Po oslavě vzniku První republiky nás čeká Svátek všech svatých a Dušičky.
Jak je již zvykem, dovolím si menší vsuvku o Halloweenu a jeho předchůdcích.
All Hallows' Eve neboli zkráceně Halloween se slaví, jak již sám název napovídá, 31. října v předvečer Svátku všech svatých a jedná se o anglosaský svátek. Vznikl z pohanských - keltských zvyků severu britských ostrovů.
Původní keltský svátek se jmenoval Samhain, slavil se právě 31. října. Byl velice důležitý neboť dělil období slunce (úrody, života) od období tmy (zimy, smrti). Jeho oslava byla opravdu veliká a bujará, plná jídla a pití, tance a velkých ohňů a slavila se minimálně několik dní. Oslavovalo se božstvo slunce, které v tento den umíralo a čekalo na své znovuzrození a velmi se oslavovala plodnost. Tento den a zejména tato noc byla vhodná pro věštby a vytyčování nové cesty. Dělaly se obětiny mrtvým předkům a také úklid. Lidé zhášeli ohně a po té je za soumraku (jinde se uvádí o půlnoci - možná místně to bylo různé) slavnostně zapalovali na důkaz obnovy. Keltové slavili svůj nový rok.
Není to jen nový rok ale také den, kdy se otevíraly brány Sidhe, tedy brány mezi naším světem a světem zemřelých. A tady právě asi nejvíce navázal Halloween a uchoval defakto keltské zvyky dodnes.
Podle bájí vycházeli na Halloween duchové nebožtíků z hrobů. Aby se jim lidé ubránili nebo spíše s nimi splynuli, nosili masky a převleky. Dnes malé děti nosí převleky kladných hrdinů a princezen, dospívající a dospělí nosí masky duchů, kostlivců a jiných temných postav a ani dříve by lidé neoblékli malé děti jako duchy nebo kostlivce. Zároveň lidé uhasili všechny ohně, aby jejich domovy zůstaly utajeny. V minulosti se prý na posílení ochrany upalovali posedlí zlým duchem. Dnes už se nikdo neupaluje, ale zvyky trvají stále. Naopak se zapalovaly malé ohně před domem jako znamení pro duše svých zemřelých.
Asi největším symbolem Halloweenu je dutá dýně s otvory ve tvaru očí a zubatých úst, jež zevnitř osvětluje svíce. Dýně se prý začaly vydlabávat až v Americe, původně se vydlabávaly lampy z tuřínu či řepy. Tato lampa má zahánět zlé duchy. Říká se jí „Jackova lucerna“. Jack byl velice hříšný a zhýralý muž, a když si pro něj přišel ďábel, tak ho Jack obelstil. I přesto ale musí do skonání věků obcházet temnotou a svítit si svíčkou ukrytou ve vydlabaném tuřínu či dýni.
Halloween je tedy převelice starý svátek, který má svůj keltský původ v Irsku, Skotsku a Walesu, ale také jej hodně ovlivnil křesťanský svátek všech svatých, neboť Irsko je převážně katolická země. Odtud se pak dostal do Ameriky, kde velice zdomácněl a dalo by se říci, že Halloween, jak ho vnímáme a vídáme dnes, je americká verze, nikoli ta úplně původní.
Na našem území se ještě mezi starým Samhainem a novodobějšími Dušičkami slavil slovanský svátek znám jako den Návy. Slované tento den vnímali také jako dobu, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, to je stejné i u Dušiček. Slovanským zvykem na den Návy bylo prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit nebo vystavit za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu a aby našly dům svých příbuzných. Den Návy je nejvýznamnějším původním slovanským svátkem předků, nicméně tradicí a povinností živých bylo zvát své zemřelé předky nejen v tento den, nýbrž na každý svátek. Oslavy Návy byly také plné jídla a pití, ohně a bujarého veselí, ale nebyl to konec roku jako u Keltů. Koncem slovanského roku byl Kračun - zimní slunovrat, slunce v den Návy zemřelo, aby se na Kračun mohlo zrodit. Oslavy těchto význačných svátků trvaly i několik týdnů a byly pro naše předky příležitostí se dobře najíst i napít a poveselit.
Mimochodem začátek roku českých tradic je Advent a ne až Nový rok.
Pak do těchto starých zvyklostí vstoupilo křesťanství, které se snažilo pohanské zvyky a uctívání mnoha bohů vytlačit. U některých svátků byla postupně v čase přijata křesťanská doktrína zcela, u většiny se však praktikovaly i staré zvyklosti. Prakticky všechny svátky v roce dostaly křesťanský ekvivalent. Lidé si často nenechali své tradice zcela vzít a proto se původní forma tradice s novou sloučily a tím se některé dávné tradice zachovaly dodnes. Dostaly jinou formu, ale podstata zůstala stejná a tak se stejné svátky slaví v různých zemích rozdílně podle naturelu daného národa. V Irsku tak vznikl Halloween ze Samhainu a křesťanského vlivu a u nás tradice spojená se Svátkem všech svatých a Dušičkami, která v sobě stále ukrývá i staré slovanské zvyky dne Návy - jen je znát...
Prvek propojujících se dvou světů, pojí všechny svátky napříč zeměmi v těchto dnech 31.října - 2. listopadu, přesto jsou každý jiný. Každá zem a národ má svou rázovitost a formu, která jej vystihuje a dokonale s ním souzní.
Mimochodem víte, že v určitých oblastech se na Dušičky nosily masky i u nás? Činilo se tak v horách a nosili je pouze dospělí, masky měly svéráznou českou formu a určitě mezi maskami nesměla chybět smrtka. Více o Dušičkách v příslušném článku.
Na závěr bych si dovolila ještě jednu poznámku k dětem.
Zejména ve školkách, kam chodí naše nejmenší ratolesti, se v posledních letech s oblibou vyhlašují halloweenské dny i týdny. Děti mají do školky přinést dýni a chodit den nebo i celý týden oblečené za strašidla nebo alespoň v černé barvě. Proti dlabání dýní není co namítat, viz výše, nicméně oblékat děti jako strašidla, duchy, ježibaby, kostry, čarodějnice, etc. není ani v Americe zvykem. Menší, hlavně předškolní děti tam chodí přestrojené za princezny, superhrdiny a kladné pohádkové postavy.
Pro zajímavost u nás připadá nošení kostýmů, maškar, masek zejména na období bálů, tancovaček a plesů v poměrně dlouhém masopustním období a v roce 2027 bude trvat do 9. února včetně.
Zdroj: Lidové tradice a moudrost
Přednášky a semináře Ladislava Paterko
Slovanský kruh -
http://www.slovanskykruh.cz/zkušenosti přátel v různých státech Ameriky
sepsala Barbora Orságová