Přijde mi zvláštní, že se radujete, že do Marsu může za chvilu jebnout terminační těleso.
Pravděpodobnost, že jebne do Marsu, je stejná, jako že jebne sem.
Každej takovej šutr je mi lehce nesympatickej a fakt, že zrovna ten příští kříží dráhu s Marsem, mi nepřidává nijak zásadně na náladě, spíš si říkám, s kým bude křížit dráhu ten další? Shoemaker-Levy se ještě dal brát s rezervou, přece jen Jupiter je gravitační studna, ale zrovna mít prču z toho, že za rok do sestry bouchne 50 km kámen, mi přijde divný. Jak dlouho o té kometě víme? Jak dlouho víme, že se možná srazí s Marsem? Jak dlouho dopředu tedy budeme vědět, až něco takovýho poletí sem? A jak velký nadšení bude panovat tehdy?
Já mám hvězdy a všechny tyhle věci strašně rád, ale i tak bych byl nějak spokojenější, kdyby do Marsu nic neseklo. Radovat se z toho, že statistika neúprosně dokazuje, že můžu skapat každým dnem a nemůžu proti tomu dělat nic, ani se rozhlídnout doleva doprava , mi nejde.