A máme konec Masopustu

Masopust začíná Třemi králi 6.1. a končí Masopustním úterým, které je posuvné. Letos připadá na 21.2.
Tři krále jsme již opustili a tak se teď zaměřím na Masopustní období.

O Masopustu se první zmínky v Čechách objevují již v druhé polovině 13.století (konkrétní zdroj se mi zatím nepodařilo dopátrat). Přišel k nám z Německa, kde je znám již od počátku 12.století a druhý dodnes používaný název Masopustu - Fašank pochází právě z německého slova Fasching.
Kde se vzal název Masopust mi není známo, snad proto že se lidé připravovali na půst od masa, který počíná Popeleční středou.

Období Masopustu by mělo být plné radosti, zábavy, dobrého jídla a pití a také společnosti. Lidé tak přišli na jiné myšlenky a nemuseli tolik myslet na chmury zimy. Také se v zimě horlivě nepracovalo, k čemuž se dokonce pojí pranostika: Kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží.
Dělali se jen lehčí na zimu čekající práce jako bylo draní peří, spřádání, šití, vyšívání, spravování roztrhaných věcí a tak podobně. Tuto práci dělaly ženy, které se družily i s dětmi v jedné chalupě a vypravovaly tradice, pověsti a báchorky zvědavým dětem. Na mužích bylo spravování náčiní a všeho co bylo třeba, mlácení slámy a družení se s ostatními muži. Doma si pak spolu pár povykládal co kdo slyšel.

Bylo to také období zabíjaček a „žranic“. Zabíječky měli dokonce obřadní nádech, ale vše formou žertů a radosti. Provinilý vepřek byl kupříkladu souzen hospodářem jež předčítal vepřův ortel. Pak se výsledné zabíjačkové pochutiny posílaly po sousedech, aby každý ochutnal od každého a hodnotilo se kdo má lepší jitrnice či tlačenku.
K Masopustu však patří i masopustní šišky a koblihy, které hospodyně smažili na másle či na bukvicovém oleji a často se dávaly i jako výslužka maškarám. Koblihy měli dříve i svoji obřadní úlohu a to když je hospodář vynesl jako obětinu do svých polí, aby byla dobrá úroda. Koblihy je důležité péct zejména na Masopustní úterý.

Masopust se zapsal do křesťanských tradic ač neměl úplně liturgický základ. Mnohdy přes velké veselení lidu bylo církvi proti srsti a lidé za bujaré chování byli káráni, ale to bylo místo od místa a tam kde byl moudrý farář, se to nestávalo. Fašank si snažil užít úplně každý a lidé se na něj velice těšili a žádná ves si jej nenechala vzít. Veselili se spolu bohatí i chudí, vlivní i obyčejní lidé.

Podoba Fašanku byla a je kraj od kraje ba vesnici od vesnice jiná. Všude se ale lidé veselili a poslední dny tančili a v maskách chodili a všude se zakopávala o Masopustním úterý basa, ale to až v dalších článcích ke konkrétním dnům.

Takže hodně odpočívejte a dopřávejte si zábavy!

Jakéko-li doplňující informace oceníme a budeme rádi, ktdyž se o ně s námi podělíte.

ZUZKAOU: koukám že reakce je hodně rychlá, to jsem nečekala :).

Vrazím sem i zbytek povídání. Jsem vařila tradiční oběd. Teď ještě zadělám na koblihy :).

Tradice k 2.2. tedy o Hromnicích:

Na Hromnice o hodinu více - Proč? Protože opravdu na tento den vychází prodloužení dne od slunovratu o celou hodinu. Také se ale říká? Na hromnice půl krajíce a půl píce - lidé si dobře uvědomovali, že zima bude ještě dlouhá a že musí šetrně zacházet s potravinami i s krmivem pro zvířata.
Praví se, že je-li na Hromnice krásné jasné počasí a svítí-li sluníčko bude zima trvat ještě minimálně 6 neděl. Je-li sychravo, mlha, sněží, či je jinak ošklivo jaro přijde dříve. Takže letos, protože bylo krásně, bude dlouhá zima.
Pranostik je pro tento den povícero, kdyby byl někdo zvědavý, tak sem ještě nějaké napíši.

Na Hromnice bylo důležité jít na bohoslužbu a před sloužením si nechat posvětit svíce - hromničky. Hromničky se pak zapalovali při bouřkách, dávali do oken a s vroucí modlitbou ochraňovali před hromy, blesky a krupobitím. Okna se při bouřkách vždy zavírala, aby lidé nepřivolávali hromy a blesky.Hromničky se také dávali do ruky neboštíkům, aby měla duše světlo při cestě do nebe.
Na Hromnice se nemá nic šít, protože jehly přitahovali "posly boží" - blesky.
Nemělo by se tančit - člověk by pak zemřel bez světla.
Také se dříve na hromnice už přivolávalo jaro první slavnostní orbou, kdy se pentlemi ozdobil pluh i tažné zvíře a prý se i políval/"křtil" pálenkou (tedy už jen ten pluh nikoli zvíře).
V křesťanské liturgii připadá na den 2.2. Očištění panny Marie nebo najdete tento den také jako Uvedení Páně do chrámu.

Uctívání dne Hromnic ale sahá až ke starým Slovanům a četla jsem zmínky, že je to ještě starší záležitost Keltská, ale že se ten den nazíval jinak a slavil se 1.2., nicméně se týkal oslavy ohně a bohyně Brighit.Ta byla bohyní slunce a ohně a na její počest a také na ochranu domu se tento den zapalovali malé ohníčky před domem. Tento zvyk prý v některých krajích přetrval až do 19.století. Křesťanství navázalo na tuto bohyni sv. Brigitou Irskou, která je patronkou Irska. Také naši předci dychtivě vyčkávali prvního hromu, jakožto posla jara, možná odtud se vzal název.

Rozhodla jsem se, že je třeba dát trochu vědět o českých tradicích, které jsou hodně opomíjené a z života mnoha lidí úplně vymizely nebo se do něj vůbec nedostaly.

Sepisuji proto tradice a zvyky aktuálně a snažím se s předstihem k jednotlivým dnům, aby případný čtenář, který se rozhodne tradici začít držet nebo ji zdokonalit, mohl se na ten konkrétní den připravit. Snažila jsem se zachytit jak se co drželo, občas i kdy a kde se to vzalo a to v Čechách. Moravu zatím opomíjím, neboť o moravských zvycích existuje poměrně dost pramenů a mám pocit že ty České se mnohem více zapomněly. Ale i tak se české tradice s těmi moravskými v mnoha směrech prolínají...

Dám sem i uplynulé dny, aby jste měli představu. Budu ráda za veškeré připomínky a doplnění. Na tradice nejsem odborník a mám zatím poměrně malé zdroje. Časem to jistě bude lepší :)