UNREALONE: v praci jsem si zvykla pouzivat poznamky, ktery se mi synchronizujou mezi kompem a mobilem. Poznamenavam si uplne vsechno bez ohledu na to, jestli si myslim, ze si takovou drobnost budu pamatovat nebo ne. Nektery meetingy zapisuju i verbatim ;D kazdy den proklikam zapisky z predchozich dni, a pokud je potreba, vyzobu priority, ktery preklopim do nove poznamky, a jedu. Jednou za cas proklikam i ty historicky, ktery bud promazu, nebo je zase zprehazim do priorit.
Takhle mam vzdycky prehled, nepopada me paralyza, nezapominam.

Já si to teda celkem uvědomuju, jenom vědět co je potřeba udělat a opravdu to udělat jsou tak jako dvě různý věci.

Takže bych o tom měl asi přestat kecat a jít něco udělat

UNREALONE: paniku ani ne, ale tu paralýzu docela jo. Třeba dneska už asi dvě hodiny nevím co dřív a tak jsem ještě s ničím nezačal. Prostě pátek echt gold.

Máte taky takový ty stavy paniky?
Občas stačí když se objeví několik věcí, které je třeba řešit.
Nejsou to nemožné věci, jen je jich víc zároveň.
Třeba si je i napíšu, dám do kalendáře a tak, ale stejně jsem pak ve stresu, že určitě něco zapomenu. Asi si mám i problém vybrat kterou z věcí začnu řešit dřív a často to vede na paralýzu a neřešení ani jedné věci.
Rozum říká, že není proč se stresovat a vím že stačí prostě začít s jednou věcí a postupně je odbavit, ale díky té panice se cítím blbě a mám tendenci se nejdřív uklidňovat než něco začnu, ale paradoxně by mě víc uklidnilo kdybych už nějaký ty resty vyřešil.

DANIELSOFT: Tak to jsou ty extremy, ne? Bud okolo hori, padaji domy, litaji komety a clovek chladne resi problem, nebo je okolo duha a jednorozci, ale jednoho rozhodi z pohledu jinych naprosta kravina. Akorat za tim uz neni videt a slyset to, co to zpusobilo. Ja dokazu tak skryvat a kompenzovat, ze o mych depresich a potizich s jidlem nevi nikdo, ani ti nejblizsi.

tak jsem si vlivem této debaty vzpomněl na tátovo "jak tě může tohle rozhodit?" a "ty se hroutíš z úplně normálních věcí". chjo.

Já bych se tím, co ukazují hodinky, vůbec nestresoval.

LUKK: O stresu bejt adhd nemusi. Zalezi, podle me, kde pracujes a jaky mas kolem sebe lidi. Byla jsem ve stresu a pod enormnim tlakem na seberozvoj a sebevyvoj a podobny kratochvile celej lonskej skolni rok. O prazdninach jsem se davala dohromady a v pripravnym tejdnu jsem (od jara ponekolikaty) total vyhorela a dala vypoved. Ucim dal, jinde a bez stresu, ale je to tim, ze jsem v jinym prostredi a mezi jinejma lidma. (Podotykam, ze slo o vztahy mezi kolegy, deti davam bez stresu.)
A taky uz se znam a vim, ze svou praci odvedu. Kvalitne, vcas a dobre. ALE SVYM TEMPEM!!! A jakmile mi nekdo dejcha za krk, odhazuji zasteru a odchazim stredem (obrazne receno), bo pyco takhle ne!

LUKK: jake mas hodinky a jakou mas prumernou hodnotu stresu? nerekla bych, ze je adhd o stresu, mam uroven stresu v prumeru dlouhodobe spis nizsi a to si hodinky na noc sundavam, takze mozna ze to vysledek jeste zkresluje. navic nevim, jak se temto konkretnim udajum da vubec verit. tuhle jsem se vydesila, ze mi udaj vo2 max hlasi stejny vek, jako kolik mi je, ehm, chtela bych mene, zejo, ale kamarad mi vysletlil, ze to je uplna kravina. aby byl udaj vypovidajici, musel by clovek neustale do hodinek zadavat, jakou zrovna dela konkretne cinnost, coz ja nedelam nikdy.
ja mam adhd normalne i s hyperaktivitou, takze ma neustale nekdo nejaky poznamky, ze mam zpomalit, at nespecham a podobne, uz me to ani nesere. naopak si myslim, ze to ma velkou vyhodu a sice, ze spalim za den vic kalorii nez pomalejsi jedinci. :)

LUKK: v dávné minulosti jsem jel kafe docela dost, ale pozitivní účinky se postupně vytrácely a nedělalo mi to dobře, tak jsem toho nechal. Se stresem by se to dalo říct taky tak. Tomu se teda úplně vyhnout nedá a asi ani neni dobré o to usilovat, ale jde o to mít tak jako rozumnou míru. Nakonec, jako se vším.

Minulý týden jsem byl na svatbě a sestřenice, kterou jsem 15 let neviděl říkala, že vypadám pořád stejně. Co si z toho vzít ohledně předčasného stárnutí upřímně nevím.

Co se týká meditace, tak si to spousta lidí pochvaluje. Pokud jako "fungující meditaci" nemyslíš zrovna level jogín, tak se to dá.

kafe piju kazdy den, idealne trikrat behem dne velke dvojite americano
uklidnuje mne a pomaha se soustredit.

star niterne jsem extremne, vetsina pratel si ze mne robi legraci ze jsem nejstarsi clovek ktereho znaji.
nutno podotknout, ze to mam extremne propojene s velmi tezkou klinickou depresi a PAS, takze mam z pohledu NT extremne pretizene smysly, mne to prijde normalni, nic jineho ostatne neznam, ale je pravdou, ze to vede k pocitu vnitrniho stari o dekady jinde

stimulantům se snažím vyhýbat
kafe si dám většinou jedno po obědě spíš v rámci rituálu s kolegy než čehokoliv jiného

svůj oblíbený zelený čaj jsem nějak přestal pít skoro úplně

stává se mi, že už třeba 2 kafe mi nedělají dobře