STICKYGREEN: Take bych to nedala a tipuji, ze vetsina problemovych pijaku ne, ale verim, ze treba 1 clovek ze 100 to fakt muze davat byt s chlastem v kontaktu a abstinovat a mit i jako terapii. Take mam problem, ze mi za strizliva vadi naliti lide, resp. Je mi to dost neprijemne.

SALAMAN: Za mě, jsi hodně odvážnéj zkoušet přestat pít s prací barmana, ale jak říkáš, zrcadlo je důležité. Já jsem včera kolem půlnoci šel přes Žižkov a Riegerovy sady a bylo mi fajn z toho, že jsem střízlivěj, jdu rovně... uvědomil jsem si jak je tím chlastem noční město nasáklý, jaká je to společenská 'norma'. Člověk když si uvědomí, že se tak choval taky.. Přihlouplý alkoholový smích atd.. Alkohol nebyl moje primární droga, ale abstinuju již 8 měsíců a až na občasnou chuť na pivo to jde. Uvědomil jsem si, že ten chlast prostě vůbec nepotřebuju, je zbytečný do sebe lít etanol. Přeju ti hodně sil ať to to vyjde. Respekt, já bych to za barem nedal.

SALAMAN:
JVCNC: známé tváře, známé tváře. mé dveře jsou stále otevřeny. Každý jsme v tom za sebe - ale nemusíme na to být uplně sami.

WOTAR: Uf, tak jsem to za tím barem dal, ale nebylo to úplně jednoduchý. Jj, pozorováním hostů, případně kolegů, je mi nastavováno slušný zrcadlo :) Jenom mě to utvrzuje v tom, že má smysl vytrvat a že už to bude jenom lepší.

WOTAR: byvaleho kolegy tchan si zase otevrel vinoteku, ve ktere taky sam maka a je nekolik let cisty, tak verim, ze pro nekoho to muze byt fajn terapie.

SALAMAN: Jeden spolupacient z léčby (už v léčbě mu bylo skoro 70) dělal celý život za barem a i přestože mu logicky v léčebně návrat nedoporučovali, vrátil se tam. A říká, že díky tomu je stále střízlivý, protože denní vidí ty násosky a to mu připomíná, proč to sám už dělat nechce.

SALAMAN: ja mam dneska tyden, takze drzim palce

Vážení kolegové v (ne)lihu. Dnes začínám třetí den abstinence. Teď jsem měl dva dny relativně volno, ale dnes a zítra mě čekají patnáctihodinové šichty za barem, takže to bude mnohem náročnější, než doposud. Chuť na pivo v pohodě zaženu plechovkou podchlazeného Birellu, ale mnohem víc se bojím sociální fobie, která se mi pěkně rozjela, když ji netlumím hladinkou v žíle. Ale věřím si, myslím, že jsem dost odhodlanej. Zdar a sílu všem válečníkům s démonem!

Zdravim vespolek. Potrebuji to tu mit zapečetěné. Od minulého pondělí, 17teho srpna, na půl rok nepiju. Zatím je to jen týden, ale jsem, v hloubi duše, motivován nepolevit.To nepřipadá v úvahu ale zaroven jsem sociální typ alkohol tomu vzdy jeste napomáhal, v pozitivnim smyslu. Přestat kouřit v květnu bylo to nejmenší, slo to hladce. ale dopřát si to pivko, po práci třeba, ach to je utrpení si ho nedát. Pivko mě vždy pomohlo na všechno, i bolest břicha. Vzdy jsem si myslel, ze 4kousky denne je nic, i 6.Ale ted je to i otazka zdravi, takze to dam levou zadni, za pul roku se zde pochlubim a kdyz ne, co jsem tu napsal je fraška, ale nepřipustím. Hezkej den

MISSDNB: Prostě jsem si poníženě přiznala, že pít neumím.
...mela by sis spis s radosti uvedomit, ze alkohol k zivotu a stesti nepotrebujes!:)

MISSDNB: výborný čtení! miluju, když se lidem podaří vůlí něco překonat a následně na sebe nekonečně nehledět se sebelítostí, jako na diskalifikovanýho z nějakýho závodu. Tenhle závod má navíc vítěze pouze mezi diskvalifikovanými.

Teď v létě to svádí o něco více..
Včera jsem zatoužila po obyčejném střiku - soda, led.. a deci vína. Což zní jako super letní dívčí drink, ale pro mě je to představa hrozby. Jeden den bych se nejspíše udržela, měla ze sebe dokonce pocit, že to mám po takový době pod kontrolou. Ale pravda to není. Mně nikdy nestačilo tolik, co ostatním, já musela jet do mrtva. Ano, první sklenky mě popostrčily a já začala chrlit vtipy, přišla jsem si atraktivní, krásná. Pak ale vtip vystřídal přehnanej sarkasmus, sebelítost a touha se s někým pohádat. S narůstajícím množstvím alkoholu se ze mě stal někdo úplně jinej, afektovanej člověk.

Už je to taková doba, co nepiju a světe div se - jsem šťastná. Poprvé v životě jsem na sebe skutečně pyšná - na sebe jako matku, přítelkyni, kolegyni, kamarádku. Smířila jsem se s tím, že si s okolím nepřiťuknu. Prostě jsem si poníženě přiznala, že pít neumím. Ale za to se mi podařilo krásně zhubnout, nabýt ztracenou energii.

A nějakej střik mi rozhodně nestojí za to, abych pokoušela moc osudu.

SDN33: pisu nikotin, ne cigara.. praveze x let uz pouzivam jen elektro, a sem na nikotinu zavislej jeste vic. snizeni sily vede jen k castejsimu pouzivani, vysazeni samo o sobe nevypada taky moc realne.. ani si tam nemusim davat ty prichute. ale to jen tak na okraj, to tu je asi trochu ot.. jinak 19 mesicu bez alkoholu a porad je to narocny, ale stoji to za to:)

Tak mensi update. Dneskem je to ctvrtrok co nepiju a vubec mi to nechybi. Kamarad k tomu vymyslel nove "prislovi" :))

Tem co bojuji drzim palce, at to vybojuji.

Čtyři piva denně, to není v pořádku. V Česku se chlastá strašně, říká psychiatr Minařík | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/...islost-lecba-hranicni-porucha-psychoterapie-prevence-jakub_2007121200_och