Rád bych opravil drobné faktické nepřesnosti:
u každýho chladiče se píše, o kolik kelvinů stoupne teplota (v referenčním místě - předpokládejme jím místo, kde je dodáváno teplo polovodičem) při dodávání jednoho W tepelného příkonu. Jedná se o takzvaný tepelný odpor chladič-okolí (Rthh). Dále je třeba uvažovat že i samotné propojení chlazené součástky s chladičem bude vykazovat další tepelný odpor (přenos tepla opět není dokonalý, řádově to může být 0,1-1 K/W, Rthc) a samotné pouzdro součástky vůči polovodičovému přechodu, který chceme chladit, má svůj vlastní tepelný odpor Rthj, daný technologií pouzdření a pouzdrem jako takovým (najde se v datasheetu součástky).
Bilanční rovnice pak vypadá zhruba takto:
celkové oteplení dT = (Rthh + Rthc + Rthj) * P
a jedná se rozdíl teploty polovodičového přechodu součástky a volného okolí (většinou pokojová teplota). Zjednodušeně můžeme uvažovat pouze tepelný odpor chladiče, ale pak je nutno počítat s dostatečnou rezervou maximální přípustné teploty pouzdra součástky.