• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    IJACZEKOtcovský cit... když dva... býti rodičem, bezpečný domov a hračky, kočárek, autosedačka a v neposlední řadě miminko ...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    MADCAT: Chce to velkou nálož trpělivosti a všechno mírně vysvětlovat a opakovat, nemoralizovat, nenálepkovat ho jako "zlobivého". Neuchylovat se ke křiku a násilí, to podle mě kýžené plody nepřinese, naopak. Syn prostě touží po vaší pozornosti, tak mu ji dát (jak je ve vašich silách, ale důležitý je od něj neodbíhat a třeba někdy upřednostnit jeho před miminem a dát mu to vědět, že je upřednostněn) a hlavně ho zapojit do chodu domácnosti (ale ne formou příkazů, ale kooperace, třeba formou "s tímhle mi můžeš pomoct ty, mimino to ještě neumí"), aby si připadal stařší a důležitý. Vyčlenit mu nějaká privilegia, která mimino nemá. Ale většina toho tu už byla napsána.
    MADCAT: Jak píšeš, že odmítá chodit na velkou, tak to jsou zadržované emoce...je to věc často dost psychosomatická, takže řešit to projímadly bude až druhotné, prvně ta psychika...a ty emoce si pak vybíjí tím popisovaným chováním.
    MADCAT: Jo to je pitomě udělaný, mám nějakou peřinu a ikea povlečení je samozřejmě o trochu větší, takže to úplně nesedí...
    CROSS
    CROSS --- ---
    MADCAT: připomíná mi to problémy s mým tříletým synem (mladšímu je 7 měsíců... psa teda nevedeme). Poslední dobou bývá agresivní a neovládá se, přechází to až do cílené agrese jak fyzické, tak, že prostě křičí (ale není to obyčejný křik, spíš hysterický ryk na efekt). Vůči sourozenci se přitom chová velmi pěkně, tedy fyzicky, i si s ním hraje a tak, naopak ten křik je právě projev agrese vůči němu v tom, že ví, že tim mladšího budí. Už tři týdny dumám(e), co s tím. Ono je to teda trochu nahoru a dolů, někdy je v pohodě, někdy nezvladatelný.

    U nás je to naopak tím, že měl vždycky pozornosti hodně, a to i po narození mladšího, protože problémy s přijetím sourozence jsme čekali. Podle mě se v tom projevuje víc věcí, jednak si ventiluje tu nejistotu stran mladšího sourozence, i když ne přímo, jednak zkouší, jak z nás (rodičů) vyždímat emoce. Jsou i další důvody (oba děláme full time, děti chodí do jeslí [hodně pozornosti = v čase mimo jesle], do toho musí zvládat tři jazyky a teď je už ve věku, kdy se nad tím asi začíná zamýšlet).

    Řešíme to jak snahou o pozitivní motivaci (odměny za dobré chování), tak i restriktivně (odebírání hraček, ale má jich tolik, že to tak moc nefunguje), plus nějaké ty experimentální metody jako sezení na schodu a rozjímání o tom, proč se doma nebudeme navzájem bít a podobně.

