Když jsem byl dítě, celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo.
Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje. Tak jsem kolo ukradl a požádal ho o odpuštění.

Víte jak velké postele mají katoličtí kněží?
Ale no tááák, vždyť to není těžké... každé malé dítě to ví.

Na Zemi přistanou přátelští a civilizovaní mimozemšťané. Je z toho událost století, v TV vysílané konference s vládami z celého světa a dojde i na rozhovor s papežem.
Papež: "Když jste dorazili z nebes, znáte osobně Ježíše Krista?"
Mimozemšťan: "No jasně! Super chlapík, každých pár let nás na naši planetu zaletí pozdravit!"
P: "Cože?! Každých pár let?!? My už přes 2000 let čekáme jeho druhý příchod!"
M: "Nooo... možná mu nechutnala vaše čokoláda...?"
P: "Čokoláda? Co s tím má společného???"
M: "Když se k nám stavil poprvé, dali jsme mu na uvítanou velkou krabici čokolády. To je normální, ne? Nebo co jste napoprvé udělali vy?"

Přijde paní s dítětem k faráři a ten se ptá:
“Opravdu to dítě chcete pokřtít?
Nebylo by lepší ho obětovat?”

A stvořil Bůh zem a viděl, že je to dobrý…
Tak stvořil rostliny a usoudil, že je to taky dobrý…
Stvořil teda i zvířata a zjistil, že jsou taky celkem fajn…
A tak stvořil muže a zjistil, že ten je taky v pohodě …
Nakonec stvořil Bůh ženu, potom se na ní podíval
a zamrmlal si: “No co, tak se bude malovat…”