KROPUCHA: díky, jako ty edukace vypadají, že mají zájem podpořit, ale nepotkal jsem žádné výsledky či přímou podporu, proto muj dotaz a na ten tvůj jsem zcela jistě zapomněl.

DRABICZ: Taky už jsem se tu ptala KROPUCHA, ale nikdo nic. Vypadá to, že je za tím mimo jiné Helena Halířová: https://www.linkedin.com/in/helena-hal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1-599536b9/

MARKYSHA: Ja byvala stvrtky uplne nepouzitelna, piatok nejak doklepala a cez vikend si ani nestacila dostatocne oddychnut. Takze mam teraz zase na cas v praci dohodu, ze miesto stvrtku robim v sobotu a dost to pomaha. Jako jo, v stredu uz celkom chaosim (vcera som skoro odisla do prace bez batohu s notebookom), ale celkovo sa moja pouzitelnost dost dvihla.

ELLIE: ono to asi i souvisí s tím, že jsem introvert. Nedokážu být pořád akční a činorodá, abych načerpala energii, potřebuju si odpočnout tím, že se budu věnovat vlastním myšlenkám, číst si, co mě zajímá, reflektovat to atd.
Třeba procházky se psy jsou pro mě relax a příjemná aktivita, ale tu pozornost mám při nich obrácenou k okolnímu světu. Opravdu si odpočnu jenom tehdy, když můžu být sama se sebou. A tohle prostě léky nezmění.

ECLECTICA: Ano. Přirozené cykly a jiná omezení těla to nepřebije.

Já jsem medikovaná vším možným, na ADHD ne, ale je to u mě každý týden stejný. Pondělí, úterý naplno, středa ztrácím drive, čtvrtek marná, pátek v sebezapření. Každý den vždycky kolem 14.hodiny hrozný útlum, kolikrát mám i mikrospánek. V 15 hodin je to zase dobrý, ale po zbytek dne se těším do postele, abych byla až do noci čilá jako rybička.

Dotaz na medikované: pozorujte nějaké výkyvy v tom, jak vám léky zabírají? Měla jsem teď dva velmi produktivni dny, dneska mi ale přijde, že to přebíjí potřeba si odpočinout a dělám jen to nejnutnější...

UNREALONE: spousta věcí se na nějakém místě objeví poté, co se tam dvakrát dívám sama, nenajdu to, ale pak tam přivedu někoho jiného a hle, věc tam leží a tváří se nevinně, jako by tam byla vždycky.

SNICI: tam se občas taky dívám, když už jsem fakt zoufalej, ale ještě jsem tam nikdy nic ztraceného nenašel - většinou to bývá na místě kam jsem se předtím 5x podíval a špatně hledal

PATISLAV: jednou jsem nemohla za boha najit klice od bytu. Prohledala jsem snad uplne vsechno. Byly v lednici.

PAKOBYLKA_: svět bohužel jede jenom na pokrytectví...aspoň mám ten dojem.

Jsem rozpolcena. Na rozhovoru (takový one to one po vzoru korporátů) jsem tentokrát řekla to, co vedení chtělo slyšet a způsobem, jakým to chtěli slyšet. Nelhala jsem, nevymýšlela, ale důkladně jsem se připravila a oni jsou tak vystřelený z trenek, že ač mě to fascinuje, zároveň mě to děsí. Jestli je to takhle hloupě pokrytecký všude, divim se, že tenhle svět ještě funguje. (V červnu jsem to absolvovala s naivní představou, že můžu mluvit na rovinu a zkazilo mi to půlku července.) A pak se mi někdo diví, že mám problém s autoritama, když jsou to hloupí lidi, co chtějí všechno na oko a na image a ve skutečnosti jsou jen navoněná bída.

jo o průkazu jsem taky uvažoval :D
jako asi o dalším milionu věcí co mám na svém TODO listu který se pořád zvětšuje
akorát že z něj věci moc neubývají
ne že bych ty věci nechtěl vyřešit, ale spoustu z nich se mi nechce řešit TEĎ
nejspíš vlastně ani ne proto, že by byly příliš těžké, ale proto, že mám pak pocit (oprávněný), že by ten čas strávený chyběl pro ty ostatní věci (které ale taky asi nebudu dělat, protože se nemůžu rozhodnout kterou z nich začít)
kua tolik věcí a tak málo času