GRANTORINO: hm, já jsem jim to nechtěla říkat, tak jsem si telefon radši vypnula, abych hlavně nemusela poslouchat řvoucí matku, která "nemůže spát, protože ještě nejsem doma", druhej den byla sice trochu nasraná, ale byla ráda, že jsem vůbec přišla, stávalo se taky, že nedorazím vůbec, pak už mi přišlo logické napsat, kde jsem, navíc jsem měla víc volnosti než o dva roky starší bratr, ale to bylo kvůli tomu, že jsem měla lepší známky na těžší škole
na to, že se nemám bavit s debilníma pankáčema, jsem si musela přijít sama, tím se člověk vyvíjí a rozhodně se nevyvíjí, když šlape po ušlapaný cestičce ad."s pankáčema se nebav" (je to jenom příklad)