STQ: tý jo, já jsem vždycky měla dojem (teda aniž by byl něčím podložen), že ti lidi, co se prokoušou "tělocvikem" a zvládnou první, případně druhou sérii a praktikují dobrovolně i doma, jsou pak Daliborem postupně seznamováni i s "něčím navíc".

DARJEEL: par jich mam, ale bud nesdilej moje nadseni pro jogu, nebo pro psych. drogy nebo pro cestovani, takze si je musim skladat dohromady po kouskach :))

CONTINUITY: nojo, chapes. ad #4 - tech znam spoustu a je to myslim nasledek prave Daliho vychovy: vzdycky daval duraz (stejne jako jeho ucitele) na cvicit, cvicit, cvicit. akorat se malokdy, jestli vubec nekdy zminil o tom, co teda dal, kdyz uz clovek v tom lotosu vydrzi sedet, je zdravej, veselej a koncentraci ma jak britva. nevim jak je to ted, ale vetsina mejch spolu-cvicicich si musela pokracovani (pranajama, koncentrace, meditace...) hledat jinde a nektery vubec nenapadlo, ze to nejak pokracuje takze akorat brousej...
jinak ashtanga se po ty prvni a bolestivy fazi pohani tak nejak sama - jakmile clovek zacne cvicit sam tak ma postupne vic a vic energie a vule cvicit sam...:)

CONTINUITY:
vzhledem k tomu jak je joga praktikovaná často na západě mě ještě napadá další bod: lidé, kteří cvičí pro zdraví jako takové (ne pro nějaké duchovní dosažení), hodně jim to pomáhá, a vůle od nemoci je nemilosrdně vede k pravidelné praxi (někdy je to i otázka přežití). Na jednu stranu to nezní jako to pravé ořechové, na druhou stranu bůhví jestli třeba i Iyengar není ten případ. S tím, že ke zdraví se po nějaké době přidají i další aspekty...

STQ: Chápu to správně, že znáš hodně lidí, kteří se věnují pravidelné, samostatné, pokročilé praxi jógy, a přitom nemají žádný zájem o další/hlubší formy duchovní cesty?

Tohle mě překvapilo, nějak jsem to komentovala, pak mi přišel ten komentář zbytečný a smazala jsem ho, a teď vidím, že nejlepší bude prostě se zeptat, jak jsi to myslel :)

Protože ve své realitě se s tímhle moc nesetkávám.
Setkávám se s
1. Spoustou lidí, kteří absolutně nejsou schopni přimět se k jakékoliv tělesné praxi, zdá se, že vůči tomu mají nepřekonatelný blok (trauma od předků ohledně "zbytečné námahy"?). Když jim například popíšeš, kolik dobrého by jim přineslo 10 minut pozdravů slunci denně, pokývají nad tím hlavou, minutu přemýšlí a pak očividně dojdou k závěru, že 10 minut intenzivní tělesné aktivity je absolutně příliš a nepřichází v úvahu, ať už to má jakékoli výhody.....
Někdy mají tito lidé svůj přístup filosoficky zdůvodněn a dokáží velmi sofistikovaně vysvětlit, proč je jakékoliv "cvičení" pro ně zbytečné.
2. Lidmi, kteří si uvědomují, že s tělem potřebují pracovat, ale přimět se k tomu dokáží jen z vnějšího "donucení", například ve fitcentru nebo na hodině aštangy. Nad těmi třeba podle mě pravidelně hořekuje Dalibor. Doma si prostě nezacvičí. Protože to prostě "není normální", dobrovolně se hýbat "jen tak někde sami", na to prostě "není čas", a tento koncept je v hlavě příliš silný. Nemívají zájem o hlubší aspekty, jen o ten tělesný. Podle mně je dobře, že takoví lidé na jógu chodí, a dělají tedy alespoň něco, co jim očividně přináší do života víc světla, a tím i pozitivno lidem kolem nich.
3. Lidmi, kteří MAJÍ vnitřní motivaci k vlastní jógové praxi. Je jich málo. Všichni, se kterými jsem kdy komunikovala, měli hlubší zájem o cestu a věnovali se i jiným technikám.

ty popisuješ bod 4.: Dokonalého "fitness-jogína", který jen a jen brousí.
Toho jsem ještě nepotkala :)
Přijde mi, že ten hlubší zájem a ta vnitřní motivace přímo souvisí. Pokud někdo nachází energii dělat dlouhodobě samostatně něco tak komplikovaného, musí ho něco motivovat....
....ale asi jen neznám dost jogínů :) Zdá se, že ty se pohybuješ ve světě, kde je takových hodně. Je to tak? :)) Jestli ano, zajímá mě to.
Jak přemýšlejí? O co jim jde? Co je táhne každý den na tu jógamatku ? :)

takže takhle nějak, hezký den :)

STQ: a vojin Kefalin, co si predstavujete pod takymato pojmama "rezat a jest"?

CONTINUITY: nojo, akorat tydle jogini furt jenom brousej, brousej a nerezou, nerezou. natoz aby jedli...:)

STQ: zajímavé, dosud jsem si myslela, že nože se právěže musí brousit pravidelně, aby se s nima dalo pořád dobře krájet, jinak se za chvilku otupěj, a samo se to do pořádku nedá .)

stejně jako najíst, umýt se, atd, musíš pořád znova dokolečka, nikdy to není "hotové", a praktikování těchto pravidelných činností je pro nás běžné smrtelníky tak nějak předpokladem všeho dalšího....

(ano, vím, že extrémně pokročilí mistři jógy mohou potenciálně tyto přírodní zákony překonat, ale to bych tady na nyxu ponechala stranou, dokud se tu neobjeví alespoň pár desítek reálných takových lidí ;-D)

DARJEEL: mi to rikej :) no jinak roky driny jsou dobry v tom ze te naucej udrzet pozornost a udrzeni pozornosti je klicovy. pokud clovek neumi udrzet pozornost tak Tam jde jenom na navstevu (viz muj pripad, i tak bych mohl tyhle navstevy jenom doporucit). a udrzeni pozornosti je nezbytne tez po smrti abychom si podrzeli co mozna nejvic z nynejsich snah v tomto zivote a nebylo to jen o nasmerovani do zivota noveho. nicmene pro dosazeni mety nejvyssi tady a ted je potrebna schopnost odlozit sam sebe...ve smyslu odlozit vsechny koncepty ega a sveta ktere si ted nosime. bez toho to nejde. potom clovek muze teprve presunout svou pozornost do stredu vsehomira. je to jako si vzpomenout na neco co clovek davno zapomnel a najednou to prijde. vzpomenete si na svou podstatu
a kuprikladu ja pozornost neudrzel. do bodu nula jsem se presunul nekolikrat, tam a zpatky v tento svet. pro me neni cas tam zustat, prislo mi ze je jedno z ktery strany to clovek bere jestli ze strany Jednoty a nebo Rozmanitosti, ze vsechny strany jsou stejne dulezite.
taky mi prijde ze si o dosazeni tohoto stavu myslime zbytecne ze to je prilis slozite. ja kdyz tam byl tak jsem vedel ze to neni poprve co jsem si vzpomnel. podle me si spousta z nas v nekterych minulych existencich taky vzpomnela na svou podstatu. jen si to dneska nepamatujeme.

DARJEEL: na jogamatce dreme jenom proto, ze nam nekdo zapomel rict, ze kdyz ty noze nabrousime, je na case s nima udelat to jidlo. ze neni pointa je brousit furt dokola, ale najist se :)) je to takovej smutnej ashtangovej pribeh :)))