• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VSOUKOLOHLOREnergetika a energie v politické a hospodářské perspektivě
    Vše o politickém a ekonomickém dění v energetickém sektoru. Klub usiluje o to diskutovat téma energetiky v širších, nikoliv jen úzce technologicky a vědecky zaměřených (jakkoliv ani ty nejsou zakázány), souvislostech. Témata a kauzy typu: energetická bezpečnost, státní energetická koncepce a surovinová politika ČR, ČEZ, MUS, OKD, Bakala, Komárek, Tykač, Gazprom, územní limity, německý odstup od jádra, kanadské roponosné písky, rizikový managment, negativní externality energetických zdrojů, ropné havárie, válečné konflikty ohrožující dodávky energie, vliv spekulantů na cenu surovin apod.
    rozbalit záhlaví
    PES
    PES --- ---
    MARASAN: Vám tady je zbytečné něco říkat, melete si stále svoji občasnou zelenou energii a nějaké nedostačující baterie...

    Nicméně budu citovat z jednoho článku, který se Vám také nelibil...

    Systémy založené na uhlí jsou vytlačovány z trhu; plyn je penalizován; jaderná energie je implicitně upřednostňována, avšak aktivně vyloučena z nástrojů zeleného financování; jako politicky přijatelné jsou uznávány pouze přerušované obnovitelné zdroje, závislé na dotacích a na spalování plynu k vyrovnání jejich přerušovanosti...

    Stručně řečeno vyhazují se obrovské balíky peněz doslova do kanálu ta OZE s mizivými přínosy a ty peníze mimo jiné chybí na ty JE, díky kterým mohla být Evropa energeticky nízkoemisní (dokázala to kdysi Francie ještě před OZE šílenstvím). Takže nejen že se JE hází klacky pod nohy, ale rovnou se takto přiznává, že o nějakou ekologii nejde - jde jen o to vysát peníze na úplně zbytečné technologie a sekundárně podkopat ekonomiku výslednými drahými cenami energie (jo a trn vtip že OZE snižují cenu a že energie z OZE je vlastně prakticky zadarmo ani nezkoušejte).
    PES
    PES --- ---
    Zajímavý názor bývalého špičkového úředníka Evropské komise Samuela Furfariho, který nyní doslova hodil vidle do celého narativu emisních povolenek. V letech 1982 až 2018 působil jako vysoký úředník na Generálním ředitelství pro energetiku Evropské komise, kde zasvětil celou svou kariéru energetickým technologiím a politice. 36 let usilovně pracoval pro úspěch evropského projektu a nyní se obává jeho rozpadu. Je chemickým inženýrem a emeritním univerzitním profesorem.

    ETS 2: Systém emisních povolenek je nelegální - Neviditelný pes
    https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/ets-2-system-emisnich-povolenek-je-nelegalni.A260624_162536_p_klima_nef

    Ve svém článku, který zveřejnil portál Brussels Report požaduje úplné zrušení systému emisních povolenek s tím, že jsou nezákonné, protože jsou daní a měly být přijaty jednomyslně všemi členskými zeměmi EU, nikoli kvalifikovanou většinou či ustanoveními Evropské komise. Profesor Furfari pro to dodal zásadní argumenty s odkazem na Lisabonskou smlouvu, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009. Poprvé v historii evropské integrace obsahovala kapitolu věnovanou energetice.

    Tato kapitola, nyní článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), odráží pečlivě vyjednanou rovnováhu. Podle čl. 194 odst. 1 SFEU členské státy uznaly, že pravomoc Evropské komise v oblasti energetiky se vztahuje na fungování vnitřního trhu s energií, bezpečnost dodávek, podporu energetické účinnosti a úspor energie, rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí. Právě v těchto oblastech politiky vyžadovala přeshraniční povaha problému společné jednání.

    Členské státy však v druhém odstavci článku 194 trvaly také na výslovné ochraně suverenity v otázce skladby paliv. Opatření přijatá podle čl. 194 odst. 1, jak stanoví Smlouva, „nemají vliv na právo členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, na jeho volbu mezi různými zdroji energie a na obecnou strukturu jeho energetických dodávek“. Formulace je jednoznačná: sdílená pravomoc končí tam, kde začíná volba mezi uhlím, plynem, ropou, jadernou energií a obnovitelnými zdroji. Tato volba zůstává suverénní výsadou každého členského státu.

    Tato ochrana odráží mnohem starší zásadu mezinárodního veřejného práva: trvalou suverenitu států nad jejich přírodními zdroji, uznanou rezolucí Valného shromáždění OSN č. 1803 (XVII) ze dne 14. prosince 1962. Nejedná se o zbytkovou klauzuli ani o zdvořilé gesto vůči národním citlivostem. Jedná se o podstatné omezení pravomocí EU, které je z hlediska ústavní váhy srovnatelné s ochranou národní bezpečnosti podle čl. 4 odstavce 2 Smlouvy o Evropské unii.

    Jak dále konstatuje Samuel Furfari, právě tuto dohodu postupně ruší systém obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), jak byl vyvinut od revize směrnice 2003/87/ES v roce 2009 a postupně posílen v rámci Zelené dohody a balíčku „Fit for 55“. Systém EU ETS prostřednictvím celounijní ceny uhlíku vyvíjí donucovací a asymetrický tlak na skladbu paliv každého členského státu. Systémy založené na uhlí jsou vytlačovány z trhu; plyn je penalizován; jaderná energie je implicitně upřednostňována, avšak aktivně vyloučena z nástrojů zeleného financování; jako politicky přijatelné jsou uznávány pouze přerušované obnovitelné zdroje, závislé na dotacích a na spalování plynu k vyrovnání jejich přerušovanosti. Volba mezi zdroji energie již není suverénním rozhodnutím členského státu. Jedná se o rozhodnutí Bruselu, prosazované cenou stanovenou na trhu s emisemi navrženém v Bruselu. Ochrana, kterou měl poskytovat článek 194 odst. 2 SFEU, byla v praxi z ústavního textu vyškrtnuta.

    Finanční rozsah systému činí tuto otázku naléhavou. Systém EU ETS vygeneroval jen v roce 2024 výnosy z aukcí ve výši 38,8 miliardy EUR a od roku 2013 celkem více než 245 miliard EUR. Od 1. ledna 2028 rozšíří paralelní systém – ETS2 – stanovení cen uhlíku na topná paliva evropských domácností a na paliva pro silniční dopravu, čímž pokryje přibližně 40 % emisí Unie, které byly dříve regulovány pouze nástroji typu „příkaz a kontrola“. Jakmile systém ETS2 vstoupí v platnost, ústavní, ekonomické a politické náklady na jeho zrušení prudce vzrostou. Čas na přehodnocení systému je právě teď, než dojde k úplnému institucionálnímu a finančnímu uzamčení, varuje Furfari.
    PES
    PES --- ---
    Stále to ještě nezrušili?
    Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/eu-a-europoslanci-se-shodli-na-uprave-ets-2-proti-vykyvum-cen-povolenek.A260611_042439_zahranicni_air

    Nu, jak píše Kloc, tahle ta "válka" byla prohraná hned od začátku a pokračování v ní povede jen a jen k násobení škod (a nejvíce na té prohrávající straně)
    BOJ: Kterak EU prohrála válku proti klimatické změně - Neviditelný pes
    https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/boj-kterak-eu-prohrala-valku-proti-klimaticke-zmene.A260610_183628_p_ekonomika_nef
    Luboš Kloc 11. června 2026

    Je tomu asi deset let, co se Evropská unie rozhodla skoncovat s klimatickou změnou, neb to prý bude naprostá katastrofa.

    Nejdřív bylo třeba určit metody boje a definovat kdo je nepřítel. Ten byl nalezen v rostoucí koncentraci plynů působících skleníkový efekt v atmosféře, a to těch, které nějakým způsobem produkuje lidstvo. V první řadě oxid uhličitý, vznikající při spalování fosilních paliv.

