KUKIDE: tak pro různé situace se hodí různý přístup...
já v tom "existenciálním" přístupu vidím takový základní rozpor, že můj individuální osud jako jedince je stejně zpečetěný... jsem na světě už dost dlouho, abych si povšiml, že stárnu a dříve nebo později se budou koukat na život úplně "z druhého konce" a svůj osobní konec přijmu jako hotovou věc. lidé tedy budou v této fázi chtít zřejmě vidět něco, co je bude přesahovat - budou chtít vidět komunitu se šancí přežít, apod.
a to je právě to, co je tady na tom celém háček: populace stárne a s tím, jak naše silná generace bude stárnout a odcházet do důchodu, tak bude poptávat "hru na udržitelnou komunitu": je tu riziko, že hra na přežití se stane "spektáklem", který budou poptávat stárnoucí silné ručníky "husákových dětí" (tedy stárnoucích baby boomerů).
tedy reálné přežití a reálné udržitelné systémy se snadno mohou stát méně konkurenceschopné než komunity, které svůj survivalismus budou umět náležitě prodat (tedy hnutí ve stylu "odevzdejte všechen svůj majetek klášteru")