AJIMIRA:

Třeba já, zdravotně naprosto v pořádku, bezproblémové těhotenství a vlastně i pěkně postupující porod, když tu náhle se v druhé době porodní malá začala škrtit pupečníkem, začaly jí klesat ozvy a nakonec jsme skončily na akutním cs. (V Podolí). Do té doby bylo vše "zalité sluncem".
Neumím si představit, jak bych ve chvíli, kdy se to posralo, stihla odjet z domova do porodnice?

Takhle: ono se většinou při porodu nic nestane a vše proběhne "hladce",.... ale co budeš dělat, když se něco zkomplikuje? Jaký je plán B? Neodsuzuji domácí porody a moc dobře chápu důvody, proč některé ženy chtějí rodit doma, ale...za sebe můžu říct, že rodit doma, nemusela jsem tu být já, moje holčička nebo ani jedna z nás.

Co se týče Podolí, tak mi nikdo z personálu do ničeho nezasahoval, na porodním pokoji jsem byla se svým mužem, PA mě chodila kontrolovat a nechávala mě být. Já byla většinu času ve sprše a úpěla. Když to zpětně hodnotím, bývala bych naopak potřebovala, aby mě někdo při porodu více vedl a třeba poradil s dýcháním nebo polohami. Ono znát všechno teoreticky z knih je jedna věc, ale pak to umět použít v praxi je věc druhá.

Jinak v těhotenství jsem trénovala techniky hypnoporodu, cvičila jogu, četla knihy, pouštěla si příjemná porodní videa, ladila se na nádherný klidný porod, cvičila s balonkem, pila maliník, masírovala hráz, jedla lněný semínko, sepisovala porodní přání, scházela se se soukromou PA... a vše dopadlo úplně jinak než jsem si představovala a přála.