SANCHA: mandelinkovice :-)

(http://www.cervovice.cz/cs/img.php?cesta=/pics/vyroba/vyroba-cervovice-03-big.jpg)

STEPNI_VLK: pythiol se samozřejmě vyrábí stále ;)

Jak na to: Malý poklad rad věnovaný všem mladým hospodářům

Květiny v bytě

• Pokojové květiny se nám odvděčí, věnujeme-li jim trochu péče. Jejich plícemi jsou zelené listy. Proto je občas otřeme vlhkým hadříkem nebo houbou. Opatření někdejších hospodyň, které při dešti vynášely květináče na dvůr, dnes již sotva květinám přinese ozdravění, protože dešťová voda dávno není čistou H₂O. Zato jim prospívá, zalíváme-li je vodou, v níž několik dnů ležely roztlučené vaječné skořápky.
  
• Před odjezdem na dovolenou zkuste do půdy v květináči zapustit svazek bavlněné příze, jehož druhý konec je ponořen do nádoby s vodou. Pokud ji umístíte nad květináčem, zalévají se rostliny samy.
  
• Řezané květy dnes nejsou právě levné, a proto je zájmem každého hospodáře uchovat je co nejdéle svěží. Řez má být co nejdelší a Japonci jej dokonce doporučují provádět pod vodou, aby do buněk nevnikl vzduch a nebrzdil přívod vody. Křehké stonky též mnozí propichují v části ponořené ve vodě četnými otvory. Zvýší se tak přístup vody.
  Životnost řezaných květin se můžete pokusit prodloužit trochou cukru nebo půlkou acylpirinu přidaného do vody. Zahnívání vody ve váze zabrání kousek dřevěného uhlí nebo drobný stříbrný předmět. Řezané květy nesnášejí svítiplyn ani acetylén. Protože ten uvolňují např. jablka, nedávejte nikdy mísu jablek pod vázu s květinami. Život řezaným květům také výrazně zkracují některé jejich příbuzné. Zejména karafiáty, konvalinky, narcisy a lilie se těžko snášejí s jinými květinami.
  
• Úzké hrdlo váz způsobilo již řadu nepříjemností. Nemyslím teď právě na zloděje, který tahá z vázy ukrytý šperk a nemůže sevřenou ruku vyprostit, ale na nečistoty, které se z vázy špatně uvolňují. Roztrhejte tedy na drobné kousky novinový papír, přelijte horkou vodou a protřepáváním se pokuste usazeniny odstranit. Při stejném postupu můžete použít i vaječné skořápky, syrové bramborové slupky či kávovou sedlinu.

Jak na to: Malý poklad rad věnovaný všem mladým hospodářům

Obtížný hmyz

• Mravenci. Jejich jednotlivá kousnutí nejsou sice nebezpečná, ale v domácnosti jsou nepříjemnými společníky, a proto se jich hledíme zbavit. Protože, jak jistě víte z příhod Ferdy Mravence, si tento druh hmyzu potrpí na sladké, dá se této slabůstky využít. Připravte si jednu nebo více gumových mycích hub namočených v cukrové vodě. Lehce je vyždímejte, aby si zachovaly vlhkost, a položte je na místa výskytu mravenců. Mravenci přivábení sladkou vodou zalezou do otvorů v houbě a pak je snadno utopíte v nádobě s vodou. Cestičky, po kterých mravenci pochodují (orientují se čichem, a proto se svých cestiček drží), je možno vysypat chemickými prostředky proti lezoucímu hmyzu, ale můžete použít i poněkud rafinovanější past.
  Nízké víko od papírové krabice potáhněte pruhy mucholapky. Vábivost této pasti ještě zvýšíte víčkem od kompotu naplněným řídkým medem. Mravenci přilákaní jeho vůní uvíznou na mucholapce a ani ti nejzdatnější se nedostanou k medu. Tato past přelstí i takové mravence, kteří se dokáží vyhnout chemickým nástrahám. Její účinnost ovšem nezkoušejte na táboře. Ve volné přírodě jsou prakticky všechny druhy mravenců chráněny!
  
