HAVANA: je to tak.
Ještě nějaké reakce na ten Macronův rozhovor:
Ani Macronovy výroky o tom, že je zapotřebí, aby EU nesouhlasila s extrateritorialitou amerického dolaru, nejsou součástí nějakého protiamerického spiknutí. Je to spíše reakce na vlastní závislost Washingtonu na extrateritoriálních sankcích jako geopolitické zbrani: když bývalý prezident Donald Trump nerozumně odstoupil od jaderné dohody s Íránem, využil převažujícího finančního postavení dolaru k tomu, aby potrestal jakýkoli obchod, který by s Íránem vedly jiné země, včetně Francie.
Tato politika vedla k zániku JCPOA a ukázala Íránu cestu k získání jaderných zbraní, což představuje větší hrozbu pro evropskou a francouzskou bezpečnost než pro USA. Není proto překvapivé, že si Macron přeje, aby se EU, včetně Francie, v budoucnu proti takovým rizikům pojistila.
Američtí stratégové by měli doufat v realizaci strategické autonomie Evropy. Washington by to měl akceptovat: není možné na jedné straně hlasitě požadovat, aby Evropané převzali větší odpovědnost za svou obranu, a na druhé straně skřehotat, kdykoli se zdá, že se tímto směrem vydávají. Strategická autonomie nakonec slouží zájmům Washingtonu: EU, která je plně schopna postarat se o svou vlastní bezpečnost, by umožnila USA soustředit své zdroje do jiných oblastí, například do asijsko-pacifické oblasti.
https://responsiblestatecraft.org/2023/04/12/the-folly-of-macron-bashing/https://www.blisty.cz/art/112911-posetily-macron.htmlPoznámka o vazalství byla ve Spojených státech pochopena špatně. Z kontextu Macronových výroků je zřejmé, že se domnívá, že Evropa by neměla být vazalem nikoho, včetně Washingtonu. O EU hovořil jako o "třetím pólu" ve vznikajícím bipolárním americko-čínském střetu - o pólu, který je schopen určovat vlastní agendu.
To v podstatě znamená realizaci strategické autonomie Evropy, kterou Macron prosazuje od svého prvního nástupu do funkce v roce 2017. To automaticky neznamená, že by Evropa nebo Francie měly být v rozporu s názory a politikou USA. Znamená to ale, že USA by měly vynaložit větší diplomatické úsilí, aby si Evropu získaly na svou stranu.
Navíc ti, kteří se pozastavili nad Macronovými výroky o rychlosti, s jakou probíhá konfrontace mezi USA a Čínou, nepochopili podstatu věci - to, co řekl, ani vzdáleně neznamenalo, že by EU měla Tchaj-wan ponechat svému osudu. Spíše jde o to, že by EU měla soupeření s Čínou zvládnout podle svých vlastních podmínek a svým vlastním tempem.