VON_GILOTINE: krize identity je silná. Co ze mě jsem já? A nejsou ty zbytky jen jiná diagnóza? Odpovídám si tím, že osobnost je ten způsob, jakým zpracuješ daný problém, nebo naopak jak využiješ danou přednost. A především mě definuje to, jak na své předchozí činy a myšlenky pohlížím zpětně. Téhle reflexe se účastní ta nejvyšší úroveň vědomí, nepřehlcená akutním stresem, strachem z neznáma, z toho, že zase udělám chybu. To je ta centrála, která vás nutí číst si víc o ADHD, abyste sami sobě přišli na kloub, to je ta knihovna s kavárnou, kde v noci před usnutím přemoudřelí neuroni posedávají v kruzích a bědují nad tím, jak by mohlo být, kdyby jen ostatní neuroni nevolili doktora Weeda nebo kdyby v pohybovém ústředí prostě nebyli líní. A tak teď píšou tenhle manifest skrz moje ruce a doufají, že z centra zraku pošlou depeši do výrobny hormonů. Tam ale leží neuroni úplně vyčerpaní, stávkují a žádají přísun kofeinu. Pohybové ústrojí žádosti vyhovuje a problém se má za dočasně vyřešený. Pohybové ústrojí hlásí proleženinu. Přemoudřelí neuroni v kavárně si postesknou, že by jednou chtěli mít takovou moc jako proleženina nebo močový měchýř. No jó, řekne jeden z nich, voni cílej na ty nejnižší pudy.