• Mouchy. Jsou nejen nevhodnou přílohou do polévky, ale také přenášeči nakažlivých nemocí. Vyhýbají se prý všem místům, kde to páchne cibulí, a také prý nemají rády žlutou barvu. Dobrou pastí na mouchy nemusí být jen mucholapka, ale i láhev s trochou sladké tekutiny.
  
• Jako přírodní repelent - odpuzovač hmyzu - se kdysi používala pelyňková šťáva nebo odvar. Potřete-li se jím, hmyz se s vámi přestane pokoušet kamarádit.
  
• Moli. Zahlédne-li hospodyně v bytě tyto drobné čilé motýlky, má to na ni podobný účinek jako siréna leteckého poplachu. Začne pobíhat a vynášet šatstvo ze skříní. Skutečně hrozí zkáza všem oděvům z přírodních tkanin a kožešinám. Nejúčinnějším prostředkem proti larvám mola šatního je větrání skříní, občasné protřepání kožených oděvů, a hlavně je třeba ukládat jen oděvy vyprané a vyčištěné. Když už máte podezření na molovou invazi, můžete kromě naftalínu a moderních chemických přípravků vyzkoušet i některý ze způsobů používaných našimi babičkami. Ty do šatníků usypávaly tabák z dědečkovy tabatěrky nebo prokládaly šaty pomerančovou kůrou, listím z vlašských ořechů, tlučeným sušeným pelyňkem a také je zapuzovaly octovými výpary. Jednou mi moli úplně rozežrali červenou vlněnou bundu, ale ostatních věcí v šatníku si ani nevšimli. Zkuste je také nalákat na kus červené vlněné látky. Prý se to dělá už dávno.
  
• Bodnutí hmyzem ošetříte nejlépe peroxidem vodíku nebo lihem. Bolestivost sníží cibulový obklad (postačí potřít cibulovou šťávou) nebo obvaz z kapesníku namočeného v octové vodě. Kdo věří v moc léčivých rostlin, nechť si připraví třezalkový balzám: sušené květy zalijte na dobu 14 dnů olivovým olejem.

Takže se mi nakonec ze svého domácího archivu podařilo vylovit onu přílohu časopisu ABC s názvem Jak na to a podtitulem Malý poklad rad věnovaný všem mladým hospodářům. Budu to sem přepisovat po kapitolách, přičemž vynechám rady, které jsou již poněkud mimo (např. odkazy na přípravky, které se již nevyrábějí, nebo dnes zpochybňovaný návod na vytažení klíštěte za pomoci mastného krému), nebo jsou úsměvnějšího rázu bez většího přínosu, tj. opravdu spíše pro děti. Ostatní již ponechám na vašem posouzení či vyzkoušení.

Domácí lékař

• Při vaření nebo topení někdy dojde k drobné popálenině. V dřívějších vydáních podobných domácích rádců se doporučovalo ošetřit ji moukou, olejem, vaječným bílkem apod. Zmiňuji se o tom jen proto, abych prokázal, že jsem je také četl. Ale nedoporučuji! Nejvíce se vám uleví, ochladíte-li spálené místo čistou vodou. Hrozí-li zpuchýřovatění, ošetřete zranění raději aseptickou mastí.
  
• Rozpukané rty a opary léčí mléčný škraloup.
  
• Unavené a bolavé nohy osvěží koupel v octové vodě.
  
• Odřené nohy zhojí koupel v jitrocelovém odvaru.
  
• Zarostlý nehet změkčete obkladem z kamence, oleje nebo loje a pak jej snadno odškrábnete.
  
• Opruzeniny (snadno k nim přijdete v létě na kole) nemyjte mýdlem, pouze vlažnou vodou a pak je ošetřete vyzkoušeným olejem Aviril nebo mastí Pythiol (uvádím kvůli první části rady - netuším, zda se ještě vyrábí).
  
