JVCNC: Presne tak - treba orloj, jehoz ozubena kola v ukazovacim stroji maji skoro nulovou rychlost (vsechna tri se otoci zhruba jdnou za den) maji zuby ostre trojuhelnikove a nicemu to nevadi - staci dodat vykon spravne tezkym zavazim. Ale u pohybovych mechanismu s nejakymi serioznimi otazkami je evolventa nebo cykloida podminkou a stejne tak povrchove kaleni zubu a nasledne brouseni a sevingovani. (I kdyz u soustruhu mam kola pouze frezovana - odvalovana - ale tam ty rychlosti take nejsou zavratne...) Holt kazdemu, co jeho jest... :)

JVCNC: No proto to říkám, je to jednoduše na ten výkon velké, nepřesné a už od výroby tupě přímé, takže je to fuk ;-)

JVCNC: celý ten model je postavený na plastových kolech s přímým ozubením a vždycky se točí aspoň čtyři... Takže ono je to v tomhle případě asi dost jedno ;-)

s el. motorem by sla porovnat i ucinost toho prevodu podle odberu

JENIIK: jo jo, zlatá elektřina :D

neobráběl jsem nic...

AKA_THE_A: Tak to uz si rikam, ze by snad financne vyslo lip to obrobit/nechat obrobit... Kdyz se zapocita cas/spotreba energie/"odpisy stroju", atd... I kdyz chapu, ze ne kazdy si muze dovolit delicku a frezku, byt by vyrabel jen z plastu... Ale zase pokud pocitas s vyrobou z plastu, pak dneska neni zase tak silene si poridit cnccko malicky, ktery zvladne to same, co 3d tiskarna, kterou maji lide vetsinou doma - jen s neskutecne jinou presnosti a kvalitou povrchu. Zase 3d tiskarna ma vyssi variabilitu ve vyrobe tvarove slozitych soucasti, ktere se treba ani obrobit nedaji...

JENIIK: A jaka byla hlucnost pri tech desetitisicovych otackach? Modul 1 uz neni zase tak maly... Upravoval jsi nejak boky zubu, aby to nehlucelo? V normalni strojarine se frezuji, nektere i brousi a ty nejpresnejsi i sevinguji nebo jinak konecne upravuji.

AXTHEB: jop, to jsem měl na mysli :P
btw wiki uvádí přechod přibližně na 105°C ;-)

AKA_THE_A: ne...

AKA_THE_A: Ne bodu taveni, skelnyho prechodu. Cili zahrat na 110 stupnu a chvili nechat.

JENIIK: a nezkoušel jsi co to provede když necháš "temperovat" v teple (někde hodně blízko bodu tavení) na pár minut/hodin (dle velikosti)?

JENIIK: Taluman dela nylon pro 3d tisk, nepouzti HCN pri zahrati:) a obecne nylon nedelaminuje. Jestli mas tiskarnu v dobre vetranem miste, muzes to testnout se strunou z bauhauzu:)
taulman 3D - Home
http://www.taulman3d.com/

PROFOR: tiskl jsem vstupní kolo převodovky na Traxxas REVO. Vydrželo, dokud se nad kritickou teplotu (cca 120 stupňů) neohřálo kovové kolo na výstupu z motoru. Pak to šlo do kopru. Šlo o 44 zubů modulo 1mm a působil na to nitromotor o výkonu asi 1.5 koně o otáčkách 10-35000.

Taky jsem tiskl unašeč kola na tu samou desetinu a s tím šestikilovým nesmyslem jsem skákal zhruba metrový dropy a delaminovalo se to po vrstvách, tam ale byl dost špatný konfig.

IMHO největší problém není ani tak jak dobře se to spojí při tisku, ale to, že ABS se při chladnutí stahuje a tím pádem uvnitř toho objektu vzniká pnutí. Docela s tím bojuju a možná to vyřeším tím, že budu tisknout z PLA, o kterém všichni tvrdí že je naprd a je příliš křehké, ale já osobně mám pocit, že díky podstatně menšímu pnutí v objektu vydrží nakonec podstatně víc.

Dodej STL, vytisknu, zlomíš si, to je nejlepší zkouška. ;-)

Obecně tohle "aditivní obrábění" je prostě hlavně levné.

tak povrch az takovy problem neni, to holt vytisknes mensi vrstvou, kdyz mas dobre zkalibrovanou tiskarnu a dost malou vrstvu tak ty vroubky imho problem nejsou, horsi je, ze se to pak bude tisknout dlouho :D

to ostatni namahani by se asi muselo zkusit, teploty bych se bal, protoze jak se ti ten plast zacne tavit, tak to neni idealni :) zbytek by zalezel, jak moc to chces namahat, odolnost kovu to asi mit nebude, no ... ale treba k tlaku, kdyz jsme se snazili rukou promacnout pistalku, co mela stenu tak odhadem 1mm tlustou, tak to moc dobre neslo :D tky bude zalezet na modelu, mosty asi promacknout pujdou, bocni stena bude horsi :D

Nechci tu byt jen za kverulanta (asi je znam muj nazor na uzitecnost reprapu - snad jen na modely pro odlitky, co mne jako strojare napadlo), a proto bych se rad zeptal na jednu vec: nepocitam-li ruzne "vytvarne uziti" a uziti pro modely - viz vyse, predpokladam jako dalsi uziti vytisku pro konstrukcni ucely (tedy ruzne nosne dily apod.) Ma nekdo zkusenost, jak dobre drzi jednotlive vrstvy v ruznych pripadech namahani (ohyb, krut, vibrace, tlak, tah, teploty, apod.)?

Jinak - chapu, ze pro slozitejsi konstrukcni casti je asi rychlejsi soucastku vytisknout, nez obrobit. Bude vsak plnit svuj ucel dlouhodobeji?

Videl jsem i tistena ozubena kolecka, ale s vedomim toho, jak vypada povrch vytisku z reprapu si absolutne nedokazu predstavit, ze by se mela tocit nejakou vyssi rychlosti, pripadne, ze by mela dokonce prenaset i nedejboze nejakou silu... :)