    Konkrétní radu nemám, píšu to spíš proto, že to podle mě v tomhle věku (období vzdoru) a situaci (mladší sourozenec) neni až tak neobvyklé.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MADCAT: doktor Hnízdil by ti řekl, že je to vás rodičích.
    MARKYSHA: To je jen vytloukání klínu klínem. určitě to pomůže, ale ten problém to nevyřeší.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MADCAT: na psychologa to imho není, ale řešila bych to dost důrazně, to je fakt hrůza.
    ORIKA
    ORIKA --- ---
    MADCAT: zarleni na sestru bych jeste pochopila, ale tyrani psa (a to kopani do psa a dalsi projevy fyzickeho nasili vuci nemu, jednoznacne je) uz mi prijde hodne pres caru..
    sestru taky bije a kope nebo tam se zbrzdi "jen" u toho strkani?
    MADCAT
    MADCAT --- ---
    Poslední dobou máme problémy s 3,5 ročním synkem, kterej se asi neumí srovnat s tím, že není středobodem vesmíru, nýbrž má ještě roční sestru, a taky že máme doma psa (kterej je o dva měsíce starší než on, takže by na sebe měli být zvyklí). Samozřejmě chápu, že žárlí, ale člověk by řekl, že si to nějak sedne, ale ono je to spíš horší a horší, a poslední dobou se to nějak podezřele stupňuje - na psa furt řve, že smrdí (ačkoliv to je pravda jen výjimečně), šlape po něm, kope ho, kde si pes stoupne, tak tam syn jako naschvál chce být taky, přičemž ho samozřejmě pošlape (jezevčík). Přitom mu furt bere jeho hračky a háže mu je - a pes jak blbec mu je furt nosí a chce si hrát, jenomže tím si vyslouží jenom další kopance. A že bere hračky sestře, kdykoliv si ona nějakou vezme, to už je jenom "bonus", strká ji, že kolikrát spadne, protože tam zrovna chce stát on, atd. Příjemný návdavek je ještě to, že jídlo a pití stále víc odmítá jíst sám, ačkoliv to umí, stojí 20 cm od talířku, chrčí, řve, rudne, ruce má za zádama (jakože je nemá) a dožaduje se krmení. Chápu, že to je asi další projev závisti a žárlivosti, ale stupňující se frekvence výskytu a intenzity mně klidu nepřidává.

    Je to na dětskýho psychologa, nebo je to ještě furt "normální"? Něco jsme zanedbali/podcenili/neumíme vysvětlit...?

