Jedna z největších struktur, jaké kdy lidstvo ve vesmíru spatřilo.
Systém pojmenovaný Porphyrion vznikl kolem supermasivní černé díry vzdálené přibližně 7,5 miliardy světelných let. V době, kdy tyto výtrysky vznikaly, byl vesmír mladší než polovina svého současného věku.
Z černé díry vyrazily dva obrovské relativistické proudy plazmatu, které se táhly napříč mezigalaktickým prostorem. Na jejich koncích vznikly gigantické rádiové laloky, jejichž celková délka dosahuje neuvěřitelných 23 milionů světelných let.
Pro představu: kdybyste postavili 240 galaxií Mléčné dráhy za sebou, dostali byste přibližně stejnou vzdálenost.
A tento kolos možná dokázal něco ještě pozoruhodnějšího. Jeho výtrysky mohly svou energií a magnetickým polem zasáhnout obrovské oblasti kosmické sítě a přispět k jejímu zmagnetizování.
Je to stopa aktivity supermasivní černé díry, která dokázala ovlivnit prostor v měřítku, které si lidská představivost jen obtížně dokáže představit.