozepnutí v jeho raných fázích. Jde o to, že přibližováním se k rychlosti světla hyperbolicky rostou "náklady" v podobě potřebné energie na další zvýšení rychlosti. V raných fázích vesmíru se skoro všechno (a něco z toho ještě doteď) pohybovalo rychlostmi velmi velmi blízkými rychlosti světla. Při zvýšení limitu rychlosti světla milionkrát by se při stejné energii "k dispozici" velkému třesku sice všechno pohybovalo o něco nižším procentem rychlosti světla, ale vztaženo k milionkrát vyšší rychlosti světla, takže v km/s mnohem rychleji. Asi ne milionkrát, ale určitě by vesmír byl mnohem větší, třeba 100 000 krát. Dost možná by se při velkém třesku rozfoukal tak rychle, že by ani nevznikly hvězdy.
No a naproti tomu naše schopnosti dosahovat vysokých rychlostí se (alespoň zatím) s rychlostí světla neškálují, ani není rychlost světla zas tak zásadní limit (jako že by Lorentzův faktor pro naše rakety stoupal do závratných výšin), takže bychom měli zhruba stejné rakety akorát do ještě rozhlehlejšího vesmíru. (Na druhou stranu by to asi nemělo velký vliv - pokud by vznikly hvězdy a galaxie stejně jako v současném vesmíru, tak typické vzdálenosti v galaxii by byly zachovány .. akorát by byla galaxie nebo místní skupina galaxií strašně daleko od čehokoliv dalšího.)

NELLAS: Pokud by byla rychlost světla milionkrát větší, tak za 96 miliard let urazí milionkrát větší vzdálenost. Vesmír by tedy byl příslušně větší také.

Vtip je právě v tom, že 96 miliard světelných let rozlehlý definuje velikost toho prostoru, tedy předpoklad, cos uvedla: "při zachování stejného prostoru" implicitně neplatí.

NELLAS: Vesmír je tak velký, jak daleko se jeho částice mohly maximální možnou rychlostí dostat.
I když jsou náznaky, že ta rychlost byla na začátku jiná.
Zjednodušeně je to jako dohánět rychlík a nemoct se pohybovat rychleji než on.

GUMBA: Světelné roky jsou ale jednotka závislá na rychlosti světla - je to vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden (pozemský) rok. Kdyby byla rychlost světla třeba milionkrát vyšší, byl by (při zachování stejného prostoru), vesmír rozlehlý jen 96 000 let, plus mínus, ne?
Nebo se mýlím?

vicerozměrná, nebo více rozměrná?

samé otázky

GUMBA: snizila by pocet generaci potrebnych pro overeni hypotezy, jestli je pod prostorem vesmiru skutecne vice rozmerna zelva.

HITMAN: Takže kdyby rychlost světla byla třeba milionkrát vyšší, jak přesně by to pomohlo v prozkoumávání vesmíru, který je 96 miliard světelných let rozlehlý? :))

miliard