MULTICAT: Ja mela maminku u prvniho porodu (ne na sale, ale v cekarne). V podstate me spise rusila ta predstava, ze tak dlouho musi cekat atd. Taky moji bolest prilis prozivala, mozna i trochu panikarila, ale v tu chvili jsem potrebovala spis nekoho, kdo se nad to povznese a rekne mi, ze to bude dobry a ze je vse v poradku. Uvedomila jsem si, ze ona je uplne jina nez ja, ze rodila jinak, ze ma jine predstavy. To co potrebuju, je spis silna "materska" postava, nekdo, na koho se muzu emocionalne upnout, coz by, podle me, mohla splnovat dula anebo porodni asistentka.
Co se tyce meho muze, ma spoustu kvalit, ale dobry doprovod u porodu proste bohuzel neni. Tak se na nej nechci upinat. Bude zapisovat kontrakce a varit polivku.
Taky si myslim, ze je dobre mit kolem minimum lidi. Kdyz clovek rodi, je v tom sam a je to jeho boj.

Ta polivka mi pripomnela :
Na jihu Tunisu se tradicne pripravuje polivka k narozeni. Zacne se pripravovat pri prvnich kontakcich. Vari se hodne dlouho. Ji se potom hned po porodu a 7 dni po porodu a nabizi se i navstevam. Je pry idealni k nacerpani sil po porodu (obsahuje bilkoviny a zelezo). Pekna tradice.
A tady jsou ingredience :

300 g bob vikev
300 g cocky
250 g cizrny
100 g bilych fazoli
hrach
50 g pískavice řecké seno
1 cibule
mackany cesnek
olej
lzice rajcatoveho protlaku
smes koreni ras-el-hanout (koreni na couscous)
kurkuma
sul
paliva paprika
hovezi nebo skopove maso nebo skopovy zaludek

MULTICAT: Je to hezky takhle na fotku, ale teta dula na kurzu maminky u porodu spis nedoporucovala, ze to kdyz v nejslabsi chvili volas pomoc mami pomoc te blokuje v tom ze se z tebe samotny stava matka... Taky bych tu moji primo pri akci nechtela ale i tak bych ji rada na blizku, vidi ji tak jako za dverma jak vari treba tu polivku :)

LOMILOMI: já jsem nějaká citlivá, dojalo mě to :)
Mrzí mě, že bych mámu u porodu nechtěla, máme dobrý vztah, ale asi ne dost dobrý... No, i když já nechtěla ani muže, čím méně lidí, tím pro mě lépe...

20 Raw Pics Of Mothers Helping Daughters Give Birth | Bored Panda http://www.boredpanda.com/...hotography/?utm_source=facebook&utm_medium=link&utm_campaign=BPFacebook

jinak musím trochu něco říct na obranu porodnic ... že jsou různé a nedá se je házet do jednoho pytle..
mně domácí porod nevyšel, malej šel na svět trochu dřív a já měla anemii, tak i když jsem s jinou možností, než s domácím porodem nepočítala, tak jsem tam musela.

byla to porodnice v Litoměřicích a přijela jsme tam s porodním plánem sesmoleným narychlo v ruce na papír.. a všichni ho tam brali vážně

a čím vším mě příjemně potěšili:
- při porodu maximum soukromí, vlastně kromě monitorů nás tam s otcem dítěte nechala tamní pa samotné a přišla až ke konci
- bez nástřihu
- bez epiduralu, umělého oxytocinu, nebo dalších umělých zásahů.. dostala jsem jenom na přivítanou transfuzi, která byla nutná kvůli anemii a bez které by se mi kontrakce asi pořádně nerozjely (porod začal prasknutím vody) .... naopak ke konci jsem se pa zeptala, jestli mi dá něco na bolest, a ta jenom zavrtěla hlavou :)
- podpora, že porod běží normálně a dobře
- porod trval dlouho, přesto na mě nespěchali
- netrvali na tom, abych se převlékla do jejich košile, ale nechala jsem si svoje tričko -- to mi pomohlo necítit se tam cize
- pupečník střihali po dotepání
- okamžitý bonding, dítě mi nikdo kvůli vyšetřením nebral, zvážili a změřili si asi za tři hodiny po narození, kdy jsem se přesouvala na pokoj a volné ruce se mi na chvilku hodily, dítě mi hned vrátili zpět. personál natolik milý a v pohodě, že jsem neměla problém jim děcko na chvilku svěřit
- při pobytu jsem měla děcko pořád u sebe v posteli pod peřinou, mohlo se mnou i takhle spát, u mě na břiše (tím jsem ho zhýčkala ještě víc než kdybychom byli doma, tam bych ho v posteli položila asi vedle sebe .. v porodnici to nešlo, postele pro jednu osobu.. tak byl pořád u mě na břiše a většinou tak spí doteď, je mu jeden měsíc. máme to oba rádi :)
- vykoupat ho mě nenutili, udělali jsme to až den před propuštěním, sama jsem si o to řekla, aby mě to naučili
- s kojením nebyl problém, tak mě nenutili vážit a zapisovat do tabulek. doporučený tříhodinový interval jsme ani při dobré vůli neuměli a nikdo neprudil

