Ja se musim podelit se svoji zkusenosti s homeopatiky - od cervna tohoto roku beru dva druhy homeopatik (jedny na infekci a jedny na psychiku), ktere mi predepsla vyhlasena pani doktorka homeopatka (na doporuceni kamaradky). Behem prvniho mesice uzivani se mi dvakrat stalo, ze jsem mela priznaky, ktere mi v minulosti VZDYCKY presly do zanetu, ktery jsem lecila praskama. Tentokrat to pokazdy samo zmizelo a od te doby NIC, mam klid.. tuk tuk tuk, fakt to musim zatukat. Je to sice zatim par mesicu, ale i tak je to v mem pripade uspech. Takze ackoliv jsem k temhle vecem byla driv spis skepticka, ted tomu zacinam verit a vsem doporucuju

já měla teď v neděli první zánět od loňského června... a byl nejkratší a nejméně bolestivý jaký jsem kdy zažila. To že to tak dlouho nebylo připisuju částečně akupunktuře a částečně tomu, že jsem asi našla psychycký spouštěč - myšlenku, kterou když mám, tak mi to tělo zareaguje takhle. Protože se mi záněty v minulosti oběvovaly po sexu i bez toho, při nastydnutí i v teple, ale tahle myšlenka pravděpodobně předcházela jim všem. Byla to vždy nejistota, výčitky a pocit, že jsem "horší než ostatní" - horší právě v tom smyslu mravnosti. Objevilo se mi to opakovaně po náboženských přednáškách, kde jsem pak měla logický pocit, že nejsem ta správná, čistá, mravná zdrženlivá etc. Objevilo se to i poté, co jsem se hodně opila a měla jsem pak zlé výčitky z toho že jsem se chovala nedůstojně. A objevovalo se to i po sexu.
Takže se snažím se především vyrovnat sama se sebou, přijmout že je v pořádku že občas dělám nemravnosti... Myslím si, že alkohol a prochladnutí ten proces usnadní, ale nespouští ho.
Neříkám, že je můj závěr platný pro všechny, ale u mně takhle některé chnronické zdravotní problémy fungujou. Tak jestli některá neodmítáte takovéhle psychosomatické vysvětlení, může pomoct se zamyslet nad tím, jestli těm zánětům u vás nepomáhá taky nějaký myšlenkový postoj...