• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MIKATCHOUPraguewatch - mapa pražských kauz
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    Urban revolutions
    Consider, first, the case of Second Empire Paris. The year 1848 brought one of the first clear, and European-wide, crises of both unemployed surplus capital and surplus labour. It struck Paris particularly hard, and issued in an abortive revolution by unemployed workers and those bourgeois utopians who saw a social republic as the antidote to the greed and inequality that had characterized the July Monarchy. The republican bourgeoisie violently repressed the revolutionaries but failed to resolve the crisis. The result was the ascent to power of Louis-Napoleon Bonaparte, who engineered a coup in 1851 and proclaimed himself Emperor the following year. To survive politically, he resorted to widespread repression of alternative political movements. The economic situation he dealt with by means of a vast programme of infrastructural investment both at home and abroad. In the latter case, this meant the construction of railroads throughout Europe and into the Orient, as well as support for grand works such as the Suez Canal. At home, it meant consolidating the railway network, building ports and harbours, and draining marshes. Above all, it entailed the reconfiguration of the urban infrastructure of Paris. Bonaparte brought in Georges-Eugčne Haussmann to take charge of the city’s public works in 1853.
    Haussmann clearly understood that his mission was to help solve the surplus-capital and unemployment problem through urbanization. Rebuilding Paris absorbed huge quantities of labour and capital by the standards of the time and, coupled with suppressing the aspirations of the Parisian workforce, was a primary vehicle of social stabilization. He drew upon the utopian plans that Fourierists and Saint-Simonians had debated in the 1840s for reshaping Paris, but with one big difference: he transformed the scale at which the urban process was imagined. When the architect Jacques Ignace Hittorff showed Haussmann his plans for a new boulevard, Haussmann threw them back at him saying: ‘not wide enough . . . you have it 40 metres wide and I want it 120.’ He annexed the suburbs and redesigned whole neighbourhoods such as Les Halles. To do this Haussmann needed new financial institutions and debt instruments, the Crédit Mobilier and Crédit Immobilier, which were constructed on Saint-Simonian lines. In effect, he helped resolve the capital-surplus disposal problem by setting up a proto-Keynesian system of debt-financed infrastructural urban improvements.
    The system worked very well for some fifteen years, and it involved not only a transformation of urban infrastructures but also the construction of a new way of life and urban persona. Paris became ‘the city of light’, the great centre of consumption, tourism and pleasure; the cafés, department stores, fashion industry and grand expositions all changed urban living so that it could absorb vast surpluses through consumerism. But then the overextended and speculative financial system and credit structures crashed in 1868. Haussmann was dismissed; Napoleon III in desperation went to war against Bismarck’s Germany and lost. In the ensuing vacuum arose the Paris Commune, one of the greatest revolutionary episodes in capitalist urban history, wrought in part out of a nostalgia for the world that Haussmann had destroyed and the desire to take back the city on the part of those dispossessed by his works.2
    Fast forward now to the 1940s in the United States. The huge mobilization for the war effort temporarily resolved the capital-surplus disposal problem that had seemed so intractable in the 1930s, and the unemployment that went with it. But everyone was fearful about what would happen after the war. Politically the situation was dangerous: the federal government was in effect running a nationalized economy, and was in alliance with the Communist Soviet Union, while strong social movements with socialist inclinations had emerged in the 1930s. As in Louis Bonaparte’s era, a hefty dose of political repression was evidently called for by the ruling classes of the time; the subsequent history of McCarthyism and Cold War politics, of which there were already abundant signs in the early 40s, is all too familiar. On the economic front, there remained the question of how surplus capital could be absorbed.
    In 1942, a lengthy evaluation of Haussmann’s efforts appeared in Architectural Forum. It documented in detail what he had done, attempted an analysis of his mistakes but sought to recuperate his reputation as one of the greatest urbanists of all time. The article was by none other than Robert Moses, who after the Second World War did to New York what Haussmann had done to Paris.3 That is, Moses changed the scale of thinking about the urban process. Through a system of highways and infrastructural transformations, suburbanization and the total re-engineering of not just the city but also the whole metropolitan region, he helped resolve the capital-surplus absorption problem. To do this, he tapped into new financial institutions and tax arrangements that liberated the credit to debt-finance urban expansion. When taken nationwide to all the major metropolitan centres of the us—yet another transformation of scale—this process played a crucial role in stabilizing global capitalism after 1945, a period in which the us could afford to power the whole global non-communist economy by running trade deficits.
    .............
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    MIKATCHOU: :-)))) zajímavé, to je pro mě novinka.
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    HAMSTER: šlo o to odstranit chudinské čtvrti plné úzkých křivolakých uliček, ve kterých se daly snadno dělat barikády, v neposlední řadě šlo o nahrazení chudšího obyvatelstva obyvatelstvem vyšších tříd, kteří by obývali nové, úhledné čtvrti a na širokých bulvárech se oddávali nerušeným nákupům a konzumaci v místních kavárnách, kterou jim esteticky nenarušoval pohled na obyčejný lid
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    MIKATCHOU: Ten "třídní podtext" mě zajímá, můžeš to upřesnit?
