ENERGETIKA: Čínští učni lepší německých mistrů - Neviditelný peshttps://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/energetika-cinsti-ucni-lepsi-nemeckych-mistru.A261020_163135_p_zahranici_nefČína se v ekonomice soustředila na budování stabilní energetiky
Čína se po neblahých „revolučních“ experimentech a „velkých skocích“ pod vedením svého „velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga (*1893 – †1976), které stály životy desítek milionů Číňanů (mimochodem s průměrnou mírou dožití Číňanů 33,4 roku v roce 1960, dnes 79 let), vydala cestou hospodářských reforem. Klíčová je energetická bilance. Stoupenci světlých zelených zítřků argumentují obrovským růstem kapacity čínských OZE. Podle čínské Národní energetické agentury činí v srpnu 2026 celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v Číně 2 496 GW, přičemž jen v solárech je to 1 297 GW. Od ledna do srpna 2026 vzrostla kapacita OZE o 159 GW. Ovšem reálný podíl OZE na celkové vyrobené elektřině za sledované období činil 41,6 %.
Čína však prudce navyšuje kapacity uhlí, a to i v posledních letech. V roce 2022 bylo povoleno stavět 98 GW nových uhelných zdrojů (čtyřnásobek oproti roku 2021), přičemž budovat se v roce 2022 začalo asi 50 GW. V roce 2023 Čína zahájila výstavbu 70,2 GW nových uhelných bloků (zatímco západní svět prakticky žádné), a v roce 2024 dokonce 94,5 GW – nejvíc za desetiletí. V první polovině roku 2025 pak reálně přibylo 21 GW spuštěných uhelných výkonů. Čína spaluje přes polovinu roční spotřeby uhlí ve světě přes 8,5 miliardy tun.
Ze stabilních zdrojů Čína dále maximálně sází na jádro, kdy velké jaderné bloky dokáže od „kopnutí“ do země zprovoznit za pět let. Aktuálně má Čína zprovozněných 65 velkých reaktorů a dalších 38 jich má ve výstavbě. Zatímco na začátku tisíciletí byl výkon pár jaderných bloků v zemi rovný zhruba dvěma gigawattům, za dvě dekády dokázal narůst na 65 gigawattů a z toho dalších až čtyřicet gigawattů je právě nyní ve výstavbě. Čína tak v počtu reaktorů přeskočila Francii.