Z lanovky vypadnou muslim, křesťan a ateista.
Muslim zvolá k Allahovi "Proč takhle zbytečně?!" Jeho čas se zastaví a Všemohoucí se táže "Chtěl bys být mudžahedín?" "Ano. Potom toužím!" odpoví muslim. Zafouká silný vítr a muslim se na kaši rozbije na koncertním podiu. Všichni přítomní vroucně děkují Bohu, že jim nespadl na hlavu.
Křesťan se táže boha, zda musí dopadnout zrovna takhle. I pro něj se čas zastaví "A jak bys chtěl dopadnout?" Ptá se Stvořitel. Křesťan se zamyslí. Tady je hloubka. Ale kousek stranou jsou stromy. A kdybych dopadl do nich... To by se snad dalo." Foukne mírný poryv větru, hodí křesťana do větví stromu a ten jen potlučený a poštrábaný skončí v závěji pod stromem a děkuje Bohu.
Ateista vidí, že s tímhle sám nic nesvede, tak jen čeká jak to dopadne. Letí rovnou dolů, dopadne na šikmý svah zbrzdí ho závěje sněhu, udělá pár kotrmelců a když oklepe sníh zjistí, že je úplně v pořádku a jde vyhrabat křesťana.
Křesťan je z toho u vytržení. "Vždyť ty sis na Boha ani nevzpoměl! Proč zrovna ty jsi dopadl nejlíp?"
Ateista se zamyslí a pak plácne "Protože mu do toho nekecám?"