    Při tom není pro účely této úvahy vůbec podstatné, zda bylo toto rozhodnutí správné a dostatečně podložené, i když o tom mohou být pochybnosti. Nyní klidně můžeme předpokládat, že klimatická změna je opravdu způsobena převážně lidmi produkovaným CO2, a že radikálním snížením emisí tohoto plynu lze klimatickou změnu významně ovlivnit.

    Nu a tak se začaly přijímat a prosazovat různé ambiciózní cíle jak omezit a posléze zcela vyřadit spotřebu fosilních paliv. Už zde se ale objevila jedna dost fatální chyba: politická rozhodnutí byla hodně ovlivněna řvoucími fanatiky a málo uvážlivými odborníky, a tak se do boje proti fosilním palivům podařilo vpašovat i boj proti jaderné energii, i když jakýkoliv vliv této bezemisní technologie na klimatickou změnu nikdo neprokázal. Tím se ale v podstatě znemožnilo nahradit značnou část fosilních paliv pro výrobu elektrické energie bezemisními zdroji. Jako náhrada byly vyhlášeny tzv. obnovitelné zdroje (OZE), především slunce a vítr. Nikdo si moc nedělal starosti, zda lze množství energie využívané pro fungování civilizace z fosilních paliv vůbec těmito zdroji nahradit, pokud potřebujeme, aby nám zbyla nějaká zemědělská půda a zelená příroda.

    Smysl té války byl tedy v tom, že se sníží emise skleníkových plynů. Jenže, aby to mělo vliv na klimatickou změnu, musí se tyto emise snížit globálně. EU a její byrokracie má ale jen lokální dosah, takže globální emise CO2 stále rostou. A celý green deal, fit for 55 a všechny direktivy z Bruselu už s tím nic nenadělají. EU momentálně produkuje asi 6% globálních emisí a není schopna je dál výrazně snížit. Celá politika je zaměřena tak, že různé ty „špinavé“ výroby se odstěhují pryč z EU, EU tím sníží své emise, ale na ty podstatné globální to nemá žádný vliv. No a pak mnoho spotřeby fosilních paliv zatím nemá použitelnou alternativu. Jedná se zejména o dálkovou silniční nákladní dopravu, ale také třeba pohon zemědělských a stavebních strojů.

    Plán byl jednoduchý: EU zavede spoustu nových progresivních technologií zaměřených na bezemisní výrobu a bude z toho významně profitovat. Půjde tak celému světu příkladem, jak je výhodné zapojit se do boje proti emisím skleníkových plynů a celý svět ji bude dychtivě následovat. Tím se dosáhne kýženého snížení až úplného odbourání globálních emisí a svět bude díky EU zachráněn před klimatickou změnou.

    Tento plán zcela selhal, proto už dnes lze tvrdit, že EU tu válku prohrála. Svět se dívá, jakým příkladem jde EU a vidí postupnou ztrátu konkurenceschopnosti, upadající průmyslovou výrobu, upadající podíl EU na světové ekonomické aktivitě a hrozbu společenského rozvratu, způsobenou snahou převychovat obyvatelstvo umělým navyšováním cen energie a následně vůbec všeho. Také vidí, že veškeré kroky které EU dělá, vyžadují masivní dotace, které se vinou lobbystických skupin proměnily v hlavní a pohříchu mnohdy jediný smysl všech ambiciózních aktivit.

    Co naopak svět rozhodně nevidí, je množství úžasných technologických novinek, které EU vyvinula a nabízí je celému světu, neb jsou jak „čisté“, tak levné a samozřejmě se obejdou bez dotací, neb jsou ekonomicky velmi výhodné a vyplatí se. O drahé masivně dotované technologie svět nestojí, leda by jim ty dotace někdo (= EU) zaplatil, jenže EU už má problémy zaplatit i ty svoje vlastní zelené dotace a jede v tom tvrdě na dluh.

    Za těchto okolností lze spolehlivě předpovědět, že svět nebude Evropskou dekarbonizační politiku následovat, takže globální emise dál vesele porostou, i kdyby se EU třeba stavěla na hlavu a šmahem zrušila nejen veškerý svůj průmysl, ale i svou celou civilizaci. Američané už to jasně řekli, zatímco ostatní svět nechává EU dál páchat sebezničující akce, neb to považuje pro sebe za výhodné. Válka je prohraná, ale pro politiky je přiznání chyby nepřijatelné, tak budou v prohrané válce ještě dlouho pokračovat. A jak můžeme vidět v historii, pokračování prohrané války vždy vede jen k násobení škod na všech stranách, a nejvíce samozřejmě na té poražené.

    Příčiny prohry jsou asi dvě hlavní: Evropští politici se nepoučili z někdejšího debaklu tzv. Lisabonské strategie a stále si myslí, že technologický pokrok lze politicky zařídit či dokonce nařídit. To nefungovalo nikdy a nefunguje ani teď. EU zde dělá stejnou věc znovu a očekává jiný výsledek, což není zrovna rozumný postup. Druhou příčinou je rozvoj dotační ekonomiky. Zásahy do ekonomiky na základě ideologie vedou k tomu, že se prosazují investice a postupy ne podle ekonomické efektivity ale podle ideologické „správnosti“. Takové projekty je nutno dotovat investičně i provozně, protože na volném trhu by neuspěly. Jenže na ty dotace musí vydělat ta nedotovaná část ekonomiky, která ovšem začíná skomírat pro nedostatek investic. Pro investory jsou totiž mnohem zajímavější dotované projekty kde jim zisk zaručuje stát, zatímco u těch nedotovaných vstupují do tržního rizika ještě navýšeného všelijakými ideologicky podmíněnými regulacemi. Lze použít módní a častý výraz, že dotační ekonomika není udržitelná. Po celé EU je vidět, jak se státy stále více propadají do dluhů, ale dotace jsou takřka svátost. Mocné a bohaté korporace si platí politiky, aby jim umožnili pomocí dotací drancovat státní rozpočty a zelená ideologie jim slouží jako výborné krytí.

    Nověji přibyl ještě jeden důvod, proč svět nebude dekarbonizovat podle EU vzoru. Dokonce i EU přišla na to, že musí zbrojit. Říká se tomu podpora obranného průmyslu. A opět vůbec nezáleží na tom, jak jsou tyto tendence oprávněné. Plně dekarbonizovanou zbrojní výrobu ještě nikdo nikde neviděl a nejspíš ani tak hned neuvidí. Podstatné je, že Evropské státy budou tím pádem platit zvyšování emisí, bez ohledu na to, kde budou ty zbraně vyráběny. A také to představuje další velkou zátěž pro státní rozpočty, už nyní těžce deficitní vinou „zelených“ dotací. Tento rozpor je politiky i novináři řešen tak, že se předstírá že neexistuje. Když Evropský politik mluví o zeleném údělu a dekarbonizaci, nikdy se nezmíní o podpoře zbrojení. A když mluví o podpoře zbrojení, nikdy se nezmíní o dekarbonizaci. A úslužní novináři se neptají. Jenže je naivní se domnívat, že tato taktika uspěje i u jiných světových představitelů. Oni to pokrytectví vidí. A nemají důvod jít stejnou cestou.

    Shrnuto závěrem: Evropský boj za omezení emisí skleníkových plynů, vedený prostředky byrokratické buzerace, novými daněmi (povolenky) a zejména dotacemi vykazuje tak mizerné ekonomické výsledky, že nikdo ve světě nemá skutečný zájem tyto procesy napodobit. Světové emise rostou, boj je prohraný.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    České solární elektrárny lámou rekordy. V květnu vyrobily přes 700 GWh elektřiny
    https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ceske-solary-hlasi-novy-rekord-v-kvetnu-poprve-dodaly-do-site-pres-700-gwh-elektriny
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    PES:

    Hejehe, tad máš feedback k tvému "expertnímu" systému. (Claude Opus 4.8 Thonking):

    Expertní systém bez biasů? Kritický rozbor jednoho energetického verdiktu



    Internetem koluje text, který sám sebe představuje jako „expertní systém zbavený politických, ideologických a korporátních vlivů". Už tahle věta by měla rozsvítit kontrolku. Deklarovaná objektivita totiž bývá nejúčinnější rétorickou figurou, jakou lze do textu propašovat — a tenhle není výjimkou. Pojďme jej proto vzít vážně přesně tak, jak si žádá: bez sentimentu, proti datům.



    Kde má text pravdu



    Začněme férově: technické jádro argumentace je z velké části správné a dobře hájitelné.



    Účinnost syntetických paliv. Tvrzení, že vodík a e-paliva mají nízkou účinnost cyklu kolem 30–40 %, sedí — a je-li cílem zpětná přeměna na elektřinu (power-to-power), bývá reálná účinnost ještě nižší, často mezi 25 a 35 %. Každý krok řetězce elektrolýza → komprese/skladování → turbína nebo palivový článek ukrojí svůj díl. To není ideologie, to je termodynamika.



    Lithium na sezónu nestačí. Tady panuje napříč obory shoda: lithium-iontové baterie jsou dimenzované na hodiny, ne na měsíce. Pokrýt německý zimní den bez řiditelných zdrojů či importu by si vyžádalo řádově jednotky TWh bateriové kapacity — množství, které naráží na fyzickou dostupnost materiálů. Argument je oprávněný.



    Dunkelflaute je reálná, ne strašák. Při bezvětrné inverzi v prosinci 2024 vyskočily velkoobchodní ceny v Německu krátkodobě k 1000 €/MWh — nejvýše za osmnáct let — zatímco podíl solární výroby spadl z letní čtvrtiny na pár procent. (Drobnost: originální text datuje událost do prosince 2025; nejcitovanější epizoda je ovšem prosinec 2024.)



    Riziko deindustrializace. I tohle připouští sama Evropská komise i odbory. Velkoodběratelské ceny se sice po krizi stabilizovaly, ale zůstávají nad historickým průměrem a hlavně řádově nad cenami v USA a v Asii. Energeticky náročný průmysl na tenhle rozdíl reaguje logicky — stěhováním.



    Kde to ovšem skřípe



    Problém není v jednotlivých číslech. Problém je v rámci, do kterého jsou zasazena.



    Obraz jaderné energetiky je zastaralý. Text píše, že EU „masivně odstavuje jádro". To platilo pro Německo do roku 2023 — jenže celoevropský trend let 2025 a 2026 je přesně opačný. Německo pod novou vládou označilo svůj odklon za strategickou chybu a začalo s Francií jednat o nových reaktorech. Komise ve svém Jaderném ilustrativním programu (PINC, 2025) počítá s růstem instalovaného výkonu z 98 GW na 109 GW do roku 2050 a investicí kolem 241 miliard eur. Belgie prodlužuje životnost reaktorů, Itálie i Dánsko revidují své zákazy, Polsko a Česko staví. Text tedy bojuje s realitou, která už neexistuje.



    A teď ta ironie. Doporučená „bezideologická architektura" — jádro a malé modulární reaktory jako páteř, plyn s přechodem na vodík jako pojištění, lokální fotovoltaika s domácí akumulací, konec plošných zákazů — není kacířskou alternativou k politice EU. Je to v zásadě linie, ke které se EU v letech 2025–2026 reálně přiklání. Text předkládá jako potlačovanou pravdu něco, co se mezitím stalo mainstreamem.



    „Ceny dlouhodobě rostou" — pro aktuální trend nepřesné. Vůči období před rokem 2021 ano: kumulativně jsou výrobní ceny energie v EU výš zhruba o dvě třetiny. Jenže meziročně už klesají — v prosinci 2025 o více než sedm procent. Věta o trvalém růstu tak ignoruje stabilizaci posledních dvou let.



    Elektromobily jako zdroj nepředvídatelnosti? Tady text směšuje dvě věci. Tepelná čerpadla skutečně zvyšují zimní špičku. Řízené nabíjení elektromobilů je ale naopak flexibilní, řiditelný prvek — spíš nástroj stabilizace sítě než její nepřítel. Růst objemu spotřeby není totéž co růst její volatility.



    Co v textu chybí úplně



    Nejvíc prozradí to, co se do „expertního verdiktu" nevešlo.



    • Vrstvení řešení místo jedné stříbrné kulky. Text staví falešné dilema baterie versus zima. Systémové inženýrství přitom řeší stabilitu ve vrstvách: baterie pokrývají sekundy až hodiny, přečerpávací elektrárny den, propojení sítí a flexibilita poptávky vícedenní výkyvy a teprve sezónní deficit je úloha pro strategickou rezervu. Dunkelflaute je jedna kategorie ze čtyř, ne definice celého problému.
    • Evropské propojení sítí. Bezvětří málokdy dolehne na celý kontinent stejně. Přeshraniční přenos je klíčová mitigace, o které text mlčí.
    • Dovozní závislost na fosilu. Text bije na poplach kvůli technologické závislosti na Číně (panely, baterie) — oprávněně. Zamlčuje ale, že obnovitelné zdroje současně snižují závislost na dovozu plynu, což byla po roce 2022 hlavní geopolitická motivace celé transformace.
    • Externí náklady fosilních zdrojů. „Nákladová analýza" počítá vyvolané investice obnovitelných zdrojů, ale ne externality baseloadu — zdraví, emise, klima. Účet je veden jen na jednu stranu.
    • Čísla a zdroje. Slova „prokazatelně" a „dlouhodobě" nejsou nikde doložena. Jde o asertivní text, ne o ověřitelnou analýzu — což je u dokumentu hlásajícího exaktnost zvlášť pikantní.
    • Monolitická „EU". Francie, Německo, Polsko a Česko mají diametrálně odlišné mixy i východiska. Sjednocující rétorika maskuje, že problém i řešení jsou národně specifické.


    Verdikt o verdiktu



    Text je technicky kompetentní v detailech a strategicky zaujatý v rámci. Fyzika sedí: účinnost syntetických paliv, nevhodnost lithia pro sezónu, realita Dunkelflaute. Selhává ale tam, kde zaměňuje obraz z roku 2022 za současnost, kde vede nákladový účet jednostranně a kde hodnotové soudy obléká do hávu neutrální vědy.



    Největší slabina je paradoxně skrytá v jeho síle. Kdyby autor připustil, že „pojištění jádrem a plynem" už není tabu, nýbrž součást oficiální evropské strategie, ztratil by sice efektní pózu osamělého hlasatele pravdy — získal by ale na věrohodnosti. A přesně o tu by mělo v debatě o energetice jít víc než o pózu.



    Expertní systém zbavený biasů neexistuje. Existuje jen poctivost ohledně toho, které bias si zrovna vybíráme.
    PES
    PES --- ---
    SHEFIK: akorát to jádro dodává stabilně a předvídatelně, zatímco ty "renewables" dodávají nárazově, dost nepředvídatelně.
    A ve spojení s tím, že se jich buduje taková nadprodukce, tak v jednu chvíli je energie z OZE nedostatek a pak zase doslova "hoří dráty" a energo-dispečeři nevědí kam tu energii nacpat.

    Konec konců kdy tedy uznáváte Oenergetice, tak už na to přichází i ti Němci...

    Německá vláda zvažuje omezení priority přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů
    https://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-vlada-zvazuje-omezeni-priority-prenosu-elektriny-z-obnovitelnych-zdroju

    ...už loni jim začalo docházet (= mohlo se o tom mluvit), že OZE musí přispívat na přenosovky (no ale zatím to vypadá, že to stejně zatáhne koncák jako obvykle)...

    Německá ministryně: Obnovitelné energie musí spolufinancovat rozvoj sítě
    https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-ministryne-obnovitelne-energie-musi-spolufinancovat-rozvoj-site

    ...ještě chybí povinnost pro OZE zdroje instalovat patřičnou kapacitu do akumulace, zatím je to spíš jen tlak ekonomiky, ale zatím jen málo (např. v Holandsku), ale třeba i to případné německé omezení priority OZE zdrojů k tomu ty občasné zdroje donutí...

    Přetížené sítě v Nizozemsku nutí developery k instalaci baterií u větrných a solárních parků
    https://oenergetice.cz/zahranicni/pretizene-site-v-nizozemsku-nuti-developery-k-instalaci-baterii-u-vetrnych-a-solarnich-parku

    ...bohužel Německo stále hledá spíše ty jednodušší cesty k řešení, kterými by (bohužel i pro nás) byl export problému jinam (k sousedům)...

    Záporné ceny elektřiny ukazují na nutnost reformy německé energetiky, říká ministryně Reicheová
    https://oenergetice.cz/nemecko/zaporne-ceny-elektriny-ukazuji-na-nutnost-reformy-nemecke-energetiky-rika-ministryne-reicheova
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    predseda predstavenstva E.On o nemecke Energiewende:

    Šéf největšího německého energetického koncernu říká: „Naše energetická transformace se stala příliš nákladnou“

    Leonhard Birnbaum, generální ředitel společnosti E.On, podporuje ministryni hospodářství Katherinu Reiche: Země potřebuje nová pravidla v energetické politice, u plynových elektráren neexistuje alternativa. Návrat k jaderné energii v Německu považuje za vyloučený – naději však vkládá do Švýcarska.

    Když se Leonhard Birnbaum podívá ze své kanceláře na sever, vidí minulost i budoucnost. Vedle větrných a solárních elektráren stojí odstavené uhelné elektrárny – symbol toho, jak rychle nejvýznamnější evropská ekonomika změnila svůj zdroj energie.

    Pane Birnbaume, v téměř žádné jiné průmyslové zemi nejsou ceny elektřiny tak vysoké jako v Německu. Překročilo Německo s energetickou transformací své možnosti?

    V posledních 25 letech jsme se soustředili na dekarbonizaci výroby elektřiny. Politikům šlo o to, aby se co nejrychleji vybudovalo co nejvíce zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zatímco uhelná a jaderná energie zároveň zajišťovaly stabilní základní dodávky. Téměř 60 procent elektřiny v Německu proto dnes pochází z obnovitelných zdrojů. To je úspěch. Nyní nás však čekají těžké časy. Rozhodující je, abychom pro druhou polovinu energetické transformace nastavili kurz jinak než dosud.

    Proč?

    Po energetickém systému je nyní třeba dekarbonizovat dopravu, průmyslovou výrobu a výrobu tepla. To je mnohem složitější, protože spotřebitelé pocítí důsledky mnohem bezprostředněji než dosud. Navíc se v elektrické síti stále častěji vyskytují překážky při přenosu a distribuci zelené energie. Nyní musíme obnovitelné zdroje energie integrovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek a cenová dostupnost. Pokud se to nepodaří, hrozí, že energetická transformace selže.

    Proč si teprve teď uvědomujete, že rozšiřování obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce s novými kapacitami v síti?

    Společnost E.On již v roce 2020 ve spolupráci s RWTH Aachen a externími poradci zveřejnila studii, v níž jsme varovali před příliš pomalým rozšiřováním síťové infrastruktury. V ní bylo podrobně vypočítáno, že je naléhavě nutné provádět rozšiřování sítí s předstihem. Následně nám bylo vytýkáno, že touto prognózou chceme pouze získat nové zakázky. Ti samí lidé dnes tvrdí, že odvětví sítě dostatečně nerozšířilo. Politika se příliš dlouho soustředila na rozšiřování obnovitelných zdrojů a příliš pozdě si uvědomila, že kapacity elektrických sítí se v průběhu času stanou rozhodujícím faktorem, který způsobí úzká místa.

    Provozovatelé postavili s pomocí státních dotací své větrné elektrárny i tam, kde je síť již plně vytížena.

    Právě proto musíme změnit pravidla pro druhou polovinu energetické transformace. Obnovitelné zdroje, které jsou budovány navzdory již existujícímu úzkému hrdlu, by neměly být kompenzovány na úkor veřejnosti, pokud nelze elektřinu odvézt.

    Tak, jak si to přeje ministryně hospodářství Katherina Reiche? Za tento přístup byla ostře kritizována. Zástupci energetického odvětví jí vyčítají, že torpéduje energetickou transformaci.

    Kritika nepochází ze všech stran, ale především od těch, kteří vidí ohroženy své dosavadní výsady. Snaží se zabránit naléhavě potřebným změnám. Paní Reiche požaduje, aby se provozovatelé větrných elektráren v budoucnu podíleli na nákladech na výstavbu sítě, místo aby tyto náklady byly přeneseny na daňové poplatníky a odběratele elektřiny. Pokud chceme, aby energetická transformace byla úspěšná, musíme ji navrhnout tak, aby byla prospěšná pro odběratele elektřiny. Plány paní Reiche si proto zaslouží podporu.

    Nejzapálenější zastánci energetické transformace tvrdí, že Německo musí být vzorem pro ostatní země, aby se i ony zapojily do ochrany klimatu.

    Německo se může stát vzorem ve druhé polovině, pokud to teď uděláme jinak. První polovina bohužel nebyla pro ostatní země vzorem. Naše energetická transformace se pro občany a odběratele elektřiny stala příliš drahou na to, aby nás někdo napodoboval. Hodně cestuji do zahraničí. Kamkoli přijedu, ptají se mě: Co jste to vlastně v Německu udělali?

    Co dělají ostatní země lépe?

    Rozhlédněte se po Evropě. Země s nejnižšími cenami elektřiny mají buď to štěstí, že disponují velkou vodní energií, nebo kombinují stávající jadernou energii s obnovitelnými zdroji. Tato kombinace je pro průmyslové země zdaleka nejlevnější. Jaderná energie zajišťuje základní zatížení a pokrývá období bez slunce a větru. Obnovitelné zdroje dodávají zákazníkům velké množství levné elektřiny.

    Proč tedy Německo prostě znovu nezruší odklon od jaderné energie?

    Jaderná elektrárna není toustovač, který lze kdykoli znovu zapnout. Kdyby to politici chtěli, musel by německý stát převzít tyto elektrárny, jak to právě vidíme v Belgii. To je však velmi nepravděpodobné. V každém případě se podle zkušeností z minulých let v této zemi již nepodaří najít soukromého provozovatele. Nemluvě o nových soukromých elektrárnách. K tomu by byla zapotřebí čtyřicet let podpory ze strany politiků. Taková perspektiva však neexistuje v zemi, kde zelený ministr hospodářství a červený spolkový kancléř uprostřed historické energetické krize odstavili poslední plně funkční jaderné elektrárny.

    Nemohla by politika poskytnout soukromým investorům jistotu prostřednictvím zákona, který by návrat k jaderné energii právně zaručil?

    Zákony se dají změnit. Jediné, co by mohlo fungovat, by byla nevypověditelná smlouva podle veřejného práva s čtyřicetiletou platností a jasně definovanými povinnostmi státu k odškodnění v případě, že politický závazek ve prospěch jaderné energie nebude dodržen. Ale to si nedokážu představit.

    Proč?

    Odvozuji to ze svých pozorování politické debaty v Německu. V této věci nedojde k žádné shodě. Proto je jaderná energie v této zemi minulostí.