    Díky.
    ADD
    ADD --- ---
    YMLADRIS: http://www.alza.cz/iteddy-d156232.htm
    V medvědovi to vydrželo den, pak už používali samotné "bříško", prostě normální mp3 přehravač. Ale kdybys věděla o nějakém jiném se zabudovanými reproduktory (a běžným kabelem :-))), budu moc ráda za tip. :-)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ADD: a ktery vyrobek?
    SANTAL
    SANTAL --- ---
    YMLADRIS: youtube asi od 2r :-) Jako ideální se ukázalo ovládání přes touchepad.
    ADD
    ADD --- ---
    YMLADRIS: Kluci to používali a kdyby si dvakrát nepřekousli kabel, asi to používají dodnes (bohužel kabel není běžně nahraditelný). Naučili se s tím zacházet rychle, rychleji než já. :-)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    pouziva prosim vase batole nejaky prehravac hudby (asi mp3), neco kde si voli skladby? pripadne diky
    HAWKS
    HAWKS --- ---
    LITROP:
    tak to je dost smutny :(
    HAWKS
    HAWKS --- ---
    FARFELOO:
    hele a kdy se venujes vecem jako nejaka udrzba domacnosti atd. ? Ja bych treba byl rad s detma cele odpoledne, ale pak bych uz neudelal absolutne nic jineho..pocinaje povinnostma a konce konickama
    FARFELOO
    FARFELOO --- ---
    My spolu trávíme 95% času mimo moji pracovní dobu... Rád bych taky někdy hlídal, vždyť to nejde, aby byla žena 24/7 s dítětem... potřebuje taky chvíli odpočinku...
    ADD
    ADD --- ---
    MATT: Nevím, jestli vykolejený, prostě se změnily. Ještě jsem o tom přemýšlela a mám pocit, že přestože se pohybuju v křesťanském prostředí, kde by člověk čekal konzervativní přístup, znám všeho všudy jednu holku, která - nedobrovolně - přijala model "čekám na muže doma a starám se o děti" a ta svého drahého nedávno opustila. Jinak má dvojice buď štěstí na společné zájmy a hlídání a tráví čas spolu doma + spolu venku, nebo se "ve vycházkách" střídají. Podporu pro model hospodyňky podporující manžela v jeho zájmech najdeš leda u té starší generace, a to nebude dostatečné pro spokojené manželství. :-)
    MATT
    MATT --- ---
    ADD: myslim, zes to docela vystihla. dnesni spolecensko-socialni role jsou tak vykolejeny, ze by jeden z toho moh bejt docela nestastenej.
    MATT
    MATT --- ---
    INUSHKA: snazim se, aby na ni "hlidani" vyslo jednou, max 2x tejdne. k tomu "asi" - ty znas motivace sveho muze? znas nebo si to myslis? znas to co ti rika, to co si on mysli, nebo jeho opravdove podvedome motivy? a cokoli z toho, bys psala nekam na net?
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    AVATAR: Jsem si nevšimla, že zrovna ty bys nám někde vnucoval svoje chlapské pohledy na naše problémy. Spíš si chodíš pro rady a pro ženský pohled na ty svoje, co jsem tak postřehla :-)
    AVATAR
    AVATAR --- ---
    INUSHKA: tak sorry, no :D
    ADD
    ADD --- ---
    INUSHKA: Já bych ho akorát uklidnila, že jo, 3-4x být večer s dětma může být v určití fázi života normální - zvlášť, když to následuje po době, kdy byla ženská doma 7 večerů ze 7 a některé z nich byla s dětma sama. Jen je dobrý do toho občas vsunout večer společný, by si muž odpočinuté ženy užil. :-)
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    ADD: Nešlo mi o to, ŽE se MATT zeptal, ale JAK se zeptal a jak se následná diskuse vyvíjela, vyvolalo to ve mě nějaký dojem, na základě kterého jsem reagovala. Nicméně MATT zjevně o diskusi nestojí a já taky nemám ráda, když do mateřských diskusí lezou chlapi a vnucují nám tam svůj pohled z druhé strany, aniž by se jich kdo ptal, tak to nebudu dělat tady. Jestli chceš v tématu pokračovat, můžeme se přesunout do vhodnější diskuse nebo do pošty.
    ADD
    ADD --- ---
    INUSHKA: Jen říkám, že chápu, když někoho zajímá, jak to mají jinde. Taky se na nyxu občas ptám, jak lidi něco dělají/vnímají.
    Tuším, že i pro mého muže bylo uklidňující zjištění, že i jiní muži jsou občas večer s dětmi sami doma a žena někam mizí. Občas má člověk tak výrazně posunuté vzory z dětství, že se musí rozhlédnout a zjistit, jak to funguje jinde. (Například naši při každém mém odchodu na přednášku nebo koncert, o kterém se dozví, lomí rukama, že mě muž určitě opustí, když mu neuvařím teplou večeři a bude muset čistit dětem zuby. :-) Muž zase vyrostl v domě s prarodiči, takže rodiče mohli večer odcházet spolu. Bylo fajn zjistit, že v naší generaci je normální se po večerech střídat - je míň hlídání a zároveň větší potřeba sociálního života, než jak to bylo za našich rodičů, takže ty si za vzor brát úplně nelze.)
    MATT
    MATT --- ---
    INUSHKA, JUGI: az se budu potrebovat vypovidat, tak pujdu za tema divnejma kamaradama ;)
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    ADD: Jenže to přece podle prostého čísla x-krát za týden nerozlišíš. Vždycky záleží na okolnostech, důvodech a zejména na tom, jak to danému páru vyhovuje. Zjistit, jestli je divná moje žena nebo kamarádi? To jako fakt? Tak to by mě zajímalo, jestli je divný můj muž nebo moje kamarádky, když to máme doma různě.
    ADD
    ADD --- ---
    INUSHKA: Tak není od věci vědět, jak to mají ostatní. Jestli žena tvrdí, že střídání půl na půl je spravedlivé, ale kamarádi "hlídají" jednou za měsíc, tak je dobrý zjistit, jestli je divná žena nebo moji kamarádi. :-) Pokud tedy člověk chce informacím z nyxu přikládat stejnou váhu jako zkušenostem - mají tu nevýhodu, že když se nehodí, jdou shodit "kdoví, jak to mají doopravdy".
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam