ERGOSUM: Opět nemáš tušení o čem mluvíš.
Především většina věcí, které reguluje EU nařízeními, by se jinak musela regulovat pomocí mezinárodních smluv, což je za 1. mnohem nákladnější, za 2. časově mnohem náročnější a za 3. především změnit mezinárodní smlouvu je 1000x náročnější než změnit nařízení.
Dále bych ti doporučil si zjistit něco o tom, kdo nařízení schvaluje a jak se může členský stát bránit, pokud s nařízením nesouhlasí, ať už přímo ze SFEU, nebo někde ve srozumitelnější podobě přečíst nějaký článek, ať konečně pochopíš, že EU je naopak spíše bezmocná než všemocná.
Jinak nařízení se opravdu do zákona nevčleňuje, ale to už je asi mimo tvoje chápání. Každopádně by mě opravdu zajímalo, kde se v tobě bere tolik jistoty o tom, jak EU funguje, když evidentně nemáš ani elementární základy vyučované snad v jakémkoliv kurzu o právu EU.
A konečně srovnávat vyhlášku o venčení psa s celoevropskými ekonomickými problémy, které především EU řeší, je naprosto absurdní. Ani zákon nemůžeš změnit jedním telefonátem, jak by sis jako představoval, že zavolá někdo jako ty do Bruselu a oni to nařízení kvůli tobě změní?
EU vznikla především proto, že státy rezignovaly na regulaci některých otázek, které je účelnější řešit na celoevropské úrovni, tzn. že samy státy uznaly, že některé věci nejsou pořádně schopny řešit samy. Stejně tak veškerá pravomoc, kterou EU má, jí byla dobrovolně udělena státy. EU si žádnou pravomoc neusurpuje, naopak státy jí ji samy daly.
S tím taky souvisí zde zmiňovaná neschopnost EU řešit migrační krizi - státy nepřenechaly EU dostatek pravomoci regulovat azylové otázky, takže EU vlastně sama nic dělat nemůže, vše je v rukou členských států, které se nejsou schopny dohodnout. Je nutno odlišovat EU jako subjekt, který může něco regulovat, a EU jako jednotlivé členské státy, které v tomto případě selhaly.