YMLADRIS: Člověk je bytost, co se vlastně moc nemění co se týče základních potřeb - teplo bude pořád teplem a výživa bude požád výživou. Takže nějak vymyslet jak tenhle základ uspokojit a pak v klidu žít může vypadat jako projekt, co se udělá jednou a pak je to už jen ponecháno tomu, jak se každý rok mění roční období a obilí se zaseje, ono vyroste, ono se sklidí, sežere, pole se zorá, a tak pořád dokola.
Princip dharmy je taky furt stejný.
Naučit se tyhle věci mi připadá dlouhodobě rewarding, ve smyslu tom, že effort pro osvojení si skillu je tam jednou, a potom se to už jen těží a těží a těží a furt dobrý.
Kdežto ty kulturní, společenský a technologický věci jsou proti tomu mnohem víc merkurický a pohyblivý. Nefunguje to tak "jednou se naučit a pak to do konce života používat a dál se v tom rozvíjet". Mnohem víc energie stojí to "učit se neustále novinkám" a "jít s dobou", "celoživotně se vzdělávat", aby ... CO? :-) Opakovaně se investuje energie do toho adaptovat se na novou situaci, než do samotné generativity.