    Jak je to s výstavbou malých modulárních jaderných reaktorů?

    Jsem skeptický. Teoreticky by se takové reaktory měly vyrábět na běžícím pásu, aby byly levnější. K tomu by však podle mého názoru musely jaderné úřady sjednotit standardy v celé Evropě a zjednodušit regulační požadavky na provoz. Jinak to nebude ekonomicky rentabilní. Na mezinárodní úrovni by v této oblasti mohlo v budoucnu dojít k průlomům, například v USA. Z uvedených důvodů však ne v Německu.

    A co jaderná fúze?

    Jaderná fúze je fascinující technologie a Německo je v této oblasti světovým lídrem ve výzkumu. Dosud se však jaderná fúze nedostala dál než do laboratorní fáze. Než bude schopna převzít naše zásobování energií, uplynou pravděpodobně ještě desítky let.


    O osobě
    Šéf energetiky

    Leonhard Birnbaum, vystudovaný chemický inženýr, je od roku 2021 předsedou představenstva společnosti E.On, která je podle obratu největším dodavatelem energie v Německu. Společnost se zaměřuje na provoz sítí a distribuci elektřiny a zemního plynu.
    CRAZY_IVAN
    CRAZY_IVAN --- ---
    PES: Stručný verdikt: čísla většinou sedí, ale rámování je silně jednostranné a místy zavádějící. Není to úplný "doomsaying", ale je to klasický Wagnerův text - pečlivě vybraná fakta uspořádaná tak, aby vedla k závěru "OZE špatně, jádro dobře".

    Co je zavádějící nebo silně zkreslené


    1. Španělský blackout jako důsledek "přezírání rizika z dominance nestabilních zdrojů"

    Tohle je nejproblematičtější tvrzení. Závěrečné zprávy ENTSO-E i španělské vlády řekly v podstatě opak. Předseda ENTSO-E uvedl, že problémem nebyly obnovitelné zdroje, ale řízení napětí, bez ohledu na typ generace. Bezprostřední příčinou byly přepětí způsobená selháním řízení reaktivního výkonu - přičemž některé elektrárny smluvně zavázané poskytovat řízení reaktivního výkonu selhaly, a v jednom případě dokonce reaktivní výkon přidávaly místo aby ho absorbovaly. Vyšetřovatelé došli k závěru, že povolení regulace napětí pro OZE a baterie by výpadku mohlo zabránit - praxe Španělska se liší od USA, kde FERC Order 827 vyžaduje regulaci napětí od inverter-based zdrojů již téměř deset let. Takže rámování "Španělsko zaplatilo za přílišnou závislost na OZE" je věcně nepřesné.


    2. Selektivní výběr toho, co se neříká

    Článek systematicky neuvádí věci, které by narativ relativizovaly:
    * Bateriová úložiště explodují. Kapacita velkých bateriových systémů v Německu vzrostla z 2,3 na 3,7 GWh během 2025 (růst o 60 %), a registr ukazuje dalších 11,5 GWh v plánované výstavbě. Podle Solar Power Europe se evropská bateriová flotila od 2021 zdesetinásobila na více než 77 GWh.
    * Vlastní spotřeba z FVE. To zmiňuje i diskutující Volmut - v Německu si v 2025 producenti sami spotřebovali 16,9 TWh z FVE, což na grafech produkce/spotřeby není vidět.
    * Demand-side response a dynamické tarify - vůbec se nezmiňují, přitom přesně tohle záporné ceny stimulují.


    3. "Bez dotací nelze stavět žádné OZE"

    Sporné. V mnoha zemích už existují utility-scale FVE projekty postavené čistě na PPA (power purchase agreements) bez dotací. Pravdou je, že to je v ČR/Německu zatím obtížnější právě kvůli kanibalizaci, ale tvrzení "vůbec nelze" je nadsazené.


    4. Implicitní teze "jádro je řešení"

    Autor je dlouhodobě jaderný advokát (publikuje v Oslu řadu let na toto téma) a článek odkazuje na sérii vlastních textů ve stejném duchu. Neříká ale, že nové jaderné projekty mají vlastní obrovské problémy s náklady a zpožděními (Hinkley Point C, Olkiluoto 3, Flamanville 3 - všechny extrémně překročily rozpočet a termíny). Forwardová cena ~90 EUR/MWh je mimochodem nižší než strike price Hinkley Point C (£92.50/MWh v cenách 2012, dnes přes 130 EUR/MWh inflačně upraveno).


    5. "Drama" záporných cen

    Záporné ceny jsou problém pro investory do OZE bez dotace, ale nejsou problémem pro spotřebitele ani pro stabilitu sítě. Jak poznamenává komentář na HN citovaný v jednom ze zdrojů - záporné ceny nemají vliv na stabilitu sítě, znamenají jen, že trh se vyčistil pod nulou; soustava je stále vyrovnaná. Článek směšuje ekonomický signál (přebytek levné nestabilní nabídky) s technickým problémem (stabilita sítě), což jsou různé věci. Hacker News


    Závěr

    Není to dezinformační článek - fakta a čísla jsou v drtivé většině korektní. Je to ale agenda-driven analýza:

    Reálné výzvy (kanibalizace, potřeba flexibility, náklady na regulaci) prezentuje jako neřešitelnou krizi.
    Řešení, která se reálně nasazují (baterie, dynamické tarify, hybridní systémy, demand response), buď neuvádí vůbec, nebo je odbývá jako "jen do jisté míry".
    Španělský blackout interpretuje opačně, než říkají vyšetřující orgány.
    Implicitně staví jádro jako "racionální alternativu", aniž by zmínil jeho ekonomické problémy.

    Není to "strašné" v tom smyslu, že by lhal o číslech. Je to ale klasický příklad toho, jak se z reálných technických výzev dá tendenčním rámováním vyrobit ideologický text. Pokud vás zajímá vyváženější obraz, doporučuju číst spíš Fraunhofer ISE nebo IEA reporty, které popisují stejné jevy bez té doomsay vrstvy.

    Mimochodem - diskuze pod článkem je celkem rozumná, zejména první komentář od Volmuta klade věcně dobré otázky (proč zrovna -500 EUR když přes ČR jen tekla elektřina ze Slovenska) a sám doplňuje, že garantované výkupní ceny v ČR doběhnou do 2033 a v Německu už jsou dnes na úrovni 5-8 ct/kWh, takže "katastrofa" má spíš charakter dočasného přechodného problému.

    (Claude AI, opus 4.7)
    PES
    PES --- ---
    Čína díky válce profituje na svých zelených technologiích - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/valka-uz-jednoho-viteze-ma-alespon-technologickeho-z-krize-profituje-cina.A260407_100315_eko-zahranicni_jadv

    Ropná a plynová krize vyvolaná válkou v Íránu nutí vlády urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie a jedna země z toho bude mít prospěch více než kterákoli jiná. Podle údajů firem se od začátku války v Íránu prudce zvýšil prodej čínských elektromobilů a solárních panelů.
    Čína dominuje dodavatelským řetězcům v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vyrábí drtivou většinu světové produkce solárních panelů, větrných turbín, baterií a elektromobilů. Vývoz těchto technologií již v prvních dvou měsících roku 2026 dosahoval nových maxim. Nyní by nestabilita v dodávkách fosilních paliv měla prodejům poskytnout další výrazný impuls, píše web deníku The Washington Post.
    PES
    PES --- ---
    KUTAS: Když se nebudeme zbytečně střílet do kolen, zavírat, zasypávat/zaplavovat doly, likvidovat stávající tepelné zdroje, tak to do té doby jaderně-obnovitelné přežijeme (ale to by musely ETS2 jít k čertu a výnosy z ETS1 na akceleraci jádra)...
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    Ceny v německé aukci pro větrné elektrárny klesly na nejnižší úroveň za 8 let
    https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ceny-v-nemecke-aukci-pro-vetrne-elektrarny-klesly-na-nejnizsi-uroven-za-8-let
    KUTAS
    KUTAS --- ---
    Z FB (zdroj uveden nize):

