VYHULENY_UFO: Tak dlouhodobě by ten terapeut určitě k empatii vést měl. Nemám osobně zkušenost s takovou terapií za pomocí MDMA nebo jsem o tom extra nečetl, ale předpokládám, že to funguje spíš jako jakési "odzátkování", tzn. člověk, který se prakticky nenávidí, pročež nedokáže cítit nic vřelého ani k ostatním se alespoň na chvíli může "dostat nad hladinu". Někdo si v takovém stavu dokáže něco změnit, u někoho můžou nastat trvalejší změny a někdo se aspoň podívá, že to může být i jinak a to mu může být motivací k další práci. Podobně to asi funguje u PTSD, na chvilku to toho člověka dostane z toho kruhu přehrávání toho trigru. Stále je to v experimentální fázi a chápu, že v případě závislostí je ožehavější téma, ale pokud se ukáže větší efektivita, nevidim důvod, proč tu možnost nedat - a po pravdě, zrovna u MDMA a alkoholiků bych se asi taky ani nebál, že by se dalo o moc víc posrat, pokud má ten klient v pohodě srdce a po užití bude dál nějakou dobu hospitalizován, rizika nejsou velká. U psychedelik to teoreticky může rozjet nějakou schízu.
Taky bych řek, že nemyslim, že by to tady kdy byl u nás nějakej mainstream, spíš to může být možnost pro rezistentnější případy a jako síto bych dal právě nejdřív neúspěšnost konzervativního přístupu. Člověk, co je schopnej abstinovat po léčbě, ale neni schopnej změnit ostatní věci ve svym životě se z pravidla stává smutnym alkoholikem a časem zrecidivuje nebo to kompenzuje jinou závislostí. Takovýmu člověku může zážitek s MDMA změnit pohled na věc - samozřejmě je to jen katalyzátor, většinu práce stejně musí odmakat ten klient.