Ahojte. Můžu sem chodit, i když nejsem otec, ale matka? :) Někdo mě sem nasměroval, protože (jak i vidím) se tu řeší podobná záležitost kterou mám i já v rodině: syn (skoro 4 roky) mi sice neříká, že mě nemá rád, ale "hraje si" tím způsobem, že za mnou přijde a řekne mi "Já tě zabiju!" nebo "Já ti uříznu ruku!" a dělá jako že mi řeže celé tělo. Tak jsem chtěla vědět, jestli to jsou jen nevinné dětské hry nebo to znamená, že má můj syn agresivní sklony. Nemáte někdo starší dítě, které dělalo něco podobného? Zajímalo by mě, jestli z toho vyrostlo nebo jak se to vyvinulo.

TERRYNKA: NO DYK JO
přibližně od KEMAL: to už mám vyřešený

díky všem :-)
já se ptal právě proto, že v našem okolí je poměrně dost dětí přibližně ve stejném věku a tohle dělá jen ten náš

MAARISTAAN: mně nejde o nějakou módu, já tady jen chtěl zjistit jestli to chování je normální nebo ne (protože soudě dle mého okolí, normální není, ale tady je zase přeci jen lidí o dost víc) a když už se na to někoho ptát, tak přeci nepůjdu za veterinářem ani za instalatérem ale za někým kdo se tím zabývá, no ne? :-)

KEMAL: mně přijde, že v tomhle věku to zkouší řada dětí a že je to součást nějakého vymezování se. Starší syn mi kolem těch 2 let pořád říkal, že mě nemá rád (a teď je maminčinej chlapeček jak vyšitej), mladší zase pro změnu říkal "mamí, ty běž pryč".... vyrostli z toho oba.

KEMAL: :)

ORIKA: OK, díky :-) tohle nechám přečíst mámu, bude mít radost

TERRYNKA: no my právě řešíme intenzivně leč bez povyku
ale šlo mi o to jestli se už takové chování nemá nějak účinně řešit s dětským psychologem nebo jestli je to víceméně normální projev dětskýho trucování. Mně to leckdy právě připadá už lehce za hranou ale já jsem pošuk :-)

KEMAL: můj synek má kouzelnou větu "mama puyč, mama schovat, nemám uád mámu". Když je dobrej den, seberu se a odcházím, ono ho to za chvíli přejde. Když je den blbec, tak se mě to fakt hluboce dotýká a když má den, kdy je na zabití a řekne to po Xté, tak mě to dokáže rozbrečet. Řešíme to tak, že mu muž vysvětluje, že je to ošklivý, že maminka bude smutná a bude plakat. Ve chvíli, kdy má tenhle šprajc je to jako řešení k ničemu, ale je to IMHO lepší, než to přecházet bez povšimnutí, nebo kvůli tomu naopak dělat nějakýá velký povyk.

můj syn ve věku 2,5 roku se poslední dobou chová hnusně ke své mamince, říká že "maminka je fuj", bije jí a dělá naschvály. Nejde teda o nějaký trvalý stav, spíš o výlevy, které trvají nějakou dobu - cca pár desítek minut až dvě hodiny. Já tenhle problém nemám, jde jen o matku.

co myslíte, je záhodno to nějak speciálně řešit (kromě jeho umravňování po rodičovském amatérském způsobu)?

dnes je dnes otců, tak vše nejlepší! (btw, první den otců se slavil již v roce 1910)..

ADD:
ja tak mozna tu tycku od smetaku, pruzinku a karabinku

HAWKS: Ale zase pro začínající domácí kutily je to fajn, není na tom co zkazit.

ADD:
taky bych to tak videl, ze za ty penize za levnejsi variantu si radsi pujdu odpocinout :)

HAWKS: Úplnou náhodou jsem sem jukla - ano, jsem to já, kdo si šil hacku sám, a ušít to není problém (několik rovných švů), zbytek je trocha mužské práce. :-) Na nejjednodušší hacku stačí udělat tunýlky na krajích látky (cca 2-3 m délky, 150 cm šířky), kterými se protáhne lanko. Vymakanější může mít dole zesílení (kapsu na vložení kusu karimatky) a ve spodní části založené kraje, aby dítě nevypadlo (já to poskládala jako krabičku a sešila). Pak je třeba jedna asi metr dlouhá tyč (na jejíž kraje se přichytí lanko protažené tunýlky), skoba, karabina, lanko a guma (gumu muž poskládal tak, aby to optimálně pružilo, a pro jistotu vedl vedle i lanko, aby dítko určitě nespadlo).
Pokud někomu stačí ta levnější hacka z mmb, tak se to vyrábět nevyplatí (pokud ho to nebaví nebo nechce konkrétní vzhled).

MAARISTAAN: Super. Já bych přidal víc křižovatek, vždycky jsem chtěl jako malej křižovatky, kde se může bourat a trasy jsou variabilnější.