    The Observer: „Levná energie z obnovitelných zdrojů dramaticky změní život Britů.“

    ⚡️„Větrná a solární energie pokryly v loňském roce třetinu naší energetické spotřeby a další kapacity z obnovitelných zdrojů se brzy dokončí.“

    ⚡️ „Například v lednu a únoru přilákaly každoroční aukce licencí na výrobu větrné, solární a přílivové energie na pevnině i na moři na více než 200 lokalitách největší výběrová řízení na větrné a solární elektrárny, jaká kdy byla v Evropě realizována, a která zásobují 16 milionů domácností.“

    ⚡️ „Je překvapivé, že drahý plyn podle Národního provozovatele sítě (NESO) minulou středu pokryl pouze 2,3 % spotřeby. Není to jen letmý okamžik. Je to předzvěst budoucnosti.“

    ⚡️„Je to revoluce. OZE s sebou jistě přinášejí skryté náklady. Základní a stabilní dodávky elektřiny, nezávislé na proměnlivém počasí, jsou nezbytné. Ty budou s uvedením jaderné elektrárny Hinkley C do provozu v roce 2030 a později díky malým modulárním jaderným reaktorům stále dostupnější. Kapacitu výroby elektřiny však v bezvětří nebo v dnech s krátkou dobou denního světla musí doplnit něco, co se dá snadno zapínat a vypínat – což jaderná energie není. To jsou drahá fosilní paliva, která takovou flexibilitu nabízejí, jejich role však bude, i když je rozhodující, marginální.“

    ⚡️„Velká Británie je na cestě napodobit mimořádnou reindustrializaci Číny díky svému závazku k cenově výhodné obnovitelné energii nezávislé na událostech v Perském zálivu, což pohání související revoluci v oblasti baterií a elektromobilů. Čínští řidiči elektromobilů těží z nejnižších nákladů na motorová vozidla na světě; brzy by k nim mohli patřit i Britové.“

    ⚡️„Tato dominance levných, čistých obnovitelných zdrojů energie v roce 2030 spolu s oddělením cen energie od cen plynu povede k některým z nejlevnějších zdrojů energie v Evropě.“

    ⚡️„Nejméně 20 významných britských energetických společností zaměřených na větrné elektrárny očekává prudký růst v některých ze strukturálně nejslabších regionů země. Vláda v současné době vytváří čistý, nákladově efektivní a odolný energetický systém s příslušnými průmyslovými odvětvími.“

    ⚡️„Nejdůležitější je však dopad na naše klima. Je zcela zřejmé, že změna klimatu se týká i nás. Musíme stát po boku jiných zemí, zejména v EU, které se zavázaly chránit naši planetu. Budoucí generace si to zaslouží.“

    An energy revolution is in the wind | The Observer
    https://observer.co.uk/news/columnists/article/an-energy-revolution-is-in-the-wind
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    SHEFIK:

    Obnovitelné zdroje v EU tlumí dopad války proti Íránu na ceny energií, píše Bloomberg | ČeskéNoviny.cz
    https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/obnovitelne-zdroje-v-eu-tlumi-dopad-valky-proti-iranu-na-ceny-energii-pise-bloomberg/2800678

    Podle analýzy sehrává klíčovou roli rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, zejména solární a větrné energie, které pomáhají tlumit cenové šoky na trzích s elektřinou. "Trh s elektřinou je výrazně diverzifikovanější než trh s ropou, a proto dokáže lépe odolávat omezením dodávek ropy nebo plynu," uvedla obchodní ředitelka švýcarské energetické společnosti Alpiq Holding Morgane Trieuová Cuotová .

    Bez obnovitelných zdrojů a bez sezonního poklesu poptávky by evropské ceny elektřiny byly již nyní asi o třetinu vyšší, uvedla ve své zprávě Rabobank. S odkazem na turbulence na trzích s fosilními palivy uvedl generální ředitel energetické společnosti RWE Markus Krebber, že obnovitelné zdroje energie pomáhají stabilitě, protože nejsou vázány na importovaná paliva.
    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    Obnovitelné zdroje zachraňují Evropu. Pochopí to konečně i česká vláda? | Deník Alarm
    https://denikalarm.cz/2026/03/obnovitelne-zdroje-zachranuji-evropu-pochopi-to-konecne-i-ceska-vlada/
    PES
    PES --- ---
    OMNIHASH: hele, je to sice Váš (ne) oblíbený NP a pan Smutný, ale i s odkazy dál na studie...
    ... včetně prvních vlaštovek toho, co jste tu označovali přímo za dezolátství a pavědu atd...
    Kromě toho, že jde o kvikot nenažraných prasat po dotacích a že provoz se prakticky nemá šanci v reálné utilizaci vyplatit, že nějaká SEEPIA je od základů dost cinklá a tak...

    VĚTRNÍKY: Protivítr prý duje z Moskvy - Neviditelný pes
    https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/vetrniky-protivitr-pry-duje-z-moskvy.A260226_185504_p_klima_nef

    Zatímco dotační miliardy pro větrníky budou téct z kapes českých spotřebitelů, větrníky i u nás budou nadále bez dotací neživotaschopné. Pokud se chce někdo zamyslet nad skutečnou efektivitou větrných elektráren, může srovnat dvě analýzy. Redaktoři renomovaného švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) v ojedinělém interaktivním projektu zpracovali a na svém webu prezentovali data z provozu z 18 000 obřích větrných elektráren (z celkového počtu přes 31 tisíc) v Německu. Jak zjistili, většina německých větrníků je ztrátová a neživotaschopná bez trvalých dotací. 15% výjimku tvoří větrníky u Severního moře a Baltského moře a také v Severoněmecké nížině, kde dostatečně vane vítr. Naopak Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve své analýze potenciálu větrné energetiky v ČR z roku 2020 vychází ve srovnání s Německem z naprosto nereálného průměrného koeficientu ročního využití VTE v ČR ve výši 23 %.

    ...

    Ovšem zatímco se v Česku převážně mluví o nepřijatelném estetickém působení betonových větrných monster v krajině, případně o hluku z lopatek na blízká obydlí, ze světa přicházejí varovné hlasy o hrozbách nejen pro ptáky, netopýry a hmyz, ale také pro zdraví lidí. Jak se neslýchaně a nestoudně píše v již citovaném článku Daniela Nováka na Seznamu Zprávy z 23. února, když kočky zabíjejí ptáčky, pro by to nemohly dělat lopatky větrníků? Přitom EU normy pro větrné elektrárny neexistují a národní se teprve tvoří za pochodu.

    Sousední Německo má už kolem 31 000 obřích větrníků s instalovanou kapacitou blížící se 80 GW. Vedle faktu, že drtivá většina německých větrných elektráren (stejně jako solárních) by byla bez dotací odsouzena k zániku a vlastně mohou současně přežívat jen za podmínky co nejvyšší ceny elektřiny, se i v Německu stále více potvrzuje enviromentální škodlivost těchto zdrojů údajně „čisté a obnovitelné“ energie. Němečtí vědci prokázali výrazně vyšší míru smrtících střetů v případě zásadně zvětšených rotorů pro dravé ptáky (silně postižen např. vzácný luňák červený), stěhovavé ptáky (jako čáp černý), netopýry a hmyz. Protože roční kapacitní využití je v Německu s výjimkou pobřežních šelfů nižší než 20 %, se snahou zachytit silnější větrné proudy se budují stále větší a vyšší větrné elektrárny. U obce Schipkau ve východoněmecké Lužici se staví asi dosud nejvyšší větrná elektrárna na světě, s 365 metry bude jen o tři metry nižší než známá berlínská televizní věž.

