EDERA: ale je fakt rozdíl, zda dítě spí nebo ne. B v autě prakticky nespí a když byl úplně malej, byl schopný probrečet i cestu Brno - Praha, kdybychom to neřešili zastavením, kojením, mým sednutím si dozadu a podobně.
Vlastně si s ním nějaký tisíc či dva tisíce km neumím momentálně představit, protože nedávno jsme jeli nějakých 150? Možná ani to ne a on byl unavenej, protivnej jak činže, navzdory zábavným sourozencům po ruce, ale prostě neusnul. Ostatně, neusnul přes den ani v letadle a noci tam spal sice méně než doma, ale alespoň jakž takž, takže s ním bych taky delší cestu chtěla snad radši na noc, ačkoli jinak na noc nejezdíme, je to nuda :-)

CROSS: Jela jsem 700 km do Alp s čtyřměsíčním miminem, 900 do Dánska s devítiměsíčním a 2000 z Norska s desetiměsíčním. Všechny cesty přes den (v té z Norska byl teda i celonoční trajekt, kdy jsme měli kajutu), ale pro moje děti (obě, ačkoliv tyhle zkušenosti se všechny týkají jen jednoho) platí "auto jede, tedy dítě spí". Stavěli jsme vždycky podle potřeby dítěte, k zábavě mělo dítě jen staršího bratra ve vedlejší autosedačce. Vždycky to bylo v pohodě.

CROSS: ted v červnu jsem byla s 7m v chorvatsku, nejdřív jsem plánovala jet na noc, pak jsme jeli na den, cesta tam docela v pohodě (i přes obtíže s prasklou gumou), ale musela jsem stále zabavovat, už v té době nevydržel spát déle jak 30min, každý cca 2 hod jsme stavěli,aby se prolezl,to hned ožil,horší to bylo ke konci, ale to bylo tím, že se nám cesta protáhla o 3hod
cesta zpět dost peklo, venku 30 stupnu, bez klimy a rostly 3 zuby..skoro nespal, nezabíralo téměř nic..hold člověk nikdy neví..ale přežili jsme.)

Díky za názory a za tipy. Malej v autě spí celkem v pohodě (tedy kratší trasy), zvlášť když se mu někdo věnuje a uspí ho. Cestujeme vždycky tak, že vedle něj někdo sedí, žena nebo některá z babiček, bude to i tento případ. Jízda čistě na noc mi připadá jako celkem dobré řešení, i když žena je proti — bojí se, že to rozhodí spaní jak malýmu, tak nám, kromě toho řídím jenom já (mě to neruší, ale ženu trochu ano).

Pro doplnění — malej ještě cestuje ve vajíčku, přesně tak, i když už z něj brzo začne vyrůstat (ale — teď je mu 5 měsíců — ještě samostatně nesedí, takže na větší sedačku je brzo).

Právě jak zabavit půlroční dítě, to mě trochu znepokojuje — když musí zůstat v sedačce. S těmi hračkami je to zajímavý tip, ale zatim mi nepřijde, že by si nějakou vysloveně oblíbil, aby s ní vydržel delší dobu.

No uvidíme, za týden přijede tchýně, ředitelka mateřský školky, tak třeba bude mít nějaké didaktické triky v rukávu.

ADD:
MADIETTA: podle mě je je hodně důležité, jak dítě v autě spí, ačkoli tady se to asi neví, když se s ním zatím nejelo déle než hodinu. B třeba v autě nespí skoro vůbec aneb "to už musí bejt", takže delší cesty s ním vlastně ani nepodnikáme, protože se logicky po čase nudí a tak dále. Čili v tom případě by ais fakt byla lepší noc.

ADD: Když jsme se naposled vraceli z Tater, mám pocit, že jsem ani jednou nepřebalovali - v devět kluci dostali čisté pleny, chvíli ještě prudili (už byli unavení, ale ještě bylo světlo a něco se dělo), pak usnuli a ve tři ráno jsme je vykládali doma do postelí. Žádné kojení, přebalování, nic - pohoda.

CROSS: s takhle malým prckem bych to dala na tu noc. Půlroční dítě není lehký zabavovat, pokud by nespalo.

