S4MUEL: trpím povýšeným komplexem myslet si o řadě blábolů, že jsou to bláboly. a ještě k tomu jsem tak neomaleně sprostý, že to taky říkávám na plnou hubu. zvláštní je, že má doktorka, jinak velmi ctihodná paní ze staré školy, kupodivu tento aspekt za problém nepovažuje :-)
v čem je to shrnutí pěkné? nesmírně melodramaticky a pateticky konstatuje, že jsme... jiní. hergot! to mě dřív nenapadlo. sakra! objev. dále konstatuje, že jsme hrozní, že jsme jiní, a že světu nic nepřinášíme a vlastně škodíme - na tento oblíbený blábol, který se v téže podobě neustále opakuje u každého trubky, jemuž schází schopnost se smířit s vlastní odlišností, obvykle říkávám: "no super! tak začni u sebe, jdi, polož hlavu na koleje a počkej, až projede vlak." jinými slovy: začni zlepšovat svět tím, že ho na prvém místě zbavíš sám sebe a jako nechtěný vedlejší produkt já už nebudu muset ty brikule snášet dál. no a do třetice konstatuje, že si jiní zavedli hlídače pořádku, tj. příměří, a hlídače hlídačů - což jako prvotní idea vůbec nebyl špatný nápad - a že proto, že jsme taky lidi, z jistého úhlu pohledu, se to postupně dojebalo. to, že se to postupně dojebalo, může překvapit jedině někoho, kdo si dokáže NEvšimnout, že na světě jsou lidi a že jsou pořád stejní, což u jedince staršího 25 let by - imho - mělo být podnětem k odebrání volebního práva :-) takže pěkného na tom blábolu je jedině to, že tak hezky epicky tragicky vypadá, kterýžto slovní kabátek poněkud zakrývá lehkou slabomyslnost :-) obvyklá vlastnost nemalé části antiestablišmentových manifestů :-)