predseda predstavenstva E.On o nemecke Energiewende:
Šéf největšího německého energetického koncernu říká: „Naše energetická transformace se stala příliš nákladnou“
Leonhard Birnbaum, generální ředitel společnosti E.On, podporuje ministryni hospodářství Katherinu Reiche: Země potřebuje nová pravidla v energetické politice, u plynových elektráren neexistuje alternativa. Návrat k jaderné energii v Německu považuje za vyloučený – naději však vkládá do Švýcarska.
Když se Leonhard Birnbaum podívá ze své kanceláře na sever, vidí minulost i budoucnost. Vedle větrných a solárních elektráren stojí odstavené uhelné elektrárny – symbol toho, jak rychle nejvýznamnější evropská ekonomika změnila svůj zdroj energie.
Pane Birnbaume, v téměř žádné jiné průmyslové zemi nejsou ceny elektřiny tak vysoké jako v Německu. Překročilo Německo s energetickou transformací své možnosti?
V posledních 25 letech jsme se soustředili na dekarbonizaci výroby elektřiny. Politikům šlo o to, aby se co nejrychleji vybudovalo co nejvíce zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zatímco uhelná a jaderná energie zároveň zajišťovaly stabilní základní dodávky. Téměř 60 procent elektřiny v Německu proto dnes pochází z obnovitelných zdrojů. To je úspěch. Nyní nás však čekají těžké časy. Rozhodující je, abychom pro druhou polovinu energetické transformace nastavili kurz jinak než dosud.
Proč?
Po energetickém systému je nyní třeba dekarbonizovat dopravu, průmyslovou výrobu a výrobu tepla. To je mnohem složitější, protože spotřebitelé pocítí důsledky mnohem bezprostředněji než dosud. Navíc se v elektrické síti stále častěji vyskytují překážky při přenosu a distribuci zelené energie. Nyní musíme obnovitelné zdroje energie integrovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek a cenová dostupnost. Pokud se to nepodaří, hrozí, že energetická transformace selže.
Proč si teprve teď uvědomujete, že rozšiřování obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce s novými kapacitami v síti?
Společnost E.On již v roce 2020 ve spolupráci s RWTH Aachen a externími poradci zveřejnila studii, v níž jsme varovali před příliš pomalým rozšiřováním síťové infrastruktury. V ní bylo podrobně vypočítáno, že je naléhavě nutné provádět rozšiřování sítí s předstihem. Následně nám bylo vytýkáno, že touto prognózou chceme pouze získat nové zakázky. Ti samí lidé dnes tvrdí, že odvětví sítě dostatečně nerozšířilo. Politika se příliš dlouho soustředila na rozšiřování obnovitelných zdrojů a příliš pozdě si uvědomila, že kapacity elektrických sítí se v průběhu času stanou rozhodujícím faktorem, který způsobí úzká místa.
Provozovatelé postavili s pomocí státních dotací své větrné elektrárny i tam, kde je síť již plně vytížena.
Právě proto musíme změnit pravidla pro druhou polovinu energetické transformace. Obnovitelné zdroje, které jsou budovány navzdory již existujícímu úzkému hrdlu, by neměly být kompenzovány na úkor veřejnosti, pokud nelze elektřinu odvézt.
Tak, jak si to přeje ministryně hospodářství Katherina Reiche? Za tento přístup byla ostře kritizována. Zástupci energetického odvětví jí vyčítají, že torpéduje energetickou transformaci.
Kritika nepochází ze všech stran, ale především od těch, kteří vidí ohroženy své dosavadní výsady. Snaží se zabránit naléhavě potřebným změnám. Paní Reiche požaduje, aby se provozovatelé větrných elektráren v budoucnu podíleli na nákladech na výstavbu sítě, místo aby tyto náklady byly přeneseny na daňové poplatníky a odběratele elektřiny. Pokud chceme, aby energetická transformace byla úspěšná, musíme ji navrhnout tak, aby byla prospěšná pro odběratele elektřiny. Plány paní Reiche si proto zaslouží podporu.
Nejzapálenější zastánci energetické transformace tvrdí, že Německo musí být vzorem pro ostatní země, aby se i ony zapojily do ochrany klimatu.
Německo se může stát vzorem ve druhé polovině, pokud to teď uděláme jinak. První polovina bohužel nebyla pro ostatní země vzorem. Naše energetická transformace se pro občany a odběratele elektřiny stala příliš drahou na to, aby nás někdo napodoboval. Hodně cestuji do zahraničí. Kamkoli přijedu, ptají se mě: Co jste to vlastně v Německu udělali?
Co dělají ostatní země lépe?
Rozhlédněte se po Evropě. Země s nejnižšími cenami elektřiny mají buď to štěstí, že disponují velkou vodní energií, nebo kombinují stávající jadernou energii s obnovitelnými zdroji. Tato kombinace je pro průmyslové země zdaleka nejlevnější. Jaderná energie zajišťuje základní zatížení a pokrývá období bez slunce a větru. Obnovitelné zdroje dodávají zákazníkům velké množství levné elektřiny.
Proč tedy Německo prostě znovu nezruší odklon od jaderné energie?
Jaderná elektrárna není toustovač, který lze kdykoli znovu zapnout. Kdyby to politici chtěli, musel by německý stát převzít tyto elektrárny, jak to právě vidíme v Belgii. To je však velmi nepravděpodobné. V každém případě se podle zkušeností z minulých let v této zemi již nepodaří najít soukromého provozovatele. Nemluvě o nových soukromých elektrárnách. K tomu by byla zapotřebí čtyřicet let podpory ze strany politiků. Taková perspektiva však neexistuje v zemi, kde zelený ministr hospodářství a červený spolkový kancléř uprostřed historické energetické krize odstavili poslední plně funkční jaderné elektrárny.
Nemohla by politika poskytnout soukromým investorům jistotu prostřednictvím zákona, který by návrat k jaderné energii právně zaručil?
Zákony se dají změnit. Jediné, co by mohlo fungovat, by byla nevypověditelná smlouva podle veřejného práva s čtyřicetiletou platností a jasně definovanými povinnostmi státu k odškodnění v případě, že politický závazek ve prospěch jaderné energie nebude dodržen. Ale to si nedokážu představit.
Proč?
Odvozuji to ze svých pozorování politické debaty v Německu. V této věci nedojde k žádné shodě. Proto je jaderná energie v této zemi minulostí.
Jak je to s výstavbou malých modulárních jaderných reaktorů?
Jsem skeptický. Teoreticky by se takové reaktory měly vyrábět na běžícím pásu, aby byly levnější. K tomu by však podle mého názoru musely jaderné úřady sjednotit standardy v celé Evropě a zjednodušit regulační požadavky na provoz. Jinak to nebude ekonomicky rentabilní. Na mezinárodní úrovni by v této oblasti mohlo v budoucnu dojít k průlomům, například v USA. Z uvedených důvodů však ne v Německu.
A co jaderná fúze?
Jaderná fúze je fascinující technologie a Německo je v této oblasti světovým lídrem ve výzkumu. Dosud se však jaderná fúze nedostala dál než do laboratorní fáze. Než bude schopna převzít naše zásobování energií, uplynou pravděpodobně ještě desítky let.
O osobě
Šéf energetiky
Leonhard Birnbaum, vystudovaný chemický inženýr, je od roku 2021 předsedou představenstva společnosti E.On, která je podle obratu největším dodavatelem energie v Německu. Společnost se zaměřuje na provoz sítí a distribuci elektřiny a zemního plynu.