GHOSTDOGG: jo, je pravda, že zkoumání jazyka exaktních věd není žádná nová záležitost (mj. o tom napsala Mieke Bal knihu Point of Theory, zatím jsem se k tomu nedostal, ale údajně velice zajímavé čtení), ale model možných světů je primárně filosoficko-logický konstrukt a nejde tedy PRIMÁRNĚ o jazyk...

Spíš si dokážu představit demonstaci konstruování teorií (v zásadě jakýchkoli) jako konstruování fikčního světa (s nutnými výpůjčkami ze světa aktuálního) - nejde tedy o jazyk (který je součástí "intensionální struktury světa" viz Doležel 2003), ale o samotnou makrostrukturu daného myšlenkového modelu (teorie)...

Pokud fikční světy účinně napadly mimetické náhledy na literaturu (tedy na fikční entity), mohly by v exaktních vědách také ukázat na "mimésis" a umělost kupříkladu přírodovědeckých teorií (vřele na toto téma doporučuji knihy Stanislava Komárka, především Příroda a Kultura a Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie).

Mimochodem zrovna se prokousávám Lector in Fabula od U. Eca a není to zrovna lehké čtení. Tím že proces čtení roubuje na svoje zavedené sémiotické modely u mě zatím vyvolal pouze zmatek, ale zatím jsem v půlce, tak se uvidí...

WENOUSH:
WYNDMYLL_238: Tak ono primárně i exaktní vědy jsou sevřený svým jazykem (ale to asi víte).

Sice přímo v souvislosti s fikčními světy jsem nic nečetl, ale hodně blízko k tomu bude mít jazyková konceptualizace světa (hlavně Lakoff) a určitě Barthes se svými rukopisy, kdy i exaktní věda musí mít vytvořenou jazykovou ideologii, v rámci které funguje a není (příliš?) rozrušována. Existují i v českém kontextu články pojednávající o metaforice v exaktních vědách (viz sborník Úloha metafory ve vědeckém poznávání a vyjadřování, ed. Stachová, 1990)

Osobně si myslím, že celá tato tematika se bude ubírat spíše směrem vytyčení hranic exaktního jazyka a uvědomění si omezeních, které z toho vyplývájí (což je samozřejmě správné) popř. si zopakujeme počátky analytické filozofie a budou se znovu řešit možnosti vytvoření na skutečnosti nezávislého jazyka, který bude ve výsledku k ničemu apod:D ale to je jen můj názor...

WYNDMYLL_238: to určitě, pomalu se poohlížím po literatuře na toto téma...rád bych psal práci, kde by se takové "sociologicko-antropologické možné světy" hodily

WENOUSH: v exaktních vědách si to taky příliš představit nedovedu, ale ve společenských vědách (zejm. v psychologii, sociologii, antropologii) už docela ano.

zajímáte se někdo o problematiku fikčních světů?

zaujala tahle kniha:
Možné světy fantastiky – Nancy H. Traillová – nakladatelství Academia
http://www.academia.cz/mozne-svety-fantastiky.html

zatím jsem četl jenom obecné úvody do problematiky fikčních světů (Doležel, Ronnenová) a tahle kniha mě zaujala praktickou aplikací tohoto modelu...čtení je to navíc svižné a zajímavé, takže můžu směle doporučit...

V rámci edice se chystá i kolektivní monografie "Možné světy v humanitních oborech, umění a exaktních vědách". Z různých Doleželových narážek jsem vyrozuměl, že se tento koncept šíří i mimo hranice lit. vědy (krom logiky a filosofie, odkud vzešel). Popravdě by mě dost zajímalo, jak to může posloužit v takových exaktních vědách...

abych to tedy rozvedl: klub by měl být věnován jak jednotlivým proudům v literární teorii (a to i neevropským), tak samotné problematice zkoumání literatury jako takové (taky jste již narazili při zmínění toho, že se zajímáte o lit. vědu na oči obrácené v sloup, otázky typu "K čemu je to dobrý?", případně znechucené poznámky o tom, že se věda dělá ze všeho a do něčeho by se nemuselo šťourat, protože to zkoumat nejde?)...

předjímám pouze, že nejsem literární vědec, je to spíše moje volnočasová aktivita...