    Jak informovala německá edice mezinárodního deníku Epoch Times, německá lékařka a vědkyně Ursula Bellutová-Staecková předložila důkazy o tom, že infrazvuk z větrných turbín představuje zvláštní nebezpečí pro všechny živé organismy. Větrné turbíny generují velmi nízké složky infrazvuku v pulzujícím a chronickém účinku. Spolková agentura pro životní prostředí (UBA) podle Dr. Bellutové-Staeckové k jejímu zjištění o škodlivém vlivu infrazvuku z větrných turbín mlčí. Podle vědkyně oslabení atlantického západního proudění po odvedení větru desítkami tisíc větrných turbín západním a severozápadním směrem viditelně poškodilo dotčené německé ekosystémy - lesy, vřesoviště, pole, louky, rašeliniště, tůně - a způsobilo jejich náchylnost ke škůdcům v lesích, jako je kůrovec.

    Ale nyní se ukazuje ještě větší problém spojený s větrníky: mj. z jejich vrtulí dochází abrazí k uvolňování per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS). V závislosti na lokalitě a výkonu je množství abraze přibližně 30-150 kg na větrnou turbínu a rok a více v případě pobřežních lokalit nebo velmi vysokých větrných turbín. Jak uvedl německý portál Iniciativa pro demokracii a osvětu (IDA), jde o syntetickou chemickou sloučeninu s obsahem fluoru. Tyto látky jsou kvůli perzistenci a bioakumulaci rizikem pro zdraví. PFAS jsou někdy označované jako věčné chemikálie. Současná věda nemá prakticky využitelnou technologii, která by dokázala odstranit tyto látky ze životního prostředí. V externí laboratoři bylo nedávno analyzováno celkem 60 vzorků divočáků zastřelených v Porýní-Falci v blízkosti větrníků na přítomnost PFAS. Výsledky ukázaly, že všechna játra divočáků výrazně překročila maximální obsah PFAS platný v celé EU od 1. 1. 2023. Jejich maso nesmí na stůl spotřebitelů, ale putuje do kafilérie. Spolkový námořní a hydrografický úřad (BSH) potvrdil, že se z vrtulí a dalších provozních aktivit VTE na moři (což platí zčásti i pro VTE na souši) uvolňuje 228 chemických látek, z nichž 62 obzvláště škodlivých, protože jsou na prioritních seznamech škodlivin u Evropské agentury pro chemické látky nebo je obsahuje Evropská rámcová směrnice o vodě.

    To, že větrné elektrárny nejsou zázračně zelené, potvrdila nová vědecká studie, kterou v polovině letošního ledna zveřejnil prestižní časopis Nature „Communications Earth & Enviroment“. Vědci z Institutu pobřežních systémů Helmholtzova centra Hereon, Geesthacht v Německu ve spolupráci Oceánografickým institutem Hamburské univerzity provedli první analýzu dlouhodobého celkového dopadu velkého počtu větrných elektráren na hydrodynamiku Severního moře. Studie zjistila, že elektrárny mají měřitelný dopad na okolní vzduch a oceánské proudy a na příliv a odliv. Nadměrný rozvoj větrných elektráren na moři může snížit rychlost mořského proudění až o 20 % a měnit lokální rozložení energie přílivu a odlivu. Účinky úplavů v blízkém a vzdáleném poli ovlivňují vertikální míchání a povrchové tepelné toky – primárně způsobené rozsáhlým snížením napětí větru – což vede k mělčím smíšeným vrstvám a dlouhodobému oteplování povrchu až o 0,2 Celsia v oblastech větrných elektráren. Jiná studie z USA, publikovaná na podzim roku 2025, zjistila, že větrné farmy ohřály okolní vodu až o 0,4 stupně Celsia během pouhých několika dní.


    ...
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    BEHALA_LETEM: hele, sama Mlho. Vsimla sis tech cervenejch puntiku? A cist umis?

    "Národní energetický cíl pravděpodobně nebude splněn

    „Solarexpress“ však také ukazuje své limity. Myšlenka vyrábět v zimě v Alpách pomocí solárních zařízení velké množství elektřiny pravděpodobně selže.

    Zařízení, která jsou v současné době ve fázi realizace a plánování, zdaleka nedosáhnou cíle dvou terawatthodin. Tato skutečnost souvisí mimo jiné s opatrností dodavatelů energie.

    Dlouhodobá energetická strategie švýcarské vlády stanoví pro obnovitelné zdroje energie (bez vodní energie) výrazně vyšší cíle, které by měly být dosaženy do roku 2035 (35 TWh) a 2050 (45 TWh).
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    Výkon českých solárů překonal jádro. Fotovoltaiky přesto vyrábí sedmkrát méně elektřiny než Temelín a Dukovany | Hospodářské noviny (HN.cz)
    https://share.google/DxOWnh0NNh2tRrt3v

    Výkon českých solárů překonal jádro. Fotovoltaiky přesto vyrábí sedmkrát méně elektřiny než Temelín a Dukovany | Hospodářské noviny (HN.cz)

    Ve středu prezentované statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) za loňský rok potvrzují to, co seriózní energetičtí experti i vládní strategie tvrdí dlouhodobě. Výrobu elektřiny v Česku v budoucnu čím dál více potáhnou obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny, kdežto význam těch uhelných bude rychle klesat.
    PES
    PES --- ---
    Proč to vždy "špatně" trvá než to začne skřípat v Německu tak, že prakticky musí narazit do zdi?

    ETS1: Nad emisními povolenkami v EU se stahují mračna - Neviditelný pes
    https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ets1-nad-emisnimi-povolenkami-v-eu-se-stahuji-mracna.A260216_142713_p_ekonomika_nef

    - ceny povolenek ETS1 a jejich spekulativní obchodování
    - nevyplácení kompenzace (za redispečink) v přetížených lokalitách
    - cesty k omezení přednostního přístupu OZE k sítím
    atd.

    (Zelené neziskové organizace a stoupenci tzv. obnovitelných zdrojů okamžitě spustili kritiku, že plánované kroky vlády v Berlíně zpochybňuje celkové německé klimatické cíle a bude mít negativní dopady na investiční prostředí pro obnovitelné zdroje. Samozřejmě jim jde o miliardové dotace, které do kapes zelenému průmyslu tečou na úkor upadající ekonomiky už 25 let.)
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    PES:

    Víš co, Sašo...



    1. E-fuely a účinnost: Celková účinnost řetězce OZE → e-fuel → spalovací motor → kolo je pouhých 10–15 %, oproti 65–80 % u přímého nabíjení BEV. Na stejný počet kilometrů tedy e-fuel spotřebuje 5–6× více obnovitelné elektřiny. E-fuely mají smysl v letectví či námořní dopravě, ne v osobních autech.



    2. Energetická hustota – špatná metrika: Wh/kg je klíčové pro letadla, ne pro auta. Průměrný řidič ujede denně ~40 km – současné BEV s dojezdem 300–500 km to zvládají i v zimě celý týden bez dobíjení. 22× rozdíl v hustotě energie je v praxi irelevantní, pokud auto zvládne pokrýt 95 % reálných cest.



    3. „22× rozdíl" vytržený z kontextu: Srovnání ignoruje hmotnost celého pohonného ústrojí (ICE motor + převodovka + výfuk = 250–400 kg vs. elektromotor 30–80 kg), well-to-wheel účinnost (ICE 20–25 % vs. BEV 70–80 %) i fakt, že rozdíl v celkové hmotnosti vozu je pouze 15–25 %, nikoliv 22násobek.



    4. „Odpadní teplo" v zimě: Prezentovat 60–70% ztrátu energie jako výhodu je paradoxní. Moderní BEV tepelná čerpadla (COP 2–4) zvládají středoevropskou zimu s navýšením spotřeby o 15–25 %. V létě je odpadní teplo ICE čistá ztráta.



