• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GIDDYPOROD DOMA příznivci vítáni
    rozbalit záhlaví
    KUBALIBRE
    KUBALIBRE --- ---
    IBERIA: dík, koukám že se tu probírá na nyxu vše :))
    IBERIA
    IBERIA --- ---
    KUBALIBRE: patří spíš do očkování pro a proti:) [ Očkování - pro a proti ]
    KUBALIBRE
    KUBALIBRE --- ---
    KUBALIBRE: a k neštovicím...taky sme byli naschvál u jedněch lidí s neštovicema a malá nic... :)
    KUBALIBRE
    KUBALIBRE --- ---
    malé OT, ale taky máme problémy s očkováním...
    Dceru očkovat nenechám, raději sbalím kufry a mizím odsud - iDNES.cz
    http://ona.idnes.cz/pribeh-dceru-ockovat-nenecham-radeji-sbalim-kufry-a-mizim-odsud-pvq-/zdravi.aspx?c=A120607_113336_zdravi_pet
    JANYNA
    JANYNA --- ---
    No, moji story znáš. Ze mne doktoři rostou. Nejvíc samozřejmě ale sestřičky, ty ví všechno nejlíp. ;-)
    LEPEK
    LEPEK --- ---
    a holky, chodily jste pred porodem doma na nejake prohlidky na gyndu a do porodnice - myslim takove ty monitory atd... a nebo jste volil jinou cestu?
    JANYNA
    JANYNA --- ---
    YEETKA: Mně obě těhotenství úplně přirozeně vedly dovnitř sebe sama, o to to bylo snazší oproti obdobím před i po. Říká se, že těhotenství je požehnaný stav. :-)
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    JANYNA: yop, díky za obohacení:))
    u mě to bylo tak, že jsem každý den tančila, cvičila a snažila jsem se i o pravidelný zpěv, chodila po lesích a byla celkově dost v pohodě..
    stejně mě to ale nedalo a nakonec jsem byla moc v hlavě..
    tak třeba příště půjdu s vlnou a ne proti ní:))
    JANYNA
    JANYNA --- ---
    YEETKA: No vlastně meditací. Pak jsem během těhotenství trochu trénovala to ovládání tlačení/netlačení, když jsem byla na záchodě na velké - občas to člověku vyloženě napovídá "zatlač" a v tom okamžiku já záměrně ještě více uvolňovala. Paradoxně mi to dost pomáhalo i při tom, mít pravidelnou stolici. :-)
    A s tím vnitřním prostředím - je to o tom, jak moc či jak málo člověk žije spojen sám se sebou. Během těhotenství jsem v jednom okamžiku natolik rozvolnila svůj vnitřek, že mi - asi v 5 měsící těhotenství kleslo břicho. Tedy dost brzy. Tak jsem tu část, která byla uvolněna příliš zase stáhla (myšlenkou, že to dítě "nosím") a ono se to zase během dvou dnů zvedlo. Pohyb byl viditelný asi o 5 cm. Dá se dělat ledacos, je to jen o tom, jak moc člověk žije sám se sebou...
    Během porodu samého to je jako když člověk plave skrze ty vlny, které přicházejí. Nemusí se nutně nechat jimi stáhnout do křeče, dá se tím proplouvat, či dokonce bolest atp. podplouvat. Jít hlouběji pod to. Muž mi také v jednom okamžiku při druhém porodu, kdy jsem začínala panikařit kvůli bolesti, hodně pomohl, když mi řekl, že ta bolest je pouze určitá informace. Čímž jsem se opět vznesla do jakéhosi vyššího duševního stavu (nevím, jak líp to říct - prostě se vznesla ze strachu) a všechno ze mně opadlo, i to vnímání bolesti, kterou jsem přesto stále cítila. Bylo to docela zvláštní. Nemít muže, asi jsem trošku blbla. :-)
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    JANYNA: a jakou technikou?
    měla jsem podobný záměr, něco se podařilo a něco zase ne..
    měla jsem dost problém s tím zběsile netlačit a místo toho prodýchávat..
    JANYNA
    JANYNA --- ---
    GIDDY: No já během těhotenství hodně pracovala na vědomém ovládání těla, i jeho vnitřního prostředí. Takže asi taky proto.
    GIDDY
    GIDDY --- ---
    JANYNA: zavidim, ze ma nekdo tak lehky porod uz poprve, ja se musela dockat:)
    JANYNA
    JANYNA --- ---
    GIDDY: Výborné. Já poprvé rodila stejně. Akorát PA to stihla na posledních 40min z celonočního porodu. Ovšem také bez vybavení, takže taky jako za středověku s těmi nůžkami a gumou. :-))))
    GIDDY
    GIDDY --- ---
    dekuji:)
    LILY
    LILY --- ---
    YEETKA: že jo. Konečně nějaký fajn porod, po všech těch příbězích typu: šoupli mě na hekárnu, muže poslali pryč, pak mě nechali někde trčet, nikdo mi nic neřekl, píchli mi vodu, nastřihli hráz a vynadali, že blbě tlačím... :DD
    GIDDY
    GIDDY --- ---
    diky
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    GIDDY: bezva, tak tomu říkám nádhernej porodní příběh:)
    gratuluju a přeju ať se vám všem daří:))
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    GIDDY: jů, krása!
    KUBALIBRE
    KUBALIBRE --- ---
    GIDDY: vždy když si na to vzpomenu, tak se mi rozbuší srdce a vyrazej mi do očí slzy štěstí! Děkuju ti za ten úžasnej zážitek ;)
    LILY
    LILY --- ---
    GIDDY: nádhera!
    GIDDY
    GIDDY --- ---
    tak jeste k memu porodu bez asistence :) report, kdyby ste meli zajem i ostatni, budu za vase pribehy tady rada..