a nepotěšili mě
- nedali mi placentu
- průběžné monitory během porodu přecijen rušily, v kontrakcích jsem se s ním nemohla moc hýbat a to bylo nepříjemný. naštěstí jich nebylo moc
- pobyt v porodnici v šestinedělí byl dobrej i špatnej ... kromě výše zmíněného, mě naučili dítě přebalovat, oblékat, koupat, zvedat a nosit, řekli mi spoustu informací
- ale zbytečně moc kontrol, dětská doktorka, ženská doktorka, děstká sestra, ženská sestra, měření teploty, kontrola po změně směny ... byl to program na celé dopoledne a večer taky. tak jsem byla fakt moc ráda, že jsem šli brzy domů
- nedokázala jsem jim odmítnout vyšetření miminka (otázka, jestli chci ohrozit děťátko .. no samozřejmě že ne, žejo) .. tak i když byl synek naprosto zdravej, prověřili to všemi možnými způsoby, že je to fakt... což je zase dobrý vědět, aspoň
- jídlo hrozný, měla jsem raději svoje



píšu to hlavně pro ty ženy, kterým by třeba taky domácí porod jako mě nevyšel ... byla jsem z toho hodně paf, že do porodnice musím a byla jsem z toho dost nervozní. ... vyslechla jsem si předtím toho o porodnicích hodně špatného, tak jsem z toho měla obavy .. které ale byly zbytečné.
na druhou stranu, kvůli těm obavám jsem vzala k porodu otce děcka (nejsme spolu) a to bylo dobře. tak to asi proběhlo všechno nejlíp, jak mohlo.

porodnici jsem si vybírala spíš jen pro jistotu, ale vybrala jsem ji důsledně, aby byla dobrá, podporující přirozené porody.
díky zájmu o tematiku přirozených porodů jsem věděla, co všechno do porodního plánu psát a na nic důležitého jsem nezapomněla. být si jistá v tom, co chci a co nechci, je v porodnici důležitá, v průběhu porodu už se nic rozmýšlet nedá :)

ANDELICEK_ANDY: "a vystudovat PA bez netu jde, jsou na to školy"

Ja netvrdim, ze nelze vystudovat obor porodni asistence bez pristupu k internetu. Co tvrdim, je, ze je pro beznou rodicku je obtizne se dostat k porodni asistentce, ktera je ochotna se o ni starat, potoze
- PA pracuji temer vyhradne v porodnicich
- existuje minimum nezavislych PA (tady zrejme vznikla ta tvoje uvaha o pristupu k internetu - nezavisle registrovane porodni asistentky ma v datazazi na svem webu UNIPA)

Podotkla bych jeste - k tomu ziskavani porodni asistentky, o nemz tvrdim, ze je veci konexi -, ze neni zadne terno mit PA v rodine, protoze existuje velke nebezpeci, ze to je PA nemocnicni, ktera prirozeny (bez medikaci, vyrusovani, nastrihuj aj.) porod v zivote nevidela, o porodu doma ma hororove predstavy, kterymi promori siroke daleke pribuzenstvo...

SANCHA: Dik. Hledam a v cestine nenachazim. Ve fr je to "Intimes naissances" : tady jsem objevila blog http://www.intimesnaissances.com/

Myslim, ze kazdy to ma jinak, nevidim smysl nejak skatulkovat zeny co se rozhodly pro domaci porod. Ted zrovna ctu knihu s pribehy domacich porodu, kazdy pribeh je naprosto unikatni. To co ty pribehy spojuje neni pristup k internetu, socialni postaveni nebo kulturni prostredi, ale zklamani prvnim porodem a pocit ze to prece musi jit jinak a touha o to, nenechat si tenhle jedinecny a ohromne obohacujici okamzik ukrast. Tedy taky touha po osobnim rustu, coz nema nutne kazdy.
Nechci ale naopak rict, ze ty, co chteji rodit v porodnici nechteji osobne rust. Nekdo to medikalni prostredi opravdu potrebuje.

MORGAN: Aby byl porod doma s PA lege artis, musela by mit s sebou operační sál (četla jsem, ze vybavení v hodnote 2 mil.). To same ten hypoteticky doktor.
Ze to je vybavení pro přirozený porod zbytečně, je doufám jasné.