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    SPIPI: jistěže patří, Haussmannova renovace Paříže měla zcela jasný militaristický, mocenský a třídní podtext .) - bulvárem ti holt armáda projde snáze než středověkou uličkou .)
    SPIPI
    SPIPI --- ---
    A nepatřej bulváry (v té klasické podobě) tak trochu do minulýho století?
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    MIKATCHOU: Jeden z těch slavnejch návrhů, imho dost nepovedenej (pokus o nesmyslnou maximalizaci chodníku, což si vyžádalo posunutí vozovky a když k tomu přidáš tramvajovou trať tak ti kolem Václava moc místa nezbyde)...
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    SMALLRICCIO: tak vidíš - když ne poplatky, tak uplně zrušit přístup pro auta :) koukám, že jsi větší radikál než já! imho v Praze by opravdu mohlo být víc pěších zon...
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    HAMSTER: proboha co to je za vizualizaci? to je fakt blbej projekt, dyt by si tam už lidi nemohli ani dojít sednout na Václava... centrální bod, místo všech setkání a srazů, by nebyl přístupný jinak než ze silnice? to je pěkná hovadina...
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    Na tomhle obrázku je sterilní mrtvý místo a já nemám sterilní mrtvý místa rád.
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    SMALLRICCIO: No to je právě ten odlišnej pohled na věc - tenhle hektar prázdný dlaždy je přesně to, co mě děsí. :-) Taky si umím představit pár úprav Václaváku (např. proč nejsou na tom středovým pruhu stromy?), ale bulvár s vjezdem jen na propustku mi připadá docela bizardní nápad (jako by nestačilo, že máme bulvár coby slepou ulici, to je asi taky světovej unikát).
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    SMALLRICCIO: Bulvár řešenej jako pěší zóna? Originální nápad....
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    SMALLRICCIO: Mě teda představa megaobří pěší zóny moc neláká, ale asi máme o ideálním městě jiné představy. Mě se líbí rušná živá města, prázdné pusté klidné pěší zóny se skupinkami turistů mě děsí....
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    MIKATCHOU: Máš moc bujnou fantazii ty hodnoto postmateriální společnosti. :-D

    P.S. Zkusme toho využít. Představ si například, že existují i lidé, kteří se striktně neřídí dogmatem nějaké ideologie. Že kašlou na tvoje neoliberalismy a neomarxismy, ať už tím myslíš cokoli. Třeba se tvůj černobílý svět trochu probarví...
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    HAMSTER: slovo anarchie nadarmo do úst neber... proč používáš ten kondicionál? Vždyť poplatky přece v centru nemáme. Většina lidí ale ví, že by centrum mohlo vypadat mnohem líp, kdyby tam ta auta nebyla v takovém množství.Stačí se podívat třeba na takový Frankfurt nebo jiná německá města, tam už se projevujou hodnoty postmateriální společnosti, kde většina lidí sdílí společné vědomí toho, že po centru města je lepší jezdit metrem, tramvají a nebo na kole.
    Když jsem mluvila o té deregulaci, nechtěla jsem tím říct, že nás zabije deregulovaná doprava v centru, nýbrž právě plošná deregulace jako taková. Možná, že tady nikdo z vás plošnou deregulaci neprosazoval per se, ale implicitně jsem vytušila určité neoliberální naladění obou diskutujících z vašeho opozičního tábora. A neoliberalismus prosazuje deregulaci na všech rovinách, snad jedině s výjimkou regulací platících pro ty, kterými se neoliberalismus cítí být ohrožen...
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    MIKATCHOU: žasnu, kde bereš tyhle informace...
    Opravdu si myslíš, že pokud nezavedem vjezd do Prahy jen na propustku, zavládne anarchie?
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    KEMAL: já se na to takhle dívat odmítam, proto říkám, že každá společnost potřebuje mít nějaký určitý bazální řád, pravidla a regulace... když by tady hoši plošně nic neregulovali, tak se taky může stát že během pár dnů nebo týdnů všichni pochcípáme...
    KEMAL
    KEMAL --- ---
    MIKATCHOU: no jestli jsi připravena respektovat svobodu kamionu nechat tě o sebe rozsekat, svobodu pozůstalých na rozprodání tvé tělesné schrány na orgány a svobodu sousedky či prodavačky vyrazit ti pár zubů, tak je samozřejmě možné se na to tak dívat ...
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    Čteš taky, co tu píše někdo jiný, nebo čteš jen sama sebe?
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    btw, jestliže tedy podle vás je možné mít plnou svobodu, tak je teda asi možné abych ted sla a jela po silnici 260 km v hodině, nebo bych třeba mohla vlepit facku sousedce a nic by se mi nestalo, případně si dojdu svobodně do samoobsluhy pro rohlíky a svobodně se rozhodnu je nezaplatit...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam