MTO: Uf, to je přesný....teda, přesně to odpovídá mojí zkušenosti.
Připomněl jsi mi, jak jsem před pár lety na Zélandu bydlela dva týdny u jednoho pankáče, co ve svým mini pokojíčku chtěl mít pořád zapnutou televizi. Byl na ní totálně závislej, trval na tom, a já zrovna neměla moc jinou možnost kde bejt, a venku byla zima.
Bylo to zvláštní. Pocit napřed intenzivně nepříjemnej, po nějaké době se dostavovalo otupění. Když jsem usínala, měla jsem pocit, jako bych se nacházela napůl v tom televizním prostoru, jako by mě to vtahovalo kus někam mimo fyzickou realitu. Bylo celkem zjevný, že naučit se to snášet = osekat si vnímání, vzdát se velký části citlivosti a přítomnosti.
Velice podobně na mně působěj zářivky. To samý. Strašně nepříjemná věc. Snášet to = přepnout do modu, kdy se kus odhmotním, pořád utíkám někam do fantazie, abych nevnímala, jak je tělu zle a že chce utýct. Ve škole to bylo úplný šílenství. Agrese je samozřejmě taky logická reakce....viz. dále...
Další takovej fenomén je EM záření v hypermarketech. Jsem přesvědčená, že tam úmyslně používají nějaký EM zářiče, co ovlivňují mozkový vlny, aby lidi byli v transu a hodně nakupovali. Pokud ne, tak je to kombinovanej efekt všech těch zářivek a systémů tam...ale nevěřím tomu, podle mě je to speciální systém.
Když jsem mu vystavená (naprosto výjimečně, pokud to není totál nezbytný, nelezu tam....), nejdřív mě tupě rozbolí hlava. Pak začnu vnímat ty utkvělý myšlenky typu "je tu všechno...to je super...rozhlídni se...určitě něco potřebuješ...koukni se na....." (následují moje konkrétní konzumní slabosti, aktivují se tím).....
Pak mě to nasere. Začnu být agresivní, vynoří se mi hněv, jak takový svinstvo může na Zemi existovat, chci to vyhodit do povětří.... To se děje mimovolně, a naprosto bez ohledu na to, že jsem před 15 minutami vešla v naprosto pozitivní náladě, naprosto smířená s existencí hypermarketu, a s konkrétním přáním, co si potřebuju koupit.....
V této fázi, když tlak dostoupí určitého stupně, musím objekt opustit. Někdy je to tak akutní, že pokud jsem si nestihla nakoupit, vybodnu se na to, zahodím zboží a klidím se....;-)
Jinak je další fáze, že mě to dostane. Upadnu do takového otupělého transu, začnu si říkat, že je to tam vlastně fajn, a koupím řadu věcí, které jsem koupit neplánovala. Jde to do jisté míry korigovat a kontrolovat, což dělám, ale když se pak konečně dostanu ven, je mi zle od žaludku, mám tupej pocit v hlavě, a hlavně si uvědomím, že jsem tam opravdu tak dlouho být nechtěla, že jsem ty věci nechtěla, že mě to zase vcuclo.....fuuuuuj.......
Poslední dobou jsem nějak odolnější, a už to není tak extrémní, cca 3 návštěvy letos proběhly víceméně ok, bez útěku, bez těžkýho nepříjemna. Je zásadní udržovat si jasnej záměr, proč tam jsem, soustředit se do svýho středu, a nenechat se zlákat do "prozkoumávání co tam mají".....
Možná se taky ty EM zářiče za těch pár let naučili líp seřídit, na začátku, když jsem si toho poprvé všimla, jsem fakt nechápala, vždyť z toho musí být zle hodně lidem...a taky je...když se zeptám, snad nikdo neříká, že by mu v HM bylo skvěle, a mnoha senzitivním lidem je špatně.....ale mind control nás učí tenhle pocit popírat.
A proto taky na tohle asi většina nyxáků řekne, co že to za paranoidní blábol, a přitom to nemá nic společného s žádnou ideologií nebo něčím, vlastně jediná hypotéza je ta, že existuje nějakej EM zářič.....což s jistotou netvrdím. Zbytek je popis reálných pocitů, které se dostavují vždy stejně po vstupu do těch objektů, a fakt se mi nezdají....
IMHO tyhle praktické každodenní věci by se měly víc řešit v auditku Realita, paranoia....ale spousta lidí tam na to asi ještě není připravených, jedna věc je řešit něco velikého vzdáleného, jiná připustit si něco, co se týká našeho každodenního života.