• Natažené svaly stejně jako lehkou angínu léčíme tzv. Priessnitzovým zábalem. Studený vlhký obklad důkladně přebalte suchým šálem. Do rána jste v pořádku.
  
• Ležíte-li při nemoci delší čas v posteli, začne vás bolet celé tělo. Velmi vám pomůže nafukovací kruh, který podkládáte pod různé části těla.
  
• Lehké záněty horních cest dýchacích se dají mnohdy vyléčit inhalováním. Hrst heřmánku spařte v horké vodě a z papíru si vyrobte trychtýř, který nasaďte na nádobu nebo hrdlo konvice. Trychtýřem pak vdechujte páru provoněnou heřmánkem.
  
• Bolení v krku jsem mnohdy zahnal kloktáním slanou vodou. Tekutina se ovšem musí dostat až k mandlím a toho dosáhnete tak, že zvrátíte hlavu dozadu, jazyk přiložíte k zubům a pokoušíte se s plnými ústy vyslovovat slůvko "ang". Tímto zaklínadlem se dá zahnat i blížící se angína.
  
• Zatvrdlé mozoly změkčí kolečko cibule přiložené na noc.
  
• Omrzlé končetiny se koupou v celerové vodě.
  
• Naproti tomu potivé nohy je dobré umývat v mateřídouškovém odvaru.
  
• Jako prostředek k dezinfekci místnosti se dříve s důvěrou používala voda s octem postavená na kamnech. Octové výpary jsou nepříjemné mikroorganismům, ale i mouchám a molům. Vyzkoušejte, zda je vy snesete bez reptání.
  
• Trudovitost je choroba mládí a to zase je prý nemoc, z níž se každým dnem uzdravujeme. Pokud nechcete tak dlouho čekat, zkuste to s mátou peprnou. Každodenní koupel (omytí) ve vodě, v níž byly spařeny listy této rostliny, by vás měla potíží zbavit.
  
• Odvar z kopřiv pomáhá nejen proti vypadávání vlasů, ale i proti lupům.

FRENNET: Tak teď už to začíná být hodně variabilní, než abych mohl poradit adekvátně, bude to chtít návštěvu odborníka, a doufej, že narazíš na někoho slušného :o)

Hele, firmy jsou schopné to omr*at neuvěřitelným způsobem, prodat a zmizet...ta vata, když už tam je, tak tam má být překládaná, aby se zamezilo vzniku fuk (meziprostorů mezi čtverci) a má jí tam být min 20cm, pokud se jedná o prostor mezi obytným prostorem a krytinou. Viděl jsem pětku vatu (!) zmuchlanou do uzlu (!) a pohozenou zeshora na sádroši (Voloďovi padla, byla čas na oběd a na druhý den firma předávala, nechali to tak), viděl jsem tunely 30cm vykousané od kuny, odhalené šíny (nikdy nesmí být!) nebo balík minerálky připevněný k vertikální stěně jedním drátem uprostřed horizontálně - samozřejmě se balík po měsíci přepůlil a spadl, zevnitř pak plesnivěl nádherný čtverec. Půlku pracovní doby podobné průsery po podobných šikulech opravuju.

Jestli tam zezhora není přístup a jedná se o uzavřený prostor, dá se to trochu zachránit foukanou celulózou, vykružovákem se řízne zevnitř sádroš, na díru se nasadí rotační hlavice a případná dutina se vyplní...pod tu minerálku. Pak se ta díra ucpe větrací zátkou...nebo se normálně zasádruje a větrací zátka se prdne někam kde není tolik na očích.

A ty trámy bych si radši prošel, vůbec celou tu konstrukci, a zkontroloval tu minerálku...musí k sádrokartonu přiléhat, jinak v podstatě neplní svou funkci. Omrkni nosné a rohové šíny, jestli nejsou odhalené, často se na ně taky vybodnou.


Uff. A tím asi končím, ať to tu nezaprasuju ot :o)