ALONSY: kdysi jsem uklízela každý den a přesto jsem měla neustále pocit, že mám neskutečný bordel. A teď mám bordel doopravdy, ale ty pocity jsou stejný, i když samozřejmě ještě hlubší. Přítel myslel, že mi tím, že mi to uklidí, pomůže. Ale vůbec to nepomohlo. Akorát k jeho frustraci, že přijede a může začít znova. Tak teď to nedělá. Je strašně zajímavý, že když přijedu k němu, tak jako by do toho jeho pořádku vklouznu a udržuju ho. I když zase, to mě dost triggeruje, se směje, že to prý odbývám. Jako bych slyšela svoji mámu.

MARKYSHA:
MARKYSHA: jo, ty pocity znám, taky mě to strašně mrzí a úplně to nechápu.

Naštěstí se mi podařilo dostat se z nejhoršího. Jak ohledně těch zachvatů, tak bordelu (myslím, že by pár nyxáků, co mě znali před lety, mohlo o mém bordelu vykládat hororové příběhy.)

Na jednu stranu je to tím ale i trochu horší.

TMA: ono je to třeba něco, co trvá deset minut, jako třeba převléknout peřiny a já to odkládám a mám k tomu úplný odpor. Když si řeknu úkoly - udělám to, to a to, nepřeženu to. Tak udělám jenom to jedno to a pak si to vyčítám. Všechno mi připadá jako nesplnitelný úkol.

ALONSY: u mě ne vztek, ale zoufalství. Mám to v takovém stavu, že to nechce dvě hodiny úklidu, ale týden. Každá činnost je kapička v moři, není vidět. Před dvěma lety mi to pomohl uklidit přítel a je to zase stejné. Proč jsem taková? Takovým prasatům, co mívají takový bordel, je to jedno, já se trápím a stejně je to pro mě těžký se k té činnosti dokopat.

PAKOBYLKA_: Mezi živly

ALONSY: Hele, je to takovy vachrlatý reseni a neni asi pro kazdyho, ale mela jsem obdobi, kdy jsem nemohla sehnat terapii a nemela silu na dalsi telefonat a pripadny odmitnuti. A v ty dobe jsme zacali se synem procitat detsky knizky o emocich (kvuli ditku primarne) a nejak do toho vyslo V hlave (prvni dil) a pak Vlhos a Jiskra (nevim ted nazev filmu) a mne to ohromne pomohlo prave se vztekem, vybuchama. Zacala jsem vnimat a rozpoznavat trigger pointy a diky tomu predvidat a po case se to zlepsilo. Nasledna terapie, ktera potom prisla, to vsechno tak jako… usadila? Zpecetila? Nemam vyraz spravnej. Ted uz vcas poznam, kdy by hrozil meltdown a dokazu s tim pracovat.

Taky se vám stává, že když už se dokopete k TÉ činnosti (u mě typicky úklid a je to další důvod proč ho nesnáším), tak místo spokojenosti dostanete záchvat vzteku, protože...?

Úklid dvě hodiny, a jsem vzteklá, protože to není dokonalý, „byt je debilní protože se tu moc práší" (je celkem super a holt je u hlavní silnice a pár stovek metrů od kolejí) a poslední kapkou bylo pomackane povlečení, které samozřejmě nezehlim...

Spirála vzteku atd.

NAŠTĚSTÍ už nemám skutečné záchvaty vzteku, jako před pár lety, ale znechucení silné..

Nedej bože když si všimnu pak všeho, co jsem přehlédla, což s mou pečlivostí a smyslem pro detail může být... Cokoliv. :)

Moc bych si přála terapii.
Ještě s tou prací... Ale všichni terapeuti, co jsem našla (chtěla jsem naživo...) vypadají moc ezo.

A online z toho taky nemám kdo ví jak super pocit, už jsem za to utratila fakt strašně peněz, a nikdy jsem z toho nic neměla.

Hm.
Tohle na sobě taky nemůžu vystát.
Ale trauma si fakt neuvědomuju. I když by vysvětlilo dost věcí.
Instagram
https://www.instagram.com/reel/DLOJUloM7rN/?igsh=aWIwazRvbHpkOXpp

PATISLAV: umim slyset z karmy radio.

Jinak uceni se pri hlasite hudbe funguje, zazil jsem to i u normies dokonce.

Melodie mam rad na nadrazi kdyz stoji vic vlaku se zapnutym motorem

Má pracovní sága.

Dnes jsem byla rozverná a v interním medailonku popsala tyhle své komunikační slabiny.

Podařilo se mi někomu tak brutálně skočit do řeči, že z toho byl skupinový výtlem. (...)

A při poradě jsem ani jednu z vět, co jsem říkala, nebyla schopná vyžvejknout..

Super. :D

Me na tom neprestava fascinovat, ze jsem v mnoha ohledech velmi bystra a rychle chapu. Jsem schopna i dokoncovat vety, vim, co budou lidi rikat a tak, vzydycky mi stacilo si neco precist a umela jsem to a zaroven mam fakt dlouhy vedeni. Je to ujety.
A ty melodie… pamatuji si tikajici hodiny u tety, kdyz mi bylo asi deset. Jely jasnou melodii a ja si vzala perinu a sla spat do koupelny. Tam nic netikalo a nebzucela tam televize ani lednice.

ALONSY: presne, pomaly vedeni! Ja byla rada, kdyz mi dcera kdysi rekla, ze neco takoveho opravdu existuje, ja si pripadala vzdycky jako uplny dement... Teda ne, ze by se to zmenilo, ale aspon vim, ze v tom nejsem sama. Nejlepsi je manzel, ktery na "co jsi rikal?" reaguje nejdriv cekanim, jestli mi to nedotece :-D

Extremne neprijemne mi to bylo kdyz jsem mluvila s nejakym klientem, v anglictine.. rikala jsem si, ze si musi myslet, ze neumim vubec anglicky, kdyz potrebuju vsechno zopakovat :-/

já zase vždycky když někomu v hromadné dopravě zvoní mobil, tak mám pocit, že zvoní mně. mám taky ten blbej pattern matching na zvuky plus velkou dávku sebestřednosti, tak si to prostě připodobním některému ze svých zvonění