ULILIA: kamarádka, co se o tuto problematiku dost zabývá, mi JM velmi nedoporučila, že těch historek o tom, jak něco naslibovala a nedodržela, a jak je pro ni něco problém, o ní koluje opravdu hodně, hlavně z poslední doby. porod do vody vůbec, nástřih skoro vždy, tak nějak ti udělá nemocniční porodv domácím prostředí, mi bylo řečeno.

ULILIA: Já bych taky řekla, že mě to bude dost mrzet, ale nakonec ne, spíš mě to štvalo jako nefér jednání. Nakonec to má i své plus - když si ráno s Elísem hrajeme v posteli, tak to zmiňuju - a tady přesně jsi poprvé vylezl na svět a pak ses přitulil jako teď... Je to milé. :-) Mystický zážitek jako u porodu do vany to nebyl, spíš boj, ale já jsem pořád ještě plná toho předchozího idylického porodu, že tohle bylo prostě zase něco jiného... :-) Samotnou mě to vlastně zaráží, že mi to nevadí. :-)

Tak já se teda přidám - v zásadě jsem si na domácí porod s Janou Menčlovou nestěžovala, protože požadavek rodit doma jen s mužem a PA byl splněn, já i dítě jsme byli živý a zdravý. Ale když jsem o tom pak uvažovala, vlastně jsem s ní zažila skoro všechno, co jsem v porodnici zažít nechtěla - vypnula mi kazeťák, že ji to ruší, vypustila mi vanu, že ve vaně nikdy nerodí, naštelovala si mě na posteli do polohy, která vyhovovala jí s tím, že je to důležitější, než co vyhovuje mně... S tou vanou mě to naštvalo hodně, protože věděla, že kvůli porodu měníme doma fungl nový bojler za karmu, abych měla nepřetržitý přísun teplé vody, a neřekla, že mě nenechá rodit do vany. Po porodu mi řekla, že bychom si od ní museli půjčit bazének, aby mě nechala rodit do vody - ale nevím, proč to neřekla o čtyři měsíce dřív, ušetřili bychom hodně peněz, energie a času.
Oproti porodu s Marií Vnoučkovou to prostě mělo mouchy, nicméně zatím jsem si myslela, že bych s ní klidně rodila znova... ale jak to tu čtu, tak teda radši nerodila. Víc much už bych nedala. :-)

PETPET: Myslis manualni podporu brisniho lisu dlani?

KAIRRA: Mas pravdu, ja sama som si nechala prepichnut zbytky obalov, tiez po navrhu PA, ked sa 5hod po otvoreni mala stale nezosunula. A vsetko bolo ok. Ale spatne si hovorim, ze uz by som sa druhykrat rozhodla inak. Lebo to mohlo byt len o stasti. Bol to jediny zasah do mojho porodu.

MYJKA: hele ale to prostě nevíš co přesně způsobilo co. z popisu bych vinila spíš oxytocin než to píchnutí. Měla jsem u třetího porodu taky svoji PA a ta mi popsala co nastane, když se voda píchne / nepíchne vždy vzhledem k aktuální situací. Dvakrát jsem to odmítla, ale pak už jsem byla vyčerpaná, dítě dorotované (rotovalo opačně než je obvyklé), tak jsme to píchli, vše se zase rozjelo a za chvilku bylo po všem. Prostě ty situace se každou minutu mění a nemuselo to nutně být špatné rozhodnutí, spoustu věcí dopředu nemůžeš předvídat