Překvapující je, jak velké množství novinářů dnes argumentuje, že je lepší všechny tyhle věci nevědět, že svět je bezpečnější, když lidem jsou odpírány informace. Ve svém vlezdoprdelismu vůči mocenským elitám argumentují někteří komentátoři Murdochových tiskových orgánů a deníku Daily Telegraph v podstatě ve prospěch čínského či ruského modelu podvádění a obskurantismu. Požadují, aby veřejnost byla i nadále držena v postavení dětí.
Nic na tom není nového. R. 1771 John Wilkes, onen velký milovník svobody, a celá řada tiskařů zpochybnili zákon, který zakazoval psát o parlamentních debatách a projevech. Ty byly tehdy veřenosti utajovány, protože moc argumentovala, že jde o příliš citlivé informace a kdyby měly být publikovány, vyvolalo by to v zemi nepořádek. Wilkes použil starobylých zákonů města Londýna a zabránil tak vyslání parlamentních zřízenců, kteří měli zatknout tiskaře, kteří vydali tiskem parlamentní debaty. R. 1774 pak už mohl tehdejší komentátor napsat: "Debaty v obou komorách parlamentu jsou nyní pravidelně tištěny v londýnském tisku." Od té chvíle se zrodila svoboda tisku.
V reakci na Wikileaks mocní řvou, ale my se dovídáme pravdu
http://www.blisty.cz/2010/12/13/art56050.html