    este navecer bych nerekla, ze rano porodim, prislo to na me tyden pred terminem, este sem pres den presazovala salaty:) uz me tahlo bricho..vecer sem zacala neco citit, rikam si, aha asi poslicci...teprv po pulnoci sem rikala, ze to asi poslicci nebudou, sla si este lehnout, klimbala sem, v pul druhe uz neslo lezet..intervaly se zkracovaly, v pul ctvrte vana, po hodine a pul, kdy to bylo takove pozvolne sem vylezla ven a hrozne se to rozjelo..

    nakonec se mi povedlo dost veci, ktere sem chtela vyzkouset..samo to bylo jine nez u prvniho porodu co se rychlosti porodu tyce, ale jinak to bylo stejne, pokud de o bolest, bohuzel nemuzu rict, ze to neboli, i dyz sem se o to snazila, nejsem Lucie Groverova (vydala knihu Aby porod nebolel)...na kontrakce - bolest - mam stejny nazor jako po prvnim porodu, ale dyz netrvaly tak dlouho, byly mnohem vic v pohode, dvouminutovky az minutovky byly ani ne dve hodky, do te doby se to plynule zkracovalo...

    podarilo se mi zpivat v prubehu kontrakci..a taky se usmivat, nebyt v kreci..zpivala sem si aaaa, manzel se mi smal:))) a pak sem zpivala Rozvijej se poupatko, to slo moc dobre, predstavovala sem si rozvijejici se poupe v deloze, dle rad knihy Hypnoporod..

    taky se mi povedlo netlacit, ani nebylo proc, pocit na tlaceni prisel driv nez sem cekala a bylo to par stahu, asi jeden prvni takovy predzvestny, nikterak silny a pak praskla voda, byl delsi interval mezi nucenim tlacit, kdy sem fakt netlacila, ani nekricela, jen sem prodychavala..a pak mozna tri a dite bylo venku, na jeden stah vylezlo rovnou cele, ne ze prvne hlava, pak zpet, pak hlava a dalsi stah telo, jak sem cekala, rovnou vsechno, padal na pripraveny polstar, byla sem v podrepu na zabu, na posledni stah sem se pridrzela manzela za nohy a to bylo vse, predtim sem byla v kleku, v podrepu, jen sem ho instruovala, aby prinesl nachystane veci z loznice do koupelny a rozlozil podlozky atd...ja ani nevedela, ze mam sledovat, jake pohlavi to dite ma, byla sem par sekund mimo, opravdu nevhodne, protoze mel Danik 2x snuru kolem krku a nebyt manzela, ktery ji sundal (a taky zjistil, ze mame chlapecka), tak mu ji tam asi necham nebo co...ale pak uz sem byla zas zpet a rikala manzelovi, at mu pusou odsaje hleny z nosu..

    pritomna byla skoro i tri a pul leta dcera, ktera se vzbudila (porodila sem 6:50), dyz mi praskla voda, trosku me to rozhodilo, nechala se vyhodit z koupelny na par minut a vlezla tam zpatky, dyz padal Danik na polstar, takze videla krev atd, ale vse brala uplne prirozene, nedivila se, nevyptavala, jen ji tatinek rekl, jak se probudila, ze de miminko uz na svet (dopredu sme ji rikali, jak to bude probihat, nic podrobneho, cetli sme si spolecne knizku o Krtkovi, jak rodi zajecice atd), dyz lezl tak sem si hekla a bylo...

    a bylo to proste uzasne cele, pak sem si rikala, ze ta asistentka nebyla potreba:)) pak prijela a porodily sme placentu, asi hodinu na to, sama nesla, musela sem jendou poradne zatlacit a PA mi tlacila na bricho..

    manzel na chvili znervoznel, PA sme volali pul hodiny na to, co sem mela stahy po 2min, nechtela sem volat predcasne, ale rychlost me prekvapila..nejsme z prahy, plus PA byla u jineho porodu, vypisovala papiry...no a nez sem zacala mit ten pocit na tlaceni, sahla sem si dovnitr a rikam, ty vole, ja uz citim hlavicku (bylo to zvlastni, citila sem mekkou cast tech obalu a pod ni tvrdou hlavu), tak to rikam muzi, ten doprdele, ta asistentka to nestihne..ja mu rikam, ze takle mi nepomuze, at me neznervoznuje, nastesti sem ani na chvili nepocitila strach, ze tam nebude, verila sem si, ze to zvladnem..nenapadlo me jet do porodnice v takovou chvili..meli sme pripravene vyvarene nuzky a gumu na pupecnik, to sme pak volali PA, kde to podvazat presne a slo to :) poraneni zadne, PA me pochvalila, akorat teda zavinovani delohy bolelo jak cert jeste dalsich pet dni (na coz me upozornovala, ze je horsi nez u prvniho porodu, to bolelo max dva dny)

    placentu sme zakopali na zahrade a na ni zasadili jedly kastan :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam