Rozpočet Unie se sestavuje na sedm let, přičemž ten současný dosahuje výše 1,082 bilionu eur a platí do konce letošního roku. Nová kasa se drží podobného stropu: v letech 2021–2027 by měla sedmadvacítka hospodařit s 1,074 bilionu. Stejné jsou také hlavní výdaje evropské peněženky: jestliže dosud šlo 399 miliard eur na zemědělství – na přímé platby farmářům a rozvoj venkova – a 387 směřovalo do chudších regionů, tento poměr zůstává zhruba zachovaný. Do zemědělství půjde 336 miliard, na regionální rozvoj 330 miliard. V obou kapitolách se tedy škrtalo, dohromady ale pořád představují většinu výdajů evropského rozpočtu. Peníze do regionů pak budou vůbec největší položkou, protože ke zmíněným 330 miliardám přidali politici během vyjednávání 47 miliard z fondu obnovy.
Evropská komise na jaře navrhla, aby 40 procent evropského rozpočtu šlo na takzvanou chytrou Evropu, pod kterou si lze dosadit investice do e-ekonomiky, na digitalizaci nebo třeba přeshraniční propojování elektrických sítí. A třicet procent rozpočtu mělo směřovat do „zelené Evropy“ neboli do ochrany životního prostředí a údržby krajiny. Lídři EU obě tematické osy zachovali; nejistota spočívá v tom, jak se obojí podaří prosadit v praxi.
Přes dvě třetiny výdajů na zemědělství totiž představují nárokové platby farmářům jako dotace na hektar půdy nebo každou hlavu zvířete, bez ohledu na to, jak „chytře“ nebo „zeleně“ s nimi zemědělec nakládá. S touto položkou se příliš nehnulo posledních několik desítek let a potvrdil ji i poslední summit. Francie, zemědělská velmoc, na něm prosadila dokonce plošné zvýšení přímé platby na hektar napříč Unií. Stejně tak lídři Unie na nejvyšší politické úrovni potvrdili, že zastropování dotací na jeden podnik – tak aby se omezil hon za intenzivní zemědělskou výrobou, což je doména velkých agrodružstev – zůstane na dobrovolné bázi a verdikt si rozhodnou samy vlády členských států. Explicitně to podpořil na summitu i Andrej Babiš, zakladatel agrárního impéria Agrofert. Obálka rozvoje venkova, kde spolu zemědělci soutěží o projekty, a kde by tudíž šlo pohlídat „chytré“ a „zelené“ nápady, byla v rámci úspor proškrtána.
Obě tematické osy půjde snáze udržet při rozdělování dotací ze strukturálních fondů EU, kam bude mířit dohromady 377 miliard eur. Tyto fondy jsou – také v Česku – dobře známý nástroj. Centrální vlády chudších zemí sepíší plán, jak chtějí přidělenou národní obálku utratit, plán schválí Evropská komise a jednotlivé kraje a firmy pak předkládají projekty na konkrétní dotaci. Klíčovou roli tu hraje shoda mezi vládou a komisí, která tak může pohnat stát k pozměnění plánu, pokud by došla k tomu, že se země nedrží záměru utratit každé třetí euro na „zelenou“ politiku a 40 procent na modernizaci evropských ekonomik.
Zodpovědnost bruselských úředníků bude tentokrát ještě větší než obvykle. Rozhodnutí utratit 30 procent peněz v souladu s evropským green dealem, environmentální dohodou EU, se totiž týká nejen evropského rozpočtu, ale také fondu obnovy po pandemii, kde bude oněch tolik skloňovaných 750 miliard eur. Právě o tento balík stojící mimo rozpočet se na evropské schůzce strhl největší svár: řešil se poměr nevratných dotací a půjček pro nejvíce zasažené státy, protože kvůli této mimořádné pomoci po pandemii se Unie chystá společně zadlužit. I tady platí, že vlády budou muset poslat Bruselu svoji představu, na co přesně chtějí přidělené peníze použít, a měly by vidět hodně „zeleně“.
Dohromady půjde o obrovskou sumu peněz na environmentální politiku – bruselský ekonomický think tank Bruegel to spočítal na 547 miliard eur mezi roky 2021 a 2027. Šéfové EU včetně českého premiéra na summitu explicitně podpořili také rychlejší snižování skleníkových plynů, tak aby Evropa v roce 2050 už neprodukovala žádné zplodiny, které nedokáže zachytit, shodli se na nové dani z nerecyklovaných plastů a dalších věcech. Zároveň v řadě věcí uvolnili ruce národním vládám a nechali první krok na nich. „Je fér říct, že jde o nejzelenější strategii obnovy po nějaké pohromě, jaká kdy spatřila světlo světa,“ píše ve své analýze summitu think tank Bruegel. „Je teď na jednotlivých vládách, aby to dodržely, a na Evropské komisi, aby to ohlídala,“ dodává.
Na dřevo • RESPEKT
https://www.respekt.cz/tydenik/2020/31/na-drevo?issueId=100467