„Jednou ze specifických emočních obtíží, která bývá v souvislosti s ADHD v současnosti skloňována, je intenzivní reakce na kritiku a odmítnutí, zahraniční literatura hovoří o tzv. „rejection sensitive dysphoria“ (dysforie v reakci na odmítnutí, dále „RSD“). Podle Bedrossian (2021) tyto emoční obtíže zažívá 99 % dospělých a adolescentů s ADHD, třetina z nich je dokonce považuje za nejnáročnější aspekt svého ADHD. Jedná se o intenzivní pocity odmítnutí, popichování a kritiky ze strany důležitých osob v životě jedince, jež nejsou vždy založeny na realitě (Bedrossian, 2021). To může mít za následek právě intenzivní „výbuchy“ vzteku, smutku, či dalších emocí v reakci na odmítnutí a kritiku, které může okolí jedince vnímat jako neadekvátní (tamtéž). RSD souvisí i s častými pocity studu či selhání, sníženým sebevědomím, sociální úzkostí i vztahovými problémy, které osoby s ADHD zažívají (Koyuncu et al., 2016). Některé zdroje RSD považují za možný potenciální důsledek života s ADHD v „neurotypické“ společnosti, kdy se osoby s ADHD častěji v dětství setkávají s kritikou než jejich vrstevníci, především v případě zmiňované pozdní diagnózy, která obtíže „vysvětluje“ (Beaton et al., 2020; Koyuncu et al., 2016). To má za následek i velmi častou komorbiditu ADHD se sociální fobií a celkovým prožíváním úzkosti v sociálních situacích (Steer, 2021; Koyuncu et al., 2916). Bedrossian (2021) RSD u ADHD dokonce spojuje se zvýšenou tendencí k sebepoškozování. Tento koncept a v zásadě emoční aspekt ADHD všeobecně je něco, co pacienti s ADHD dlouhodobě vypovídají (Bedrossian, 2021; Beaton 2020), pozornost odborné veřejnosti si ale toto téma získává až v posledních letech, mnohé odborné zdroje o RSD pocházejí z posledních dvou let. Safren et al (2004) tvrdí, že negativní sebepojetí u ADHD pramení z častějšího prožitku selhání těmito osobami, což je zapříčiněno absencí efektivních copingových mechanismů. Osvojení těchto mechanismů dle autorů výrazně komplikují některé symptomy ADHD, jako roztržitost, impulzivita, problémy s organizací či s dokončováním činností.“
KUCHAŘOVÁ, Josefína. Efektivita tréninku sociální kognice u dospělých s projevy ADHD. Bakalářská práce, vedoucí Mgr. Petra Šustová. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, 2021. Dostupné také z:
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/150294/130315934.pdf?sequence=1