ALDARION: Já osobně se snažím nějak optimalizovat
svoje utrpení svůj život.
Existuje taková hra, která se používá ve zkoumání, do jaké míry jsou lidé racionální, je to na pomezí psychologie a ekonomie. Spočívá to v tom, že je balíček karet, kde je třeba 60 % karet modrých a 40 % červených. Cílem je uhádnout barvu další tažené karty. Matematicky se dá ukázat, že přestože je výsledek náhodný, tak nejlepší strategie je hádat stále jen modrou, naopak strategie hádat modrou v 60 procentech případů není tak dobrá. [Fun fact: ]
Také se snažím najít pro sebe optimální strategie a k tomu mi pomáhá získat co nejlepší odhad pravděpodobnosti výsledku. A protože obecně neumím odhadnout specifické pravděpodobnosti, které platí pro mne, tak používám jen odhady, které nejsou specifické pro mne. Čili vlastně předpokládám, že ta výsledná pravděpodobnost je na mně nezávislá.
P(výsledek|TMA) = P(výsledek ∩ TMA)/P(TMA) = P(výsledek)P(TMA)/P(TMA) = P(výsledek)
Prostřední rovnost plyne z předpokladu nezávislosti.
(Samozřejmě započítám všechny informace, které mám k disposici, pokud je něco jinak pro muže než pro ženy, započtu to, že vím, že jsem muž, atd. Ale v okamžiku, kdy nevím, tak se
nebudu obelhávat a hledat optimističtější pohled.)
To, co píšeš je pravda, sám jsem pozoroval tu všeobecnou odlišnost zmiňované skupiny. Ale také vím, že do dané skupiny tak docela nezapadám, takže nemohu pravděpodobnosti z této skupiny aplikovat k modifikaci obecných pravděpodobností, pokud je chci aplikovat na sebe. A také vím, že se ta skupina postupně proměňuje a nově příchozí už nejsou úplně podobní původním.
Můj model skutečně neřekne konkrétní údaje. Ale dá mi představu o tom, jestli se mi vyplatí na vlastní úspěch vsadit. Jaká je základní pravděpodobnost úspěchu.
A pak můžu pomocí známých konkrétních údajů ten odhad modifikovat. Například: odmítavá reakce při online interakci ... 7 z 10 případů. Při osobní interakci: 2 z 10 (počáteční) 9 z 10 (po bližším poznání). Pozitivní reakce: online 1/10, osobně 3/10, osobně dlouhodobě 0/10... Počet pokusů navázat kontakt s novým člověkem x/rok. Zbývající doba života podle úmrtnostních tabulek: N. Čekací doba na terapeuta: 6-24 měsíců. Pravděpodobnost minimální vhodnosti terapeuta 1/10. Dosažitelná roční intenzita pokusů o hledání terapeuta: jeden pokud za 20 let. Odhadovaná délka terapie potřebná ke zlepšení. A tak dále a tak dále.
Ve výsledku je to většinou tak, že už dost nízká base rate se započtením konkrétních experimentálně zjištěných specifik ještě sníží.