CROSS: Nám děti v autě obecně spí, ať se jede kdykoli, takže až na jednu odpolední zácpu před Žilinou, kdy jsme dvě hodiny popojížděli krokem (to starší syn nesnáší - tehdy mu bylo 8m a prořval to) zvládáme trasu Praha - Poprad většinou zcela bez obtíží. V noci to děti komplet prospí, ve dne se holt občas zastaví na proběhnutí/proplazení. U 9m moc rozptýlení není, ale jestli může někdo sedět u něj a ukazovat hračky nebo dělat vařila myšička, mohlo by to jít. Noc má tu výhodu, že děti opravdu většinou lépe spí, méně jedí, pijí a naše ani nevyměšují, takže člověk nemusí pořád něco nalejvat, podávat a zastavovat, aby se zbavil smradlavé pleny. :-)

CROSS: my jeli na dovolenou 700km s 9m dítětem. Přes den, protože se mám příliš ráda, než abych řídila celou noc. Vyjížděli jsme v době, kdy je syn zvyklý dopoledne chodit spát, takže první tři hodiny prospal, pak si dal oběd, chvilku koukal, pak zase spal, pak jsme zastavili na polňačce u lesa, aby se trochu prolezl (někde mezi tím bylo dvojí nakupování dálničních známek, při té příležitosti jsem přebalovala - on se totiž v té sedačce trochu nudil a když se nudí, tak pije hrozně moc čaje). Opravdu protivnej byl až posledních 15 minut z 8 hodin.

Ač to není příliš výchovné, doporučuju předem zvyknout aspoň na křupky nebo podobnou rychloucpávku úst, která se dá administrovat i z předního sedadla (i když, 6m, to bude sedačka vajíčko, takže to nic moc - ale kdyby někdo seděl vzadu...). Taky je fajn před cestou dát nové hračky - případně alespoň 2 týdny před cestou nějaké existující hračky schovat a vytáhnout na cestu, budou "nové" a dítě se s nima zabaví.

Zajímaly by mě zkušenosti, pokud někdo máte, s cestováním s půlročním dítětem autem na delší vzdálenost (900 km, cca 8 hodin čistého času). Cestování autem snáší celkově dobře, ale zatím jsme jeli nejdál cca hodinu.

V zásadě zvažuju buď dát to na jeden zátah s nutnými přestávkami na přebalení a krmení, nebo s noclehem někde po cestě. (Z časových důvodů bych preferoval jízdu v kuse.) Četl jsem, že se doporučuje jet přes noc, protože dítě přirozeně spí. (Otázka je, jak přirozeně spí v autosedačce.)

Za tipy, triky, rady a doporučení dík.

TRISSIE: Bart se ještě nedávno koupal kyblíku :-D To miloval a vanu odmítal, nechal se k ní přesvědčit až po tom, co jsme ho k jeho spokojenosti vykoupali v Berounce a jemu se pa kýblík zdál těsný. Ve vaně si ovšem za boha nesedne, jen stojí nebo si sedá na bobek.

TRISSIE: na plavání jsme chodili,ale až tak kolem roku a půl.. byl nadšený,dokud nedošlo na signály,nedej bože na ponořování :) ale jak spadla kapka do oka,museli jsme ke břehu utřít tu tragedii :)

ZEMINO: a trénování signálku by nepomohlo? Tam se začíná jen s pohlazením obličeje mokrou rukou, tak že by si zvyknul i v té vaně...

TRISSIE: no já doufam,že se to časem posune zase dál,protože ve vaně se nesmí voda dostat do obličeje...ale jak jsme byli na koupališti,tak tam čáchal voda-nevoda v obličeji.
Tak snad nebudem muset časem chodit koupat jen do velkého bazenu!doma totiž máme sprchový kout s minivanou,tak snad to nebude tím prostorem :)

Naše děti koupání úplně milujou, je to pro ně ta největší odměna :)

Byli jsme zvyklý koupat denně, ale brzdíme to na nějakých 2 x týdně, protože pro dětskou kůži to není nej...

FREETEKK: je, a pokud budeš obdařen exemplářem, kterému se koupání líbí, tak budeš klidně i lhát doktorovi, že koupeš 2x za týden, jen abyste si zajistili klidné usínání :-)

ZEMINO: voda v obličeji je sranda největší, špunt se rád potápí a vyhození v kruhu do vzduchu (a pád do bazénu) je neustálým zdrojem radosti :-)

:) takze je to individualni a v prubehu casu se to muze menit

FREETEKK: hele náš to miloval tak 6-8tydnů,pak začal děs běs

TRISSIE: no to teda ne! :) my se dopracovali k tomu,že koupání už má rád,rychlou sprchu snese,koupání venku na koupališti miluje .. každopádně pořád nesmí spadnout kapka vody na obličej,jinak je rachot :) a pokud je vana vynechána nic se nestane!

TRISSIE: no tohle neni od doktora, ale od ivany konigsmarkove z preporodniho kurzu :0 kazdopadne asi to bude taky castecne individualni, nekter ditko to zklidni, jine to zase nesnasi.. no uvidime