LUIS_: Ano, buržujskému majiteli činžáku tento zabavíme a protože byty jsou nadměrné, socialistickému člověku stačí 15 metrů na osobu nebo kolik, tak to prostě rozdělíme, vana se postaví do chodby vzniklé rozdělením pokoje, kuchyň se vmáčkne do pokoje pro služku, o hajzlík ať se podělí a nasrat, pac a pusu váš podnik bytového hospodářství, nositel rudé stuhy a vyznamenání za zásluhy. Vítejte v roce 1951.
A kdo měl rodinný dům, který jeho děda ulepil vlastnoručně z hypotéky, tomu tam nastěhovali nájemníka, protože měl nadměrné metry, a nájemníkovi vyměřili nájem včetně všeho, který nestačil ani na náklady, jako že třeba 80 Kčs někdy v pozdním socialismu.
Teda, většina těch rozdělených bytů měla to přísluenství někam vmáčknuté. Myslím, že nejlepší výtvor obývali jedni známí mých rodičů - původně to byl byt tak z roku 1850, luxusní činžák, jeden byt na patro.Ti známí měli jeden takový slušně velký pokoj, který byl půlka salonu, středem prostě vedla kantka postavená na parkety, předsíň a změť chodeb a pidimístnůstek, které byly dílem chodby, dílem nějaké servisní prostory typu kumbál na košťata, špajz, místnost u kuchyně na špinavé práce, kamrlík pro služku... a do toho byl nějak vecpaný záchod, koupelna, kuchyň a dva pokoje, jeden o rozměrech asi 2x8 m, průchozí a s dveřmi na obou stranách, přičemž jedny vedly do kuchyně nebo na záchod nebo prostě někam, kam zazdít nešly, a ani to nešlo udělat tak, že se prostě pokoj o ty dveře zkrátí a udělají se tam dvoje naproti sobě, aby se do té kuchyně nemuselo trasou předsíň - obývák - nudlovitý pokoj po celé délce.
A bytů, které měly společnou chodbu se sousedy, jsem taky viděla pár. No, holt je vedle dveří do většiny bytu háček s klíčem od hajzlíku a koupelny a je dobré vycházeti se sousedy.