PES: Albedo a tepelný ostrov
Fyzika, kterou má PES napůl správně: panel má albedo 0,05 až 0,10, tedy je opravdu tmavší než tráva nebo pole (0,20 až 0,25). Potud dobře.
Co mu chybí:
Zhruba pětina dopadající energie odchází jako elektřina, ne jako teplo, a disipuje se tam, kde je spotřeba, ne pod panelem.
Tepelný ostrov nedělá albedo, ale tepelná kapacita. UHI je primárně noční jev. Města jsou v noci teplá proto, že beton a asfalt mají stovky kg/m² hmoty, která přes den akumuluje a v noci vyzařuje. Panel má 10 až 15 kg/m² skla a hliníku, je odvětraný z obou stran a hodinu po západu slunce je na teplotě okolí. To je diametrálně jiný mechanismus.
Střecha a parkoviště jsou přesně ty případy, kde FVE tepelný ostrov snižuje, ne zvyšuje. Asfalt má albedo 0,05 až 0,12, tedy tmavší nebo stejně tmavý jako panel, plus obrovskou tepelnou kapacitu. Když ho zastíníš, přestane se ohřívat. Zastíněný asfalt bývá o 10 až 20 °C chladnější než exponovaný. Totéž černá bitumenová plochá střecha. Měření na budovách s FVE ukazují snížení tepelného toku stropem řádem desítek procent a pokles nákladů na chlazení. Takže PES argumentuje proti té variantě, která tepelný ostrov řeší.
Odkud ten mýtus je: Barron-Gafford et al. 2016 v Scientific Reports naměřil "photovoltaic heat island" v arizonské poušti, panely v noci o 3 až 4 °C teplejší než okolí. Skeptici to citují pořád. Jenže referenční plochou tam je světlý pouštní písek s vysokým albedem a nulovou evapotranspirací. V mírném pásmu nad polem nebo loukou je efekt výrazně menší nebo mizí. Agrivoltaika naopak půdu pod panely ochlazuje.
Teď to číslo, kterým to zabiješ:
Změna albeda z 0,22 na 0,08 při českém průměrném ozáření ~120 W/m² dělá ~17 W/m² navíc pohlcených, po odečtení exportované elektřiny zhruba 12 W/m². Na 100 km² to je ~1,2 GW rozprostřených po celé republice.
Temelín má tepelnou účinnost ~33 %, tedy do chladicích věží pouští ~4,4 GW tepla. Dukovany zhruba 4,3 GW. Dohromady 8,7 GW odpadního tepla vypouštěného do atmosféry ve dvou bodech, nepřetržitě, dvacet čtyři hodin denně, i v noci a v zimě.
Sedmkrát víc tepla než celý ten strašák se soláry, koncentrovaně místo difuzně, a bez jediné kilowatthodiny elektřiny navíc. Za odpařenou vodu z chladicích věží Temelína (řádově stovky l/s) taky nikdo tepelný ostrov nevyčítá.
A měřítko: 100 km² je 0,13 % rozlohy ČR. Zastavěné a zpevněné plochy tvoří kolem 10 %. Řepka na biopaliva zabírá v ČR zhruba 360 až 400 tisíc hektarů, tedy 3 600 až 4 000 km², což je čtyřicetinásobek, a energie z toho vyleze zhruba stokrát menší na hektar. Kdo řeší 100 km² panelů a neřeší 4 000 km² řepky, neřeší plochu.
(claude opus 5 high)