• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PETER_PANsadba a pěstovaní stromů, i starost o ně
    .. mam privatni diskuzi s timto nazvem ("sadba a pěstovaní stromů, i starost o ně") .. rad bych aby byla verejna
    rozbalit záhlaví
    PETD
    PETD --- ---
    Ahoj, rád bych se zeptal, jestli máte někdo zkušenost, jak se chovat ke spáleným ořešákům. Já mám dva naroubované ořešáky v květináčích a nějak mi nedošlo, jak šílně je ten mráz spálí, takže byly venku přes tu první noc s mrazem.
    FRIENDSHIPPOWER
    FRIENDSHIPPOWER --- ---
    URPUTNIK: ktere chemicke prostredky pouzivate pri postriku stromu ?

    i muj dedecek je pouzival.. vim toho o pesticidech dost, vcetne toho jak zamorili spodni vody v Ceskoslovensku a zemich RVHP
    FRIENDSHIPPOWER
    FRIENDSHIPPOWER --- ---
    URPUTNIK: vdechoval jste Glyfosat pri postriku ? ze se ptate ?
    URPUTNIK
    URPUTNIK --- ---
    FRIENDSHIPPOWER: priznavam, ze tady jsem se ztratil :)
    FRIENDSHIPPOWER
    FRIENDSHIPPOWER --- ---
    Stichhaltig dokumentiert und belegt Carson die folgenschweren Aus Wirkungen der Pestizide auf die Umwelt. Die chemischen Pflanzenschutzmittel tilgen nicht nur Ernteschädlinge, sondern vernichten gleichzeitig alle anderen Lebewesen, vor allem aber die natürlichen Feinde des Schädlings. Die Natur ist ein einzigartiges Geflecht von Wechselbeziehungen. Jede Art hat ihren festen Platz und reiht sich ein in eine Kette von Organismen, die sich voneinander ernähren. Durch massives Sprühen gelangen die Gifte ins Erdreich und beeinträchtigen die Bodenlebewesen. Sie werden in Flüsse gespült, von den Fischen aufgenommen und geraten sogar ins Meer. Auf diese Weise kommen sie in die Nahrungskette, werden dort angereichert und rotten unbeteiligte Arten aus: Regenwürmer, Singvögel und schliesslich die Haustiere. Letztendlich erkrankt auch der Mensch, denn er steht selbst am Ende dieser Kette und nimmt die Gifte über die Nahrung auf. Wie der stete Tropfen den Stein höhlt, reichern sich Stoffe wie Chlordan, Parathion oder DDT im menschlichen Körper an. Die Schädlinge selbst werden in kurzer Zeit gegen die Pestizide resistent. Grössere Mengen des Giftes in höheren Konzentrationen werden erforderlich. Diesem scheinbaren Teufelskreis tritt die Autorin Carson mit Alternativen entgegen und nennt biologische Lösungen gegen Insektenplagen. Sterilisation der Schädlinge oder ein kontrolliertes Aussetzen ihrer natürlichen Feinde seien zwar gleichermassen Erfolg versprechend, aber weniger zerstörerisch.
    URPUTNIK
    URPUTNIK --- ---
    XCIDER: ja mam porad proti chemii averzi, prijde mi to jako zkratka, ktera ma nechtene dusledky :)

    kuly jsem uz vytahnul a vymenil za bambus, kterej mel deda schovanej v kulne , takze vsechno dobry. Diky za reakce!
    XCIDER
    XCIDER --- ---
    URPUTNIK: popripade by se dalo uvazovat o lokalni aplikaci herbicidu. Casto se timhle zpusobem likviduji akaty, jen se dokola odstrani kura na cca 5cm pruhu a to hole drevo se natre herbicidem. Pouzil bych neco jako:
    Herbicid GARLON NEW 100 ml koupit v OBI
    https://www.obi.cz/dalsi-nastroje-pro-hubeni-plevelu/herbicid-garlon-new-100-ml/p/4832648?wt_mc=gs.pla.Zahradaavoln%C3%BDcas.Peceorostlinyap%C4%9Bstovanirostlin.P%C5%99ipravekkhubeniplevel%C5%AF&wt_cc1=17531085975&wt_cc4=c&wt_cc9=136570349983
    URPUTNIK
    URPUTNIK --- ---
    DUL: mno, nepotesil jsi mne :) ale chapu .. (a zalevam ;) )
    URPUTNIK
    URPUTNIK --- ---
    ahoj, hloupy dotaz .. sazel jsem 4 ovocnaky na zahrade v pulce cervence (nebyla to planovana vysadba, jen jsem jel kolem ruseny skolky, tak jsem si 4 vzal, abych jim dal sanci) .. no a protoze jsem zhruba rok predtim orezal vrbu, tak jsem jako stabilizacni kul ke kazde zarazil prave zbytky z vrby (prumer cca 10-15cm) .. a aby to nezakorenilo, tak jsem to tam schvalne zatloukl vzhuru nohama .. no ale vrba je nezmar, takze mi obrasily i ty kuly :/ opakovane z toho orezavam ty vyhonky s listama, ale tim ze na chalupu jezdim tak 2x za mesic, vzdycky to stihne byt tak 14dni s par listy, mam trosku pochybnosti, ze se mi ty kuly poradi umorit .. co s tim? kuly se bojim vyndat, abych u toho omylem nevykorenil i ty zasazene ovocnaky ..
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    Ahoj, potřeboval bych poradit strom (ne keř), který udělá pěknou hustou korunu při malém vzrůstu do výšky (max. 6m) bez nutnosti řezu. Může to být klidně i nějaký kultivar, ale jedná se o místo, které z jara bývá často podmočené (původní výsadba javorů zde uschla), takže by měl zvládat i sezónní vyšší hladinu spodní vody. No jak to tak po sobě čtu, tak si nejsem jistý, zda bude vůbec nějak vhodná dřevina pro dané stanoviště existovat...ale třeba někoho z vás něco vhodného napadne :) Díky
    THEO
    THEO --- ---
    SAKRA: Odborník nejsem, školy na to nemám, ale co jsem už pár stromků sázel (a pár jich bylo i pod odborným dohledem), tak hloubka 40 - 50 cm je tak akorát. Samozřejmě závisí na velikosti kořenového balu přesazovaného stromu (to se z fotografie nedá posoudit), nicméně hlubší díru je potřeba dosypávat zeminou, což není příliš užitečné, navíc většina stromů jde s kořenovým systémem především do šířky, takže na podloží nemusí zas tak moc záviset nemluvě o tom, že rostliny a speciálně stromy mají neuvěřitelnou sílu se kořeny dostat i do jinak na první pohled neuvěřitelných míst.

    Strom by se měl sázet tak, aby kořenový krček (takové to místo kde strom leze ze země) byl v úrovni (nebo ještě lépe malinko nad) okolního terénu (neměla by se k němu dostávat voda, naopak měl by být trochu výš mimo jiné i proto, že po několika deštích se půda nakypřená při sázení sesedne, čímž se může krček dostat pod úroveň terénu). Je-li nízko (což se snadno stane u hlubší jámy), pak hrozí, že bude přihrnut zeminou, což mu nedělá dobře (je to velice citlivé místo jednak z hlediska mechanického poškození, ale třeba i z hlediska vlhkosti).

    Jáma na sadbu zobrazená na fotce je AFAIK naprosto předpisová a dělal ji nejspíše někdo, kdo zatraceně dobře ví co dělá. Co je skutečně důležité je, jak bude strom zasazen (aby rostl rovně nahoru, úroveň kořenového krčku vůči terénu, případně zda-li a jak je vyřešeno jeho zalévaní (pytel s vodou, závlahová mísa apod.), zda-li a jak je zavětrován, případně zajištěn proti okusu zvěře (v Praze asi nebude problém) a proti očůrávání pejsky (v Praze obrovský problém).
    SAKRA
    SAKRA --- ---
    Ahoj, prosím o radu. U nás v Praze v ulici jsme usilovali o výsadbu stromů. Po několika letech to skutečně dopadlo a najednou máme v ulici krásných 16 děr! Krásné je to číslo, díry mi přijdou naprosto nedostatečné pro stromek, ale jsem lajk.

    Díry jsou maximálně 50cm hluboké (spíš tak 40) a na dne je úplně zbytnělá zemina jak beton. Bojím se aby stromky neživořily a brzy nezašly.
    Je to klidná ulice s travnatým pásem. Možná na úřadu ani neví že jim to někdo odfláknul, upozornila bych je pokud mi řeknete že to není ok.

    TICHAVODA
    TICHAVODA --- ---
    Dul- dík za odpověď, za svůj již ne tak krátký dosavadní život jsem ještě na nic takového nezaostrila a jak to bylo snad na všech habrech, docela mne to vylekalo.
    TICHAVODA
    TICHAVODA --- ---
    TICHAVODA
    TICHAVODA --- ---
    Ahoj, netušíte někdo, co by to mohlo být? Je to na mnoha habrech v oboře Hvězda v Praze. Myslela jsem, že je to smůla, ale není, je to takový řídký vodnatý něco bez vůně. Jen mi to přijde docela děsivý.

    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    KOCOURR: nemám na to odborný ozdrojovaný pohled, ale mám na pozemcích několik velkých smrků (odhadem 20-30m) v mixu s listnáči jako buk, jeřáb, bez, ptáčnice, vrba, olše a bříza a asi i tím, že jsou hustě zavětvený prakticky od země, tak skýtají útočiště pro velké množství ptáků, hmyzu a i těm veverkám. A třeba v době, kdy hodně prší nebo sněží, tak ty smrky zjevně poskytují velmi dobré útočiště soudě podle "hluku" co se od nich line :)
    Třeba borovice takové podmínky neposkytuje, co tak pozoruju v přilehlých remízcích.
    MEDWEDIPAC
    MEDWEDIPAC --- ---
    Zdravím všechny nemá tu někdo zkušenost s pěstováním Paulownií popř. někdo od Olomouce kdo pěstuje a měl by navíc sazenice. Děkuji všem za rady.
    NYKRUK
    NYKRUK --- ---
    KOCOURR: Smrkové šišky jsou minimálně potrava pro veverky a určitě je spousta druhů rostlin a hub, které v bylinném a keřovém patře žijí se smrkem v symbioze. Spadané jehličí, kusy větví atd. vytváří specifický podklad odlišný od ostatních druhů stromů. Některým ptákům může vyhovovat pro hnízdění. Je to spousta souvislostí, proč smrk úplně nezatracovat. Důležitá je druhová pestrost.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    Ahoj, snad nebudu moc OT, ale zajímal by mě názor více lidí ohledně přínosu sázení smrku ztepilého.
    Momentálně řeším otázku, jak velký přínos má sázet smrky do zámeckého parku (jako náhrada za staré/mrtvé/nemocné smrky). Nedaří se mi dohledat jak si stojí smrk v porovnání s ostatními stromy co se týče pohlcení CO2 a produkce O2. Máte někdo představu?
    Když použiju svoje google-fu, tak všude jenom čtu o smrkových monokulturách, kůrovci, atd. ...ale jaký je vlastně přínos smrku ve smíšeném lese (neudržovaná část městského parku) pro biodiverzitu, zadržení vody, atp.? O kolik se to liší v porovnání s ostatními jehličnany, případně listnatými stromy?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam