DUSIN: tak ja to tedy taky vyklopim.
Co umrela v listopadu babicka tak jsem taky zacla pit. V praci to gradovalo a ja uz to psychicky (uzkostny stavy, deprese, dokonce se mi vratili panicky ataky) ani fyzicky nezvladala, a co babicka umrela tak jsem to proste potrebovala splachnout. Nepila jsem kazdej den, ale jednou za 14 dnu sem prochlastala vikend. Navic mi doslo ze kdyz zustanu v praci v ktery jsem nestastna tak se asi brzo uchlastam. Ted jsem druhej mesic doma bez prace, snazim se dat fyzicky (4. antibiotika, nalez na plicich) i psychicky dohromady (to jde hur, navic s dvoumesicni ilozaci). Strasne mi chybi ta spolecnost, jit ven mezi lidi a bavit se (jako introvert se sociofobii mi alkohol pomaha byt velice spolecenska a sebevedoma). Taky jsem si naivne myslela jak to mam pod kontrolou, ale nemam no ;)
Ale i tak nas vsechny strasne obdivuju ze to zkousime porad znova a znova a nevzdavame to.