    5. Promrzlé baterie: Současné BEV mají aktivní tepelný management a předkondicionování. V Norsku tvoří BEV přes 90 % nových aut a fungují celoročně spolehlivě. ICE vozy v mrazu rovněž trpí – studené starty, hustý olej, parafínování dieselu.



    6. Regulace a mandáty: Trh nezohledňuje externality (znečištění, hluk, zdravotní náklady). Katalyzátory, bezolovnatý benzín i bezpečnostní pásy byly prosazeny regulatorně – a dnes je nikdo nezpochybňuje. Bez regulačního tlaku navíc hrozí ztráta konkurenceschopnosti vůči čínským výrobcům BEV.



    7. Co argument zcela pomíjí: O 30–50 % nižší náklady na palivo, dramaticky nižší údržbu (žádné oleje, filtry, rozvodové řemeny, výfuky), nulové lokální emise (NOx, PM2.5), nižší hluk a potenciál V2G (vozidlo jako úložiště pro stabilizaci sítě).






    Závěr: Celý původní argument je ukázkový cherry-picking – vybírá jednu metriku (Wh/kg), kde benzín jasně vede, a prezentuje ji jako rozhodující, zatímco ignoruje celkovou systémovou efektivitu, provozní náklady, externality a reálné potřeby většiny řidičů.

    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    CRAZY_IVAN: ja jsem nepsal, ze jde o nebezpecny odpad, ale ze se musi spalit jako nebezpecny odpad. Krome toho, dopad vsech tech mikroplastik produkujicich rozpadajicich se jachet je taky takovy tema, o kterym nejspis nechces nic vedet :-)

    Zelene kteri "ochranu planety a zivotniho prostredi" pred sebou nesou jako monstranci uz tohle tema v podstate nezajima - jak jinak interpretovat ze kolateralni skody ktere zpusobuji napriklad devastaci a neobyvatelnost celych krajin jako v pripade tezby lithia prechazeji trapnym mlcenim. To tema je pro ne jenom vehikl k opodstatneni svy zbytecnosti, at to stoji co to stoji, at to prinasi uzitek nebo skodu.

    Ale dneska k tematu vrtulek vysel hezkej clanek v NZZ, enjoy ;-)

    Pro zelené je větrná elektrárna spasitelem. Odmítají jakékoli nezbytné úpravy energetické transformace

    Německá ministryně hospodářství Katherina Reiche chce novým zákonem přimět provozovatele obnovitelných zdrojů energie, aby se podíleli na nákladech celého systému. To je již dlouho potřebné. Zelené však již téměř nelze přesvědčit žádnými argumenty.


    Výňatek z newsletteru „Der andere Blick am Abend“ (Jiný pohled na večer), dnes od Mortena Freidela, zástupce šéfredaktora NZZ Deutschland.

    Je užitečné si na chvíli připomenout výchozí situaci Německa. Země v uplynulých 25 letech podpořila obnovitelné zdroje energie částkou více než dvě stě miliard eur, a přesto má jednu z nejvyšších cen elektřiny na světě. Vystoupila z jaderné energie šetrné ke klimatu, ale přesto chce být klimaticky neutrální před všemi ostatními významnými průmyslovými státy světa. Deindustrializace země je již v plném proudu, přičemž nejtěžší roky teprve přijdou.

    Drtivá většina občanů je přesvědčena, že klimatická neutralita v roce 2045 je pro Německo nedosažitelná; přesto ani v CDU se vážně nediskutuje o zmírnění národních klimatických cílů a jejich přizpůsobení evropským cílům. Příslušný návrh Ekonomické a sociální unie byl právě zamítnut uvnitř strany, ještě než mohl být předložen k hlasování na nadcházejícím federálním sjezdu strany. Císař je nahý, ale nikdo to nesmí vyslovit. Takový je současný stav.

    Nyní ministryně hospodářství Reiche naznačila možnost drobných změn. Chce provést revizi dosavadní energetické politiky. V zásadě chce poskytnout provozovatelům sítí větší svobodu a provozovatelům větrných a solárních elektráren uložit větší podíl na nákladech celého systému.

    To vše je již dlouho potřebné. Kdo chtěl postavit větrnou elektrárnu, nemusel si dosud klást otázku, zda je v dané oblasti vůbec potřeba. Peníze dostal tak jako tak, i když elektřinu nebylo možné dodávat do sítě. Navíc některé podniky musely čekat na připojení k elektrické síti celé roky, protože provozovatelé sítí museli dosud vyřizovat všechny žádosti o připojení v pořadí, bez ohledu na to, jak nepodstatné a nereálné tyto projekty byly.

    To, co Reiche zamýšlí, je to nejmenší

    Tato pravidla pocházejí z doby, kdy politici zastávali názor, že je třeba podporovat obnovitelné zdroje energie navzdory všem překážkám, aby se prosadily. To je však již dávno minulostí. Dnes je nutné přimět provozovatele větrných a solárních elektráren, aby přijímali ekonomicky smysluplná rozhodnutí. To, co Reiche zamýšlí, je tedy to nejmenší, co lze udělat pro návrat k rozumné energetické politice v Německu.

    A přesto pobouření zelených neznalo hranic. Bývalý státní tajemník spolkového ministerstva hospodářství Sven Giegold označil Reichle záměr za „zákonnou blokádu výstavby“. Předsedkyně frakce zelených v Bundestagu Katharina Dröge hovořila o „tvrdém útoku na energetickou transformaci“, její zástupce dokonce o útoku na obnovitelné zdroje jako takové.

    To ukazuje, o co této straně ve skutečnosti jde. Obnovitelné zdroje energie se pro ni staly samy o sobě cílem. Její členové vnímají každý pokus o zpomalení jejich rozvoje jako generální útok. Dokonce i v případě, že jde, jako v případě Reichle návrhu, o snížení nákladů a zefektivnění ochrany klimatu.

    Zelení se tak stávají mluvčími lobby větrné a solární energie. Ale jde tu o víc. Strana se ráda považuje za osvícenskou. Poukazuje na meze planetární odolnosti a odsuzuje údajně nezodpovědné využívání zdrojů průmyslovými národy. Z historického hlediska má toto sebevědomí své opodstatnění.

    Energetická transformace jako program převratných změn

    Jako žádná jiná strana v Německu ukázali Zelení občanům, že ekonomický růst často jde ruku v ruce s ničením přírody. Vysvětlili jim, že je třeba mezi těmito hodnotami najít rovnováhu. A přesto právě oni dnes jako málokdo jiný v tomto hledání rovnováhy selhávají.

    Ani ekonomická krize, ve které se Německo nachází, na tom nic nezměnila. Větrné elektrárny musí mít přednost, ať to stojí, co to stojí. Hlubší důvod pro to ironicky spočívá v buržoazních stranách. V míře, v jaké se přiklonily ke kurzu Zelených, se části strany radikalizovaly. Už nestačilo trvat na racionální ochraně přírody. Musela být obzvláště čistá, aby se odlišila od konkurence.

    Kořeny tohoto postoje sahají hluboko. Pro některé levicové politiky byla energetická transformace vždy více než jen projektem směřujícím k klimatické neutralitě. Pro ně je to socialistický program převratných změn, jehož cílem je zlomit moc velkých korporací a vytvořit co nejméně hierarchickou společnost. Větrná turbína je pak více než jen elektrárna, která vyrábí energii s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Je to spasitel.

    Kdo však z ochrany klimatu činí náboženství namísto racionálně zvládnutelného programu, podstupuje velké riziko. Musí dávat pozor, aby občané neztratili víru. Jinak nakonec nezůstane nic jiného než památníky zaniklé zbožnosti.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam