ANIKEVESTIFEX: Tak to bych taky uvažoval, zda ho nepřesadit do většího květináče, aby lépe rostl. Jakmile vyplní kořeny prostor v květináči a nebude mít kam se rozpínat, tak se v růstu dost pravděpodobně zarazí, tomuhle jde předejít právě včasným přesazením do většího prostoru.

KOCOURR: Inu, chtěla jsem ho ještě v květináči nechat rok, dva, možná aj déle.
Zatím totiž nevím, kam ho dám :) Je zatím jen v květináči, tak já ho zakopu do záhonu.. :)

ANIKEVESTIFEX: Strom by ten mráz měl v pohodě zvládnout, pokud máš kořeny krytý hlínou, tak taky. Chceš to sázet ještě letos (pokud rozmrzne půda), nebo až na jaře? Pokud je to v květináči, klidně bych to zakopal do záhonu a počkal na čas výsadby. Jestli to budeš sázet u sebe, zbavil bych se květináče, pokud to chceš převážet, tak i s květináčem a pak to celý vykopat (na jaře tam můžeš mít z květináče nějaký nový kořeny, pokud nebude půda celou zimu promrzlá). Nejlépe bych vysadil na konečné stanoviště ještě letos (pokud rozmrzne půda a půjde to vysadit).

Ahoj,

ještě ad mladý dub, nevíte někdo, jaký mráz zvládne a co už je moc? :) Nedokážu o tom nikde nalézt relevantní informaci, je mi jasné, že dávat ho domů je blbost, tu je moc teplo, ale zase se bojím, aby venku neumřel. Jsou mu cca 3 roky a u nás v noci teď je k -10 stupňům. Skleník nemám, mohu ho dát do předsíně, ale to si zase na mrazy nezvykne vůbec. Díky za jakékoliv tipy!

BTW: Nema nekdo semena stromu - Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) ?

URPUTNIK: To bohuzel netusim.

PETER_PAN: mimochodem, mas zkusenost, jestli takhle kontejnerovany stromy ten kulovy koren (coz myslim zrovna dub dela) dovyrobi po vysazeni do prirody? nebo je uz navzdy mrzacek?

ANIKEVESTIFEX: 25 L je plne dostatecne. Mel jsem takhle i ovocne stromy s vyskou 130-150 cm.

URPUTNIK: Tak to bude to samé, co se stalo s těmi předtím.. asi taky umrzly.

PETER_PAN: Aha, díky, já myslela, že půdu rychle vyčerpá a potřebuje hnojit.. Je v cca 25l květináči. To je možná moc malé, že? Jinak je to jenom mezistupeň, pak bych ho chtěla zasadit ven, ale ještě nemám vymyšleno/vyřešeno kam.

ANIKEVESTIFEX: mne zrovna letos na jare muj 3 lety doubek na balkone neobrasil .. imho vymrznul v zime, skoda ho :/ bohuzel nemam kam ho zakopat, bydlic v panelaku .. jinak souhlasim s PETER_PAN

Ahoj!

Má tu někdo zkušenosti a tipy na pěstování dubu v květináči? :)

Již pár let se snažím pár dubů vypěstovat, sbírám žaludy a klíčím je, následně je sázím do květináčů, ale většinou po prvním roce umřou. Jeden mi teď už druhým rokem žije a vypadá, že se mu daří. Víte někdo, čím ho hnojit, co má rád? :) Je mi jasné, že to jde i najít na internetu, což jsem už i zkoušela, ale informací je poněkud málo, mi přijde, respektive uvítám spíš něčí zkušenost. Je venku, přímé slunce má tak půl dne a zalévám ho občas a hnojím kravským/králičím trusem. Kolik let tak může být jen v květináči, aniž by strádal?
Přiznám se, že z těch všech, co jsem neúspěšně pěstovala, už nevím, zda je tento letní či zimní.

Případně díky za rady a postřehy.

PETD: Ja jsem takhle spalene oresaky zlikvidoval (mlade a take v kvetinaci). Jsou dost nachylni. Ale muzes to orezat, pockat do dalsiho roku a videt jak to dopadlo.

Ahoj, rád bych se zeptal, jestli máte někdo zkušenost, jak se chovat ke spáleným ořešákům. Já mám dva naroubované ořešáky v květináčích a nějak mi nedošlo, jak šílně je ten mráz spálí, takže byly venku přes tu první noc s mrazem.

URPUTNIK: ktere chemicke prostredky pouzivate pri postriku stromu ?

i muj dedecek je pouzival.. vim toho o pesticidech dost, vcetne toho jak zamorili spodni vody v Ceskoslovensku a zemich RVHP

URPUTNIK: vdechoval jste Glyfosat pri postriku ? ze se ptate ?

FRIENDSHIPPOWER: priznavam, ze tady jsem se ztratil :)

Stichhaltig dokumentiert und belegt Carson die folgenschweren Aus Wirkungen der Pestizide auf die Umwelt. Die chemischen Pflanzenschutzmittel tilgen nicht nur Ernteschädlinge, sondern vernichten gleichzeitig alle anderen Lebewesen, vor allem aber die natürlichen Feinde des Schädlings. Die Natur ist ein einzigartiges Geflecht von Wechselbeziehungen. Jede Art hat ihren festen Platz und reiht sich ein in eine Kette von Organismen, die sich voneinander ernähren. Durch massives Sprühen gelangen die Gifte ins Erdreich und beeinträchtigen die Bodenlebewesen. Sie werden in Flüsse gespült, von den Fischen aufgenommen und geraten sogar ins Meer. Auf diese Weise kommen sie in die Nahrungskette, werden dort angereichert und rotten unbeteiligte Arten aus: Regenwürmer, Singvögel und schliesslich die Haustiere. Letztendlich erkrankt auch der Mensch, denn er steht selbst am Ende dieser Kette und nimmt die Gifte über die Nahrung auf. Wie der stete Tropfen den Stein höhlt, reichern sich Stoffe wie Chlordan, Parathion oder DDT im menschlichen Körper an. Die Schädlinge selbst werden in kurzer Zeit gegen die Pestizide resistent. Grössere Mengen des Giftes in höheren Konzentrationen werden erforderlich. Diesem scheinbaren Teufelskreis tritt die Autorin Carson mit Alternativen entgegen und nennt biologische Lösungen gegen Insektenplagen. Sterilisation der Schädlinge oder ein kontrolliertes Aussetzen ihrer natürlichen Feinde seien zwar gleichermassen Erfolg versprechend, aber